„Cítíte se být vinen?“ „Ne.“ To jsou první slova celého rozhovoru. „Z mých zkušeností vyplývá, že tady je spousta lidí odsouzeno naprosto, nejenom bez důkazů, ale v podstatě nevínných lidí,“ říká Rath. Podle jeho informací v podstatě šlo o spiknutí vůči jeho osobě. „A proč by to tak dělali?“ „Protože se jim to hodilo,“ odpovídá Rath. Na jeho kauze dle něj všichni zúčastnění vydělali, především kariérně.

„Konečně i Marie Benešová mě tehdy osobně varovala, že se chystá, případně probíhá, nějaká provokační akce, jak kriminalizovat někoho z hejtmanů,“ říká přesvědčeně Rath. Z jeho informací vyplývá, že měl vlastně smůlu, jelikož zastával funkci. Za dva hlavní „hybatele“ celého svého procesu pak považuje bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a bývalého ministra vnitra Jana Kubiceho. Společně s nimi na tom vydělala i tehdejší poradkyně pana Pospíšila a dnešní vrchní státní zástupkyně, Lenka Bradáčová.

Cílem Rathova procesu nebyl Rath sám, jen potřeba vytvořit určitý precedens a zkusit jestli to půjde. Zároveň na tom i něco získat. „Probíhá tady regulérní boj o moc, kdy vlastně slabí volení politici de facto předali významnou část moci nikým nevoleným strukturám z represivních složek,“ tvrdí Rath a vysvětluje, že jeho soudní proces vlastně napomohl „puči“, kterým bylo svržení vlády Petra Nečase.