Krajský soud v Praze uložil v roce 2015 Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Verdikt v roce 2016 zrušil pražský Vrchní soud kvůli použitým odposlechům, když vysvětlil porušení zákona na principu přezývaném ovoce z otráveného stromu. Vrchní soud rozsudek zrušil v rámci svého přezkumu. U řízení, jež předcházelo vyhlášení rozsudku nalézacího soudu, totiž shledal zásadní procesní vadu, kterou měla být nezákonnost odposlechů. V jejich nařízení  prý nebyly obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Vrchní státní zastupitelství označilo podstatnou část rozhodnutí Vrchního soudu za přepjatě formalistickou a vyjadřilo s ní zásadní nesouhlas. Vloni pak případ doputoval k Nejvyššímu soudu, který ale naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. Případ se tak dostal zpět ke krajskému soudu, který i napodruhé vynesl odsuzující rozsudek.

Odposlechy i to, že se případ začal rozplétat v místě nepříslušných severních Čech, když měla být podstatná část trestné činnosti odehrávat jinde – ve středních Čechách – budí pozornost v právních kruzích diskuse dodnes.  Rathův případ je svým způsobem precedentním. I přes zjevné právní lapsy a zásadní pochybnosti v jeho realizaci, se část představitelů justice snaží silou mocí Rathovu kauzu dotáhnout k odsuzujícímu rozsudku. Přes zásadní pochybnosti, které by podle právní zásady „in dubio pro reo“ měly hrát v prospěch Ratha i dalších spoluobžalovaných.

Případu se delší čas věnuje advokát, ústavní právník a bývalý žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Zdeněk Koudelka. Ten v roce 2016 prohlásil: „Na kauze Rath se ukázalo, jak Nejvyšší státní zastupitelství za Pavla Zemana umí přihrávat kauzy. Ať je vina Davida Ratha jakákoli, má právo na férový proces. V rámci férového procesu je nutné dodržovat příslušnost státního zastupitelství. Středočeský hejtman jednání, které je mu kladeno za vinu, činil ve Středočeském kraji nebo v sídle kraje, v Praze. Přesto bylo dáno přípravné řízení této věci na severočeské Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde byla náměstkyní pro trestní řízení Lenka Bradáčová, ze které chtěl nejvyšší státní zástupce učinit vrchní státní zástupkyni v Praze. Přitom bylo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem nepříslušné. Což uznalo, když věc postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Ovšem až poté, co se Lenka Bradáčová na případu proslavila. Mediální sláva nepříslušného státního zastupitelství a jeho zaměstnanců je právně mrzká. Jak je tato kauza pro nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana citlivá, dokazuje, že jsem od něj jako státní zástupce dostal 5. 6. 2012 písemnou výtku za to, že novináři užili můj článek ,Rath má právo na férový proces´ (Trestní právo 6/2012, s. 4–5),“ napsal bývalý žalobce Koudelka, který má blízko k sociální demokracii, které byl David Rath členem, jak je nutné podotknout.