Senátor, dlouholetý starosta Vsetína a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek v pořadu Rozhovory PL úvodem rozebral současnou situaci své strany. K aktuálnímu postavení lidovců mezi opozičními silami v rámci koalice SPOLU podotýká, že toto uskupení bylo „pouze nosičem proti Babišovi“. Připomíná, že kritizoval snahu své strany neustále se s někým sjednocovat a hledat společné cíle a priority, což podle něj vedlo k tomu, že zapomínala na vlastní témata. „Tím pádem se lidovci stali pro běžného člověka, diváka, čtenáře, pozorovatele neviditelnými, protože měli málo vlastních témat,“ přiznává.
Někdejší předseda KDU-ČSL, který je členem této strany od roku 1990, dodává, že osobně zná všechny stranické osobnosti, které zastávaly ve Fialově vládě ministerské posty, a jako důvod jejich menší viditelnosti uvádí snahu lidoveckých ministrů nevyvolávat konflikty. „Zatímco STAN se s tím moc nepáral a když se jim něco nelíbilo, tak to řekli…“ srovnává. V aktuální pozici podle něj lidovcům nezbývá nic jiného, než aby se naučili samostatně projevovat. „Což je schopnost, kterou dlouhou dobu ztráceli. Ale teď je třeba, aby ji projevili,“ doplňuje.
O dalším postavení lidovců má rozhodnout také následující volební sjezd, na němž se bude rozhodovat o novém předsedovi strany. Favoritem na tuto pozici je aktuálně jihomoravský hejtman Jan Grolich, který sice slaví úspěchy ve svém regionu a je viditelnou tváří strany, avšak jeho slabinou podle Čunka může být skutečnost, že není poslancem. Právě v Poslanecké sněmovně lze podle něj nejviditelněji tvořit opoziční politiku; pokud předseda strany nemá možnost v Parlamentu vystupovat, jde o výrazně složitější situaci.
Změny v případě příchodu Jana Grolicha do čela strany Čunek očekává především v prezentaci lídra. „Grolich je původem – podobně jako Zelenskyj – stand-upový komik, to mu samozřejmě výrazně pomáhá, protože lidé dneska nechtějí slyšet dlouhé statě, ale krátké sekvence. A lidé, kteří mají herecké nadání, se tomu umějí podřídit. Jestli to bude stačit, uvidíme, ale straně bych to přál,“ říká.
Druhou věcí má být postavení příštího vedení strany k programovým prioritám lidovců. „My se přece jen nazýváme KDU, to znamená křesťanská strana, takže některé věci, které se týkají vůbec diskuse a zpochybňování přírodních zákonů, pohlaví a podobně, by pro nás měly být možná společensko-akademickými diskusemi, ale jinak by ta naše pozice měla být naprosto jasná, nehybná,“ zdůrazňuje expředseda lidovců a míní, že se právě v tomto bodě jeho strana dopustila chyb, když tolerovala polemiku nad danými tématy. „Teď jde o to vrátit se k těmto prioritám,“ vyzývá stranu s tím, že není třeba, aby hledala místo „na trhu“ mimo svůj dosavadní hodnotový základ.
KDU-ČSL by podle Čunka měla trvat na svých programových a ideových základech, které vycházejí z křesťanství a konzervatismu. „U nás je trochu problém – nebo já to tak cítím –, že když kandiduji, ať už jako starosta v komunálních volbách, nebo jako senátor, tak se často říká: ‚Byl zvolen navzdory tomu, že je lidovec.‘ To znamená, že nám ta strana v zásadě téměř nikde na území České republiky už nepomáhá. V tom smyslu, že by tam byla nějaká větší skupina, která by nás tam donesla, jako kdysi sociální demokraty nebo předtím ODS a dnes třeba ANO. Kdo kandiduje za ANO, má takříkajíc baseballovou pálku a dostane se tam, protože lidé volí Andreje Babiše… A tak to bylo i u Klause a u Zemana. Lidovci toto nikdy neměli, což je v zásadě dobře, protože pak je velký tlak na to, aby se osobnosti víc hledaly a budovaly,“ připojuje.
Dění, kdy byli někteří lidovci svými stranickými kolegy napomínáni za své konzervativní hodnoty, Čunek komentuje s tím, že „je jednodušší plout s proudem“. „Evropský proud – který byl dříve americký, ale teď už není – byl vlastně proud smrti, protože říká, ať se člověk prosazuje s tím, že všechno budeme dělat a orientovat jen na jedince. Nezajímá nás, co chce nějaká vlast, národ a stát. Zajímá nás jen jedinec. A podřizujeme tomu všechno. Proto máme 80 pohlaví… A rodiče jsou zasaženi tím, že všichni bojují jen za to své,“ přemítá politik s tím, že se zapomíná na důležitost samotné společnosti.
Někteří lidovci podle jeho názoru nechtěli vystupovat z řady mainstreamu, který představovala i vláda. „To byla velká chyba. A pak se ještě dokonce pohlavkovali a omlouvali za některé výroky svých kolegů,“ popisuje Čunek chování, které považuje za „agresivní formu zhanobení někoho druhého“. „Většinou se omlouvají ti, kteří se vůbec nemají za co omlouvat,“ míní.
Aktuálně má podle něj panovat nálada, že je „lepší nic neříkat, protože mainstream nám říká, co si máme myslet a co máme říkat“.

Změny v tom, co se smí veřejně říct, měl podle něj přinést příchod Donalda Trumpa. Čunek uvádí, že posun je vidět například v tom, že již lze kritizovat účast biologických mužů v ženském sportu, což si v Evropě ještě nedávno „nedovolil nikdo říct“.
Naději senátor spatřuje v tom, že nás světové dění nakonec donutí k „návratu“. „Velká naděje je v tom, že přece jen ten svět, tak jak je tvrdý, nás donutí vrátit se zpátky na nějakou normální cestu. Protože se ukázalo, že jsme hodně malí a těch 450 milionů lidí v Evropské unii už pro velké hráče neznamená skoro nic. Budeme muset nastoupit jinou cestu – vrátí nás to na pravou cestu života. A na to se těším,“ uvedl.
V případě Česka podle Čunka nelze očekávat, že by směřování změnil nějaký lídr. Na rozdíl od Spojených států podle něj parlamentní systém něco takového neumožňuje a nás i Evropu „vrátí na správnou cestu jen vnější tlak, ne lídři“. „Lidé si zvykli ležet na posteli a vyvěsit z balkonu americkou vlajku, protože ti nás vždycky zachrání,“ glosuje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku


