Debata ČT o Rusku: Tvarůžková si pozvala geografa Romancova a notovali si, jak jde do kytek

20. 12. 2018 20:46

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu na čtvrteční tiskové konferenci pochválil ekonomickou kondici země a vysvětlil, proč bude Rusko soudit ukrajinské námořníky. Pozvání do čtvrtečního pořadu Interview na ČT24 přijal politický geograf Michael Romancov. S moderátorkou Zuzanou Tvarůžkovou například probral, na co Putin ve svých projevech zapomíná a v jakém ekonomickém i společenském stavu současné Rusko vlastně je.

Debata ČT o Rusku: Tvarůžková si pozvala geografa Romancova a notovali si, jak jde do kytek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Michal Romancov

Anketa

Měl by Tomáš Petříček i nadále být ministrem zahraničí?

3%
97%
hlasovalo: 20584 lidí

Tradiční velké konference Putina se odehrávají jako vždy v dobře připravených kulisách a podle Romancova míří jak na domácí, tak zahraniční publikum. „V posledních letech je to už hodně stejné. Vydržet to sledovat celou dobu, to je ale mimořádně únavné,“ řekl Romancov k Putinovu ostře sledovanému projevu, v němž více než tři hodiny odpovídal na otázky novinářů.

Romancov nepochybuje o tom, že část otázek, které byly Putinovy pokládány, byla předem dohodnutá. „Není možné, aby byť i velmi dobře informovaný člověk, jako Putin je, byl schopen tak rychle tahat z rukávu čísla, jako se v některých případech děje,“ dodává s tím, že samozřejmě padly i otázky spontánní, což se týká v drtivé většině zahraničních novinářů. 

Prezident Putin svůj projev začal chválou. Pochvaloval si například ekonomické parametry země. Tvarůžková dodala, že už ale nezmínil, že například podle studie vypracované ruskou akademií národního hospodářství a veřejné správy se dvaadvacet procent ruských obyvatel ocitá v chudobě. 

Jak to ve skutečnosti s ruskou ekonomikou je, je podle Romancova obtížná otázka. „V tomto týdnu zveřejnila ruská akademie věd, že prováděli kontrolní propočty a zjistili, že ruský statistický úřad buď čísla systematicky falšoval, nebo posledních sedmnáct let pracoval s naprosto špatnými údaji,“ zdůraznil politický geograf a zmínil například objemy zemědělské výroby. Zde je prý rozdíl až třicet procent, což považuje za velký chaos. 

„Chyba nejspíše nevznikla tím, že by zemědělci vykazovali vyšší výnosy, ale že úředníci z různých regionů Ruska dostali zadání, kolik se má v jejich regionech vyprodukovat, a upravovali si realitu,“ míní Romancov s tím, že pokud se něco takového potvrdí, znamená to, že ruským statistikám podobně jako těm sovětským se vůbec nedá věřit. 

„Otázka pak je, jaká čísla platí, či neplatí v další případech. Ruské ekonomice se nevede rozhodně tak dobře, jak tvrdí Medveděv nebo Putin,“ je přesvědčen Romancov. 

Co se týká sankcí, ani o jejich zátěži nikdy Putin nehovoří příliš podrobně. Romancov se zamyslel nad tím, jestli je Rusové mohou v celém globálním stavu ruské ekonomiky pocítit. Otázka zde prý spíše je, co mají na svědomí sankce a co má na svědomí to, že dochází v posledních letech k nečekaným zásadním propadům ceny ropy a plynu. „Právě to jsou dvě největší exportní položky, které Rusko vyváží, a netají se tím. Ty ceny jsou dnes úplně jiné, než jak si zvykli v tučných letech, a to táhne lví podíl problémů,“ míní.

Sankce tak podle něj škodí ruské ekonomice spíše ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Je třeba si uvědomit, že ty sankce jsou v úplatnosti čtyři roky, a to pro tak obrovský stát, jako je Rusko, není prý dostatečně dlouhá doba. „Vliv sankcí v tom, že Rusové budou mít problém, jakým způsobem se na mezinárodních kapitálových trzích dostanou ke kapitálu, jakým způsobem budou obnovovat zařízení, kterým těží a přepravují ropu či plyn, začne působit s časovým odstupem,“ je přesvědčen politický geograf.

Tvarůžkovou následně zajímalo, jak Romancov vnímá debaty, které se nyní často stáčejí k tomu, že by bylo třeba uvažovat směrem, zdali spíše nedat Rusku najevo jistou nezávislost a odstup tím, že budou některé země odebírat méně z jejich energetických zásob země, když výnosy z nerostných zdrojů už nejsou, co bývaly. „Z politického hlediska by to bylo jednoznačně namístě. Která evropská vláda si ale něco takového může a chce dovolit?“ uvedl a zmínil, že například v Pobaltí vidíme, že to šlo, a i Ukrajina sice odebírá ruský plyn, ale už jej také nebere od Rusů, ale teče k ní z druhé strany, primárně se Slovenska. „Najednou se energetická situace na Ukrajině zlepšila. S Ruskem tuto hru lze hrát, ale musejí k tomu mít politici odvahu,“ míní Romancov.

Poté se téma vrátilo k základním službám v Rusku. Romancov popsal, jak například fungují běžné sociální zdravotní služby pro průměrného ruského občana. Velmi se to prý liší, kde v podstatě člověk žije. Ve větších městech je to lepší než na venkově. Ruský venkov je však něco jiného než venkov v Česku nebo na Slovensku. „Někde ani nefunguje celoročně sjízdná dopravní infrastruktura. Jsou tam obrovské vzdálenosti,“ řekl Romancov a dodal, že v důsledku reformy zdravotnictví došlo podle ruských údajů k tomu, že bylo zlikvidováno několik desítek tisíc středních zdravotnických zařízení. 

Romancov také poukázal na to, že v Rusku dochází například ke generačním politickým střetům. „Je vidět, že se mladá generace chová už jiným způsobem, nezažili Sovětský svaz nebo byli malými dětmi. Tito lidé jsou ochotnější riskovat v komunikaci s mocí. Tak je z jejich způsobu komunikace nervózní,“ řekl Romancov s tím, že zatím nejde ze strany moci o žádnou plošnou represi a uvidí se, co přinesou další měsíce.

Pokud by ale přece jen nakonec došlo k velkému represivnímu zásahu proti mladým lidem, dá se podle Romancova předpokládat, že to nezasáhne pouze ty, kteří tam budou, ale nějakým způsobem to začne rezonovat i v jejich rodinách.

Romancov si všímá, že Putin od té doby, co je u moci, nedělá nic jiného, že jen o reformách mluví. Termín reforma je v jeho projevech neustále. Žádné z nich se ale v praxi nerealizují. „To je ale typicky ruské a sovětské. Putin by reformovat měl, ale to on neumí,“ mávl Romancov rukou se slovy, že reformy se stále odkládají na neurčito a otázka je, jestli nakonec ještě bude vůbec co reformovat.

Putin už během své politické kariéry několikrát přehodnotil svou pozici, přesto si Romancov nedovede představit, že by v rozhodujících zahraničněpolitických záležitostech, jako byly kauza Skripal či incident v Kerčském průlivu, mohl ustoupit. „Celý jeho politický obraz je budován s tím, že Putin zvedá Rusko z kolen a součástí toho zvedání je, že Rusko je schopné a ochotné oponovat Spojeným státům a dalším,“ je přesvědčen politický geograf. 

„Kdyby se Putin najednou začal chovat jinak, znamenalo by to kapitulaci, a to si nemůže dovolit. Evidentně sázel na to, že Donald Trump udělá kus této práce za něj, což se zatím nestalo, tak se nechme překvapit, kdo a jakým způsobem z jeho zahraničních partnerů mu bude nahrávat,“ doplnil Romancov. 

Co se týče konfliktu v Kerčském průlivu, Putin trvá na tom, že šlo o provokaci ze strany Ukrajiny, a to i kvůli volbám na Ukrajině. Údajně se na zadržených plavidlech našly plány, které provokaci popisují. „Kdyby to byla provokace, proč by to s sebou ti lidé vozili,“ diví se Romancov s tím, že pokud by někdo připravoval provokaci, lidé by měli vše natrénováno a nevozili s sebou instrukce. 

„Uvidíme, jak dlouho se tohoto tvrzení bude Moskva držet. Vždyť například tvrdila, že na Krymu nebyli ruští vojáci, a pak najdnou ti lidé dostali vyznamenání,“ připomněl Romancov jeden z velkých kotrmelců, který se tam už prokazatelně odehrál. „Uvidíme, co se po soudním jednání bude dít dál,“ nechtěl už předbíhat.

Je prý evidentní, že v této zóně je Rusko odhodláno posílit svou přítomnost na zemi, ve vzduchu i na moři. Romancov připomněl, že Rusové tvrdí, že bez Krymu není možné ovládnout Černé moře. „Moskva a její současný režim se natolik upnuly na Krym, že je nepravděpodobné, že by nastal jakýkoli vývoj, který by umožnil problém s Ukrajinou převést na politickou rovinu,“ míní. 

„Je třeba si uvědomit, co a proč Západ nebo EU od toho konfliktu nyní očekávají a jaké jsou naše strategické cíle,“ uvedl Romancov, podle kterého by se pak tímto způsobem měla napřít aktivita. „Existuje shoda v tom, že nechceme, aby se Rusko chovalo agresivně. Nechceme ale ani to, aby na východní hranici EU byl stát, který bude tak zkorumpovaný,“ řekl s tím, že z našeho hlediska by tak neměl být pouze jeden jediný cíl, ale mělo by jich být vícero. „Bezprostředně posílit obranné schopnosti Ukrajiny tedy ano, ale nezůstávat jen u toho,“ řekl.

Z Ruska také zaznívá, že svět podceňuje jadernou hrozbu, a znervózňuje jej spolupráce USA a Japonska. „Tady není k přehnanému optimismu skutečně žádný důvod. Jaderná válka se rýsuje intenzivněji než dříve. V tomto pohledu se znovu vracíme tam, kde jsme s Ruskem, respektive se Sovětským svazem, už svého času byli,“ řekl na závěr Romancov.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dolínek se rozplýval nad ČT. Zpravodajství, absolutní špička. A kanál pro děti je ještě lepší

20:18 Dolínek se rozplýval nad ČT. Zpravodajství, absolutní špička. A kanál pro děti je ještě lepší

Poslanec ČSSD Petr Dolínek ve čtvrtečních Dvaceti minutách Radiožurnálu promluvil o schvalování zprá…