Když v roce 2012 dvojice studentů v Brně založila slovenskou, a posléze českou verzi projektu Demagog, vypadalo to jako dobrý nápad. Spolek studentů plánoval, že bude ve volném čase kontrolovat, zda politici v tradičních nedělních debatách u Václava Moravce i při jiných příležitostech uvádějí fakticky přesná tvrzení.

Projekt přesně odpovídal vizím „občanské žurnalistiky“, o které se mluvilo v počátcích internetu. Náladu doby vystihla třeba Hillary Clintonová, když za Arabského jara, kdy se demonstranti svolávali po sociálních sítích, mluvila o tom, že „otevřený internet podporuje dlouhodobý mír, pokrok a prosperitu“.

O čtrnáct let později je na poli „ověřování faktů“ situace zcela jiná. O funkci „faktcheckera“ se nezajímají nadšení studenti, ale veteráni neziskového sektoru a hlavní metou je stát se „koordinátorem digitálních služeb“, v podstatě pomocníkem velkých webových platforem i veřejných institucí s pravomocí navrhovat smazání jakéhokoliv příspěvku od kteréhokoliv uživatele.

A Hillary Clintonová v minulých letech opakovaně vyzývala k omezení právní imunity internetových platforem.

Zatímco se projekty na ověřování pravdivosti vyvinuly z nadšených start-upů v mocné instituce s milionovými rozpočty, množí se otázky po smyslu jejich činnosti. V situaci, kdy tyto organizace mohou rozhodovat o všem, co se odehraje na internetu, se tyto otázky zdají legitimní.

Už proto, že „factcheckeři“ poměrně významně posunuli předmět svého zájmu. Původně jim šlo pouze o odhalování nepravdivých výroků. Objevovaly se sice námitky, že vyjádření politika nelze vždy vyhodnotit v binární kategorizaci pravda –  nepravda (případně  „zavádějící“), šlo však o celkem transparentní záměr kontroly moci.

Výhybka byla přehozena, když se objevil fenomén „fake news“, později „dezinformací“. Tento pojem, původně pocházející ze světa tajných služeb, začal být používán jako vysvětlení nálad veřejnosti, které vedly k volebním či hlasovacím úspěchům postojů řazených k „neliberální demokracii“. Zlomem byl v roce 2016 brexit a první vítězství Donalda Trumpa, které byly vysvětleny manipulací s veřejným míněním přes internetové platformy.

Video z Británie

V té době vznikla IFCN, International Fact-Checking Network, která dala tomuto procesu centralizovaný charakter. Její součástí se stává i český Demagog.

A počínaje rokem 2017 vzniká mnoho dalších podobných projektů. Lidé stojící za těmito projekty se občas opakují (Bohumil Kartous, absolvent brněnské tělovýchovy a poté podnikatel v oblasti školství, vystupoval v projektu Čeští elfové a současně ve spolku NELEŽ), případně existují pochybnosti o jejich skutečné roli (mediálně vyhledávaný projekt Manipulátoři, poskytující rovněž školení úředníkům, za který vystupuje výhradně Jan Cemper, absolvent střední školy energetické a někdejší aktivista anarchistického hnutí).

Někdy jsou propojeny s neziskovými organizacemi, které se věnují jiným aktivitám, nebo se vzdělávacími institucemi. Tuto fúzi nejvýrazněji reprezentuje spolek CEDMO, jehož hlavou je za Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy PhDr. Václav Moravec.

Právě CEDMO se společně se spolkem Demagog stalo aktérem nejnovější kauzy, která nasvítila problém s fakt-checkery.

Příběh začal v létě 2025. V srpnu se na sociálních sítích objevilo krátké video ze skotského města Dundee, na kterém se dvanáctiletá dívka podle všeho brání útočníkům, kteří ji ohrožují a na svou obranu vytáhla nůž. Společně s druhou dívkou, svou starší sestrou, dvojici vyzývaly, ať se od nich drží dál.

Britská policie následně zadržela ji, protože nože není v zemi povoleno mít na veřejnosti ani k sebeobraně.

Video i celá kauza vyvolaly ohlas, krátce předtím totiž došlo v Británii k několika veřejně probíraným incidentům, při nichž byli pachatelem osoby s migračním pozadím.

Video, které se šířilo po sociálních sítích, okomentoval i český senátor Zdeněk Hraba. „Absurdní protizbraňový fanatismus v praxi: migrant chtěl v Británii napadnout dvanáctiletou dívku. Ta proti němu na svou obranu vytáhla nůž. A policie ji jako nebezpečného pachatele zadržela. A to protože je v Británii zakázané tyto zbraně mít ke své ochraně u sebe. Je to naprosto absurdní důkaz toho, kam odzbrojování občanů vede. K ochraně „temné strany síly“. Bohužel,“ napsal 27. 8. 2025 v 19.03.

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.

• senátor

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Na začátku září vydal Demagog.cz vyjádření, které v rámci spolupráce přesdílely i profily organizace CEDMO. Potvrdil, že dívka byla zadržena. „Skotská policie ovšem uvedla, že muž nebyl iniciátorem konfliktu a upřesnila, že dívky v Dundee samy oslovily bulharský pár. Podle BBC nebyl v souvislosti s incidentem nikdo další zatčen a policie nenašla žádné důkazy o tom, že by dívkám hrozilo sexuální napadení,“ zveřejnili s grafikou, v níž byl screenshot videa z Dundee výrazně červeně přeškrtnut.

Později ale skotská policie svůj pohled na celý incident zcela změnila, muže a ženu obvinila a nedávno v červnu byli oba soudem shledáni vinnými.

Na webu CEDMO se následně objevilo: „Na základě závěrů z jednání soudu, kde byli dva bulharští občané shledáni vinnými z napadení dvanáctileté dívky a její sestry, jsme do článku doplnili informace o dalším vývoji případu. Upravili jsme také titulek článku, aby odpovídal nyní dostupným informacím.“

K příspěvku senátora Hraby nicméně web nadále uvádí, že „Video incidentu, které sdílel také senátor Zdeněk Hraba, obsahovalo v době zveřejnění nepodložené spekulace o tom, že dívka s nožem a sekyrou byla napadena migrantem.“

Server Demagog.cz se však senátoru Hrabovi za prezentaci jeho příspěvku na sociální síti omluvil.

Senátor reagoval: „Díky za omluvu. To je fér přístup. Bohužel jste ale v roce 2025 a dezinformovali a poškodili mě. Zatím tu anonymní omluvu vidím pouze tady. Takže pokud to myslíte vážně, vyvěste ji i na webu a dalších sociálních sítích. A předpokládám, že se mi omluví i váš „hlavní koordinátor“ Václav Moravec, v inkriminovanou dobu dokonce zaměstnanec ČT. A protože bylo skoro rok u vás na webu lživé info o tom, že jsem dezinformátor, tak po stejně dlouhou dobu chci, aby vaše omluva byla připnuta na hlavní stránce vašeho webu,“ napsal.

A krátce poté diskutující na svém profilu pobídl: „Neziskovky“, které si vydělávají na „ověřování faktů“, musí nést následky za to, že samy šíří lži a tím způsobují majetkové i nemajetkové škody. Co říkáte?“.

Organizace, které díky spolupráci s firmami, veřejným i neziskovým sektorem mají rozpočty v milionech, by měly být schopny nést případné následky finanční.

Zásadní otázka je však jinde.

Dezinformace covidové

Je vůbec možné autoritativní ověřování faktů v té podobě, kdy v reálném čase, tedy z principu s omezenými informacemi, dochází k závěrům ospravedlňujícím autoritativní soudy v kategoriích pravda/lež?

Organizace jsou k takovému přístupu tlačeny politiky a úřady, kteří požadují, aby „dezinformace“ byly z internetu mazány s maximální rychlostí. Trend nastolila německá legislativa, přijímaná v roce 2017 vládou Angely Merkelové v situaci, kdy čelila extrémní kritice veřejnosti za nezvládnutou migrační krizi a před volbami se množila videa kriminality migrantů. Později se překlopil do zákonodárství unijního a přes něj proniká do jurisdikce jednotlivých členských států.

Problém s „rychlostí“ onálepkování se ale naplno ukázal v době covidové pandemie. Zcela nový virus byl neprobádán, stejně jako možnosti, jak mu čelit. V podstatě každá vláda byla nucena s omezenými prostředky improvizovat a investovat miliardy do nákupu omezených, tedy nákladných zdravotnických pomůcek.

Základem strategií se stala poslušnost k vládním opatřením. Toto dodržování se však dostalo do konfliktu s veřejnou debatou o smyslu těchto opatření, která intenzivně začala ve chvíli, kdy zavřené firmy a pracoviště vedly k miliardovým ekonomickým škodám.

V této situaci začaly vlády poptávat od factcheckingových organizací, které už měly v oboru vyhledávání zpráv na internetu určitou praxi, aktivní vyhledávání a eliminaci „covidových dezinformací“.

Tehdy vznikla nálepka „antivaxer“ (odpůrce očkování). Do sporů s úřady, médii i neziskovou scénou se dostala například investigativní novinářka Angelika Bazalová. Když v roce 2019 někdejší redaktorka ČT a BBC kandidovala do Rady Českého rozhlasu, měla podporu i od Pirátů. Když se však začala kriticky věnovat vládním uzávěrám a s důsledností investigativní novinářky rozkrývala čím dál víc o problematickém zákulisí pandemie, začala čelit kritice a útokům, z nichž bizarní anticena Bludný balvan od Spolku Sysifos byla relativně nejsnesitelnější.

Dnes s pětiletým odstupem na tyto podivné časy vzpomíná: „Myslím, že pozici těch lidí, kteří si osobovali právo říkat nám dezinformátoři a vyčleňovat nás ze "slušné společnosti", se v poslední době poněkud komplikuje. Začíná být zjevné, že jsou v defenzivě. Udělali si si kolem sebe ohrádku, jenže v ní zůstali sami“.

Nejnovější novinkou v tomto směru jsou informace šéfky amerických tajných služeb. Tulsi Gabbardová odtajnila řadu dokumentů, které podle ní poukazují na to, že bývalý ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci, hlavní zdravotní poradce prezidenta Bidena a hlavní tvář americké pandemie Anthony Fauci v roce 2024 v Kongresu lhal pod přísahou. Podle Gabbardové se snažil ovlivňovat výstupy tajných služeb o původu covidu.

Hlavní směr tohoto ovlivňování směřoval proti těm, kteří rozporovali teorii o přírodním původu koronaviru (verze „netopýr z tržiště“) a ukazovali na laboratoř v čínském Wu-chanu, kde se s viry tohoto typu experimentovalo. „Analytici podporující teorii úniku viru z laboratoře čelili profesním tlakům a whistlebloweři byli zastrašováni,“ uvedla.

„Laboratorní původ“ covidové nákazy byl za dezinformaci považován i u nás, jako první za to kariérou zaplatila lékařka Soňa Peková.

„Tento případ ukazuje, jak hluboko jsou prorostlé struktury „deep state" — až do nitra amerických tajných služeb. Gabbardová řekla, že v případě utajování úniku viru byl postup „jak z příručky deep state". Ačkoli whistlebloweři upozorňovali, že Fauciho NIAID výzkum zisku funkce ve Wuhanu spolufinancoval a Fauci o tom před Kongresem lhal, byli svými nadřízenými umlčováni a zastrašováni,“ říká Angelika Bazalová. Ta sama téma rozebrala už před několika lety v rozsáhlé sérii Wuhan Story.

Ze slov šéfky tajných služeb ji také zaujalo, že „Fauci Fauci nejenže zneužil svého postavení a ovlivňoval činnost zpravodajských důstojníků, ale obklopil se také suitou věrných pseudovědců, kteří jeho narativ potvrzovali“.

A do třetice: „Díky tomu všemu dokázal obracet veřejné mínění ve prospěch svého narativu ovlivňováním médií a sociálních sítí“.

Naše víra, že nelze obelhat celý svět a vždy existují určité pojistky, se podle ní ve svědectvích Gabbardové značně otřásá. Stalo se totiž něco, co jsme považovali za nemožné.

Nelze přehlížet, že i v tomto případě sehráli významnou roli „fact checkeři“. A jednoznačně negativní. „I oni jsou součástí té mašinérie. Bez nich by to nešlo. Právě na to dostávají miliardy veřejných peněz, aby hlídali oficiální narativ,“ připomíná. Lidsky ji šokuje snaživost a nadšení, s níž se tito lidé do nahlašování a perzekuce ostatních zapojují.

Celou praxi autoritativního moderování diskuse bychom podle ní měli právě z těchto důvodů rychle opustit. „Je Je to přímé ohrožení demokracie a jasný příklon k cenzuře a totalitě,“ obává se. Celkem zřejmé paralely vidí s Pomocnou stráží Veřejné bezpečnosti.

„Pilně jako včeličky hlásili nahoru vše podezřelé, například výskyt a pohyb podezřelých vozidel z prohnilého kapitalistického Západu. Tak jako bedlivě sledovali nepřátele v ulicích, sledují tato pomocná občanská stráž nepřátele režimu na sítích,“ obává se.

„Že zdravím Vaška Moravce. Tu miliardu, co na to dostal pro CEDMO, mu fakt nezávidím,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Angelika Bazalová. 

Psali jsme:

Medaile pro Zdislavu Pokornou a Václava Moravce. Navrhl „starosta Matěj“

Moravec po konci v ČT vystrčil růžky. A začal se hádat

Miliarda z Bruselu k Václavu Moravcovi. Zjistili jsme, co za to

Ježíšek Václava Moravce? 450 tisíc z vašeho