Sešli se symbolicky 11. 11., v den, kdy si připomínáme válečné veterány. „Díky nim žijeme, jak žijeme, můžeme mluvit, jak mluvíme, relativně otevřeně ještě o všem,“ připomněl Daniel Landa. „Pro mě je vlastenectví láska. Tedy pozitivní pocit,“ prozradil. Je ale podle něj dobře, že se připomínají padlí. „Protože když bude jednou potřeba – doufám, že Evropa ten smyk vybere a nebude to potřeba – tak je snadnější běžet někam s puškou s vědomím, že si toho někdo bude vážit, že to pro někoho dělá, a jednou si na něj vzpomenou. Než ležet někde v blátě a vědět, že je to zbytečnost,“ vysvětlil. Podle Jaroslava Bašty je důležité, abychom si uvědomili, že svět nezačal naším narozením, že jsme článek, který spojuje minulé s budoucím. „Je jenom na nás, abychom z té minulosti navázali na věci, kvůli kterým stojí za to žít a pomohou našim potomkům, aby nezahynuli a mluvili naším jazykem,“ sdělil Bašta.