Vláda Petra Fialy (ODS) se po několikaměsíčním lavírování a čekání na „evropské řešení“ tento týden odhodlala k dlouho očekávanému opatření v boji s aktuální krizí; oznámila plánovanou regulaci cen energií. Kabinet na svém včerejším mimořádném jednání stanovil maximální ceny elektřiny a plynu pro maloodběratele. Na zálohách počínaje od listopadu živnostníci a domácnosti zaplatí za silovou elektřinu nejvýše šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh), za plyn maximálně tři koruny za kWh. Momentální tržní cena elektřiny přitom činí přes 12 korun za kWh, zatímco plyn aktuálně stojí skoro 5 korun za kWh. Řešení pro oblast průmyslu má být veřejnosti oznámeno ve středu tento týden. Vládnoucí pětikoalice je dlouhodobě mnohými odborníky kritizována pro nečinnost v řešení současné energetické krize, přičemž ani tentokrát experti Fialův kabinet nešetřili. Krátce po oznámení tohoto nejnovějšího opatření se v českém mediálním prostoru objevily výtky, že zavedený cenový strop je nedostatečný a neefektivní.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zastropování cen energií sice „přinese domácnostem již znatelnou úsporu“, jelikož rodina s dětmi žijící v domě s elektrokotlem prý v porovnání se současnými cenami ušetří skoro 73 tisíc ročně. Má to však podle něj jeden háček. Kovanda včera dále napsal na twitter: „Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. Nebo inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují.“
Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. Nebo inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 12, 2022
Vláda již nyní uvažuje o zavedení tzv. daně z neočekávaných zisků, která by podle návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měla platit od ledna roku 2023 po dobu tří let. Týkala by se zřejmě tří sektorů: energetických firem, bank a petrochemického průmyslu. Ta by podle šéfa resortu financí mohla do rozpočtu přinést zhruba 50 až 60 miliard korun. Zastropování cen energií přitom podle odhadů vyjde státní kasu na 130 miliard korun. Kde se zbývajících 70 až 80 miliard vezme, je stále nezodpovězenou otázkou. Kovanda se domnívá, že částku nevyhnutelně zaplatí občané na daních anebo nepřímo skrze inflaci. O té renomovaný americký ekonom Milton Friedman kdysi prohlásil, že se jedná o „zdanění bez legislativy.“
Pravicová ODS, zaštiťující se ideologií laissez-faire ve vztahu k ekonomickým otázkám, přitom ještě před minulými parlamentními volbami svým voličům slibovala, že nebude zavádět žádné nové daně ani zvyšovat ty stávající.
Zase z jiného úhlu pohledu vládní opatření kritizuje právník Tomáš Tyl, podle něhož je oznámené řešení nedostatečné. Nabídl srovnání se sousedním Slovenskem, kde lidé za elektřinu zaplatí 1490 Kč za megawatthodinu, zatímco nás bude tatáž komodita ve stejné jednotce stát 6000 Kč. Tyl připomněl, že slovenská vláda vyjednala dohodu o zastropování cen s energetickou společností Slovenské elektrárne, a to již v únoru tohoto roku. Česká vláda se k nějaké formě řešení odhodlala až o půl roku později.
Obdobně se vyjádřila i předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, která ve svém statusu na facebooku rovněž zkritizovala vládní opatření jako nedostačující a nabídla vysvětlení, proč bylo přijato právě nyní: „Načasování opatření, kterému se tak urputně vládní představitelé bránili, ve mně vyvolává trochu dojem, že se bojí o volební výsledek svých kandidátů do Senátu a zastupitelstev! Čeští občané prý budou za levně vyrobenou elektřinu z českých elektráren platit 7–9x víc, než je reálná cena jen pro to, aby nasytili energospolečnosti, různé spekulanty a burzovní machinace.“
Ing. Kateřina Konečná
O něco shovívavější k vládnoucí pětikoalici byl včera investor a akcionář ČEZu Michal Šnobr, který na twitteru Fialův kabinet pochválil za „správný krok“, byť čekání na něj bylo prý nekonečné.
Tak tady níže a přeji všem dobrou noc a klidnější sny...
— Michal Šnobr (@michalsnobr) September 12, 2022
Vládě @P_Fiala gratuluji a děkuji za správný krok. Čekání bylo ale nekonečné... Snad nebudu té chvály už zítra litovat...??https://t.co/KTI8rXmgF8
Všichni experti se přitom již několik měsíců shodují, že situace je velmi vážná a naléhavá. Podle indexu HEPI (Household Energy Price Index) má Česká republika v současnosti nejdražší elektřinu ze všech zemí v Evropě, ačkoli paradoxně patří k jejím největším vývozcům na světě. Současné rapidní zdražování energií nemá v našich dějinách obdoby, oproti loňskému roku ceny stouply několikanásobně. Podle řady expertů je na vině zejména ekonomická válka Evropy s Ruskem a zelená politika Evropské unie, která zapříčinila raketový růst cen emisních povolenek. Energetičtí experti Ivan Noveský (někdejší první místopředseda Energetického regulačního úřadu) a Vladimír Štěpán (analytik společnosti ENA) proto navrhují opustit lipskou burzu, kde elektřinu vyrobenou v Česku prodáváme, načež ji kupujeme zpět mnohonásobně dražší. Vládní politici však tvrdí, že to nejde, neboť by takový krok podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) poškodil německou ekonomiku.
Mnohé evropské státy jako Maďarsko a Slovensko již dávno sáhly k nějaké formě regulace cen elektřiny a plynu či jiných zásahů do trhu s energiemi. Jiné vlády poskytují masivní sociální podporu obyvatelům nejvíce zasaženým krizí. Například Velká Británie zavedla mimořádnou pětadvacetiprocentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, z níž bude vyplácet sociální dávky nejchudším domácnostem. Zaměstnanci ve Francii zase získali od státu nárok na nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur (zhruba 14 600 Kč). Berlínská vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) zavedla nové dávky a daňové výhody pro nízkopříjmové obyvatele a také snížila měsíční ceny jízdenek, aby finančně ulevila domácnostem potýkajícím se s vysokými náklady na žití. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pro změnu svým spoluobčanům doporučila, aby si v zimě oblékli dva svetry, zatímco Fialův kabinet dlouho vyčkával a upínal své naděje k evropskému řešení, které zatím nepřišlo.
Prvním opatřením, které přijala vládnoucí pětikoalice, byl až tzv. „úsporný tarif“ v srpnu. Ten byl však mnohými odborníky i parlamentní opozicí kritizován jako nesystémový a naprosto nedostatečný.
Vládu dnes na facebooku pochválil bývalý ministr financí za KDU-ČSL a TOP 09, matador české politiky Miroslav Kalousek, který si zároveň rýpl do nadcházející demonstrace 28. 9. Jelikož došlo k zastropování cen, podle Kalouska už není důvod demonstrovat. Chystané protestní shromáždění odsoudil jako údajnou akci na podporu „proruské a protizápadní orientace státu“.
Nyní náš kontinent čeká na již zmiňované celoevropské řešení energetické krize, které má být představeno Evropskou komisí v nadcházejících dnech. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno pohrozil Evropě, že pokud by zavedla cenový strop v rozporu se současnými dohodnutými kontrakty, Rusko by zcela zastavilo dodávky plynu. Bruselští představitelé tvrdí, že je pro Evropu nutné se odstřihnout od závislosti na ruských fosilních palivech. Odborníci na danou tematiku, jako je například Ivan Noveský a Vladimír Štěpán, však upozorňují na skutečnost, že v současné době neexistuje cenově dostupná alternativa z neruských zdrojů.
Psali jsme:
autor: AKS
