Krajský soud v Praze uložil v roce 2015 Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Verdikt v roce 2016 zrušil pražský Vrchní soud kvůli použitým odposlechům, když vysvětlil porušení zákona na principu přezývaném ovoce z otráveného stromu. Vrchní soud rozsudek zrušil v rámci svého přezkumu. U řízení, jež předcházelo vyhlášení rozsudku nalézacího soudu, totiž shledal zásadní procesní vadu, kterou měla být nezákonnost odposlechů. V jejich nařízení prý nebyly obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Vrchní státní zastupitelství označilo podstatnou část rozhodnutí Vrchního soudu za přepjatě formalistickou a vyjadřilo s ní zásadní nesouhlas. Vloni pak případ doputoval k Nejvyššímu soudu, který ale naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. Případ se tak dostal zpět ke krajskému soudu, který i napodruhé vynesl odsuzující rozsudek.
Doporučujete ÚV KSČM doporučit poslancům KSČM toleranci vlády Andreje Babiše?Anketa
Odposlechy i to, že se případ začal rozplétat v místě nepříslušných severních Čech, když měla být podstatná část trestné činnosti odehrávat jinde – ve středních Čechách – budí pozornost v právních kruzích diskuse dodnes. Rathův případ je svým způsobem precedentním. I přes zjevné právní lapsy a zásadní pochybnosti v jeho realizaci, se část představitelů justice snaží silou mocí Rathovu kauzu dotáhnout k odsuzujícímu rozsudku. Přes zásadní pochybnosti, které by podle právní zásady „in dubio pro reo“ měly hrát v prospěch Ratha i dalších spoluobžalovaných.
Případu se delší čas věnuje advokát, ústavní právník a bývalý žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Zdeněk Koudelka. Ten v roce 2016 prohlásil: „Na kauze Rath se ukázalo, jak Nejvyšší státní zastupitelství za Pavla Zemana umí přihrávat kauzy. Ať je vina Davida Ratha jakákoli, má právo na férový proces. V rámci férového procesu je nutné dodržovat příslušnost státního zastupitelství. Středočeský hejtman jednání, které je mu kladeno za vinu, činil ve Středočeském kraji nebo v sídle kraje, v Praze. Přesto bylo dáno přípravné řízení této věci na severočeské Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde byla náměstkyní pro trestní řízení Lenka Bradáčová, ze které chtěl nejvyšší státní zástupce učinit vrchní státní zástupkyni v Praze. Přitom bylo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem nepříslušné. Což uznalo, když věc postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Ovšem až poté, co se Lenka Bradáčová na případu proslavila. Mediální sláva nepříslušného státního zastupitelství a jeho zaměstnanců je právně mrzká. Jak je tato kauza pro nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana citlivá, dokazuje, že jsem od něj jako státní zástupce dostal 5. 6. 2012 písemnou výtku za to, že novináři užili můj článek ,Rath má právo na férový proces´ (Trestní právo 6/2012, s. 4–5),“ napsal bývalý žalobce Koudelka, který má blízko k sociální demokracii, které byl David Rath členem, jak je nutné podotknout.
Fotogalerie: - Jmenování Babišovy druhé vlády
Jak to tehdy bylo?
Případ budí pochybnosti od samého začátku. Na podzim roku 2011 se k náměstkovi Nejvyššího státního zastupitelství Igoru Střížovi objednal na návštěvu bývalý detektiv Libor Gregor. Náměstek návštěvy tohoto typu běžně nepříjímá, ale v případě Gregora učinil výjimku. Gregor opustil řady policie někdy v roce 2003 a nutno říci, že neodecházel s úplně korektním renomé, konkrétně se delší dobu řešila jeho role v korupčních záležitostech ohledně středočeské Příbrami, které Gregor vyšetřoval. Stříž přesto Gregora přijal, Gregor jej podrobně informoval o tom, co se má kolem středočeského hejtmana dít. Rozjelo se vyšetřování a byly místně nepříslušným soudem povoleny odposlechy. Jak se později ukázalo, případ ani tak nesouvisel s primárním odhalením korupce kolem hejtmanství, ale zjevně souvisel s vnitrostranickým bojem v rámci ČSSD a jejím údajným, možným černým financováním. Rath a skupina lidí kolem nej se, i když na to veřejnost nerada slyší, stal obětí tohoto boje. To, že byl on, Petr Kott a Kateřina Pancová chyceni policií při předávání sedmimilionového úplatku je sice známým faktem, ale na případ je nutné pohlížet pohledem s komplexními souvislostmi, což je veřejnosti v rámci mediálního tlaku na tuto kauzu často upíráno. Mimochodem, jméno exdetektiva Libora Gregora figuruje i v kauzách Jany Nagyové či známé Beretty, kde spolupracoval s detektivy z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který v té době vedl Robert Šlachta.
Další věc na kauze Davida Ratha a spol. je angažmá dnes pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jak na to upozornil bývalý žalobce Zdeněk Koudelka. David Rath kvůli tomu před krátkým časem podal na Bradáčovou stížnost, když zamítla jeho jinou stížnost na podjatost žalobce případu Petra Jiráta. Jeden by nečekal, že v případu sehrál roli údajný blízký, říkejme mu s jistou mírou představivosti pravděpodobně partnerský, vztah žalobkyně a policisty, který korupci vyšetřoval.
David Rath podal stížnost proti zamítavému usnesení Lenky Bradáčové o Jirátovi k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně na konci května. Upozornil na to server Česká justice. Podle Ratha se vrchní státní zástupkyně se stížností na podjatost nevypořádala a své rozhodnutí patřičně nezdůvodnila. Což je podle Rathových právníků v rozporu s nálezy Ústavního soudu. „V jím posuzované věci se státní zástupce omezil na konstatování, že ,zjištěné okolnosti plně odůvodňují vydání tohoto usnesení´, tj. šlo o obdobný přístup k vypořádání se s námitkami obviněného resp. obžalovaného jako v případě nyní napadaného usnesení. Ústavní soud takový přístup razantně odmítl,“ cituje Rath pro Nejvyšší státní zastupitelství jeden z nálezů.
Ke stížnosti na podjatost Lenky Bradáčové pro její „výroky, nepravdivé informování i porušování presumpce neviny“ David Rath doplnil další důvod, proč by se měla Bradáčová z Rathova případu vyloučit: „Nad rámec uvedeného obžalovaný zmiňuje, že vrchní státní zástupkyně vytrvale zamlčuje, že na úkonech předpřípravného řízení ve věci Davida Ratha se jako policejní orgán podílela osoba jí blízká, pan Petr Vincenz. V návaznosti na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu, například ve věci kárného řízení proti soudkyni Sylvě Mašínové, v němž soud uznal paní soudkyni Mašínovou vinnou z toho, že neoznámila v případu podjatost, protože v minulosti udržovala důvěrný vztah s panem Miroslavem Peltou. Podle předsedy senátu Nejvyššího správního soudu Karla Šimky porušila povinnosti soudce a zavdala příčinu ke snížení důvěry v soudnictví. Soud vyčetl Mašínové, že měl případ nádech klientelismu,“ přirovnal David Rath roli Bradáčové a exdetektiva Vincenze k případu kárně odsouzené soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Sylvy Mašínové.
Skutečně milenecký vztah?
Rath tvrdí, že je nespravedlivé, když je státní zástupce ve vztahu rovnou s vyšetřovatelem případu, nad kterým vykonává dozor: „Ve zcela analogickém případě, kde došlo k zamlčení blízkého vztahu vrchní státní zástupkyně a vyšetřujícího policisty Petra Vincenze, bylo také namístě, aby vrchní státní zástupkyně oznámila existenci tohoto vztahu a z rozhodování v daném trestním řízení se vyloučila. Obžalovaný nevidí žádný důvod, proč podjatost státní zástupkyně má být posuzována podle nesrovnale mírnějších kritérií, než podjatost resp. pochybnost o této podjatosti v případě soudců. Obžalovanému se nejeví jako spravedlivé, že na soudce jsou kladeny daleko vyšší nároky co do vztahu k účastníkům řízení než na státní zástupce, když navíc ve zde posuzovaném případě se jednalo i přímý, blízký a intimní vztah státního zástupce k policejnímu orgánu,“ uvádí Rath podle serveru Česká justice ve stížnosti. Lenka Bradáčová byla na počátku vyšetřování případu náměstkyní Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.
„Je zde řešena, myslím, zajímavá otázka, zda dozorující státní zástupce může mít osobní poměr s vyšetřujícím policistou a jaký to má dopad na jeho případnou podjatost,“ uvedl k tomu podle serveru Česká justice advokát Davida Ratha Adam Černý. V textu stížnosti se vrchní státní zástupkyně v Praze pomocí nepravdivých výroků o Rathově případu „snaží zastřít případná pochybení v přípravném řízení, jež jsou jí ze strany obžalovaného vytýkána, což je pochopitelné, neboť na těchto úkonech se podílela osoba blízká vrchní státní zástupkyni, a to policista, pan Petr Vincenz“. Mimochodem, bývalý detektiv dnes pracuje pro skupinu Penta a k Lence Bradáčové má stále blízko. Konkrétní důkazy ale nepředložil.
Server naznačuje, že by z případu mohlo vyplynout, že i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je podjatý, když navrhl do funkce pražské vrchní státní zástupkyně Bradáčovou, proti které stížnost Ratha míří, když na počátku kauzy Nejvyšší státní zastupitelství případ Davida Ratha postoupilo ke Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem. A to přes místní nepříslušnost tohoto státního zastupitelství: „K námitce toho, že do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze byla Lenka Bradáčová jmenována právě v souvislosti s kauzou obžalovaného, posledně jmenovaná neuvádí opět v zásadě nic. Paušálně tuto možnost odmítla s tím, že argumentace článkem Zdeňka Koudelky je irelevantní,“ uvádí se doslova ve stížnosti Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
David Rath očekával, že bude i přes zásadní právní pochybnosti znovu odsouzen. Předem avizoval, že Rath v pátek řekl, že na vyhlášení rozsudku nepřijde a že výsledek zná. „Výsledek je mi znám,“ prohlásil. Předseda trestního senátu Robert Pacovský mu totiž prý podle serveru Echo 24 dával v průběhu líčení najevo, že rozhodne stejně jako poprvé. „Druhá věc je, že mám nějaké své zprávy z okruhu senátu, takže tím to mám potvrzeno, že on se chce držet původního zrušeného rozsudku,“ doplnil Rath. „Vy taky svoje zdroje neříkáte, pro ty lidi by to byl skandál. Máte tam přísedící, máte tam soudce, ti mají nějaké známé, příbuzné, s nimiž různě hovoří. Při znalosti původního rozsudku a při informacích přímo ze senátu ale vím, jak ten rozsudek vypadá,“ uvedl Rath pro Český rozhlas. Krajský soud v Praze Rathovy výroky komentovat nechtěl. Dnes ho opětovně poslal na řadu let do vězení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Mozga
