Frank Pedersen z města Tonder ležícího na dánsko-německých hranicích je velmi znepokojen rostoucím počtem uprchlíků v Dánsku. Má ještě v živé paměti, jak jej skupina uprchlíků kdysi ohrožovala na životě. „V našem městě tehdy rozpoutali divoké nepokoje. Obávám se, že nás čekají další problémy. Existují oblasti, kde mohou nerušeně páchat trestnou činnost a nikdo jim v tom nezabrání. Sociální pracovníci se tam bojí a vyjíždějí tam ve větším počtu, jinak se bojí,“ zmiňuje jednačtyřicetiletý bývalý člen dánského námořnictva, který pracuje na místním pracovním úřadě. Pedersen, který v Tonderu žije se svoji manželkou a malým dítětem, byl jedním ze 200 lidí, kteří se sešli na shromáždění pořádaném Dánskou lidovou stranu (DF). Tato strana mimo jiné požaduje opětovné zavedení hraničních kontrol z obav před nekontrolvaným přílivem uprchlíků.
Jak uvádí deník Business Insider, DF má jen několik dní před parlamentními volbami velkou šanci proniknout do parlamentu. Přistěhovalecká otázka se totiž stala ve světle mohutné migrační vlny jedním z klíčových témat domácí dánské politiky. Vůdce hlavní opoziční strany Liberálů Lars Lokke Rasmussen se nechal slyšet, že pokud jeho strana uspěje, svolá mimořádnou schůzi parlamentu s cílem zpřísnit hraniční kontroly a zamezit vstupu do země dalším uprchlíkům. „Když se díváme na současná čísla, tak jsme si vědomi toho, že musíme něco udělat. Jinak budeme přes léto čelit masivnímu přílivu uprchlíků, který nezvládneme. Nemůžeme sedět se založenýma rukama do října, protože v létě to bude nejhorší,“ cituje Businness Insider Rasmussena.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Vláda sociálních demokratů premiérky Helle Thorningové-Schmidtové již na začátku roku uvedla do praxe opatření, která zpřísní pravidla umožňující požádat o azyl v zemi: „V letošním roce můžeme přijmout méně uprchlíků než v loňském roce. Pokud bude v jejich mateřských zemích opět mír, měli by se vrátit domů." Konkrétně však nezmínila žádnou zemi. Podle volebních odhadů se očekává, že volební výsledek mezi pravým blokem Rasmussena a sociálními demokraty Thorningové-Schmidtové bude velmi těsný. „Počet žádostí o azyl v Dánsku se oproti loňskému roku zdvojnásobil. Vzhledem k nárůstu uprchlíků ze Sýrie v Dánsku požádalo o azyl 14 000 lidí. Dánsko se tak dostalo co do počtu žádostí o azyl na páté místo v rámci evropského kontinentu. V poměru k počtu obyvatel potom obdrželo nejvíce žádosti Švédsko,“ uvádí Business Insider.
Dánská lidová strana v minulosti označovala islám za mor a vyzývala k tomu, aby byli muslimové umlčeni. „Oni od základu mění naši společnost. Nevidíme rádi například to, když se svolávají k modlitbám. Nevadí nám to, že jsou muslimové. Když se ale tito lidé rozhodnou žít v Dánsku, měli by respektovat naše zvyklosti,“ prohlásil vůdce strany Kristian Thulesen Dahl pro Reuters. V zemi žije 260 000 muslimů, z nichž svoji víru dle průzkumů praktikuje ani ne polovina. Média se však dle Business Insider soustředí na radikály, z nichž dva vyzývali minulý týden k tomu, aby se dánští muslimové voleb neúčastnili. Mimo jiné nazývali Dánsko diktaturou a negativně se vyjadřovali o ústavě země. Dvojice těchto muslimů se také osobně účastnila pohřbu Omara Husseina, který zaútočil v synagoze střelnou zbraní a zabil přitom dva lidi.
„Když slyšíte volat po zavedení práva šaría v Kodani a po neúčasti ve volbách, tak si pak říkáte, kde je jejich vděk? Neměli by být šťastni, že v Dánsku mohou žít? Nesmí se to říkat, ale měli bychom se rozhodnout, jaký typ uprchlíků mezi sebou chceme mít,“ cituje deník syna polského imigranta Richarda Gugolka. Dva zmínění radikálové byli napojeni na skupinu Hizb-ut-Tahrir, která je však dle mnohých od běžných muslimů izolována. „Hizb-ut-Tahrir jsou zoufalci, protože stále více imámů věří v demokracii. Stojí dnes naprosto osamoceni a je nutné, abychom každý den zdůrazňovali, že plácají nesmysly,“ cituje deník vyjádření v Turecku narozeného Özlema Cekica, který je členem menší parlamentní strany.
Psali jsme:
autor: pro
