Debata ČT o školství: Veselá historka Jakuba Železného o reparátu z matematiky. A pak se babišovec zasnil nad školou hrou a národem Komenského

Ve studiu České televize proti sobě stanuli šéf hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík, Pavel Himl (Zelení), Pavel Klíma z TOP 09, Pirát Ondřej Kolek, Petr Kořenek (ČSSD), Ilona Mauritzová z ODS, lidovec Jiří Mihola, komunista Ivo Pojezný, Michal Šmucr z SPD a člen hnutí ANO Ivo Vondrák – v letech 2010 až 2016 rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Jestli se nechceme změnit ve skanzen... Začal varovně Gazdík

Jakub Železný hned na startu debaty připomněl, že před volbami všechny strany mluví o nutnosti podporovat školství a sport. Jenže když skončí předvolební kampaň a strany usednou ve sněmovně, vláda bývá kritizována, že školství a sport zanedbává. Kritizována byla i současná končící koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, byť na poslední chvíli kabinet navýšil rozpočet vysokých škol o tři miliardy, ale otázka je, zda je to dost.

„Pokud se Evropa nemá v příštích dvaceti letech stát skanzenem, do kterého se budou asijské firmy jezdit dívat, protože my budeme jejich montovnou, tak s tím musíme něco dělat,“ apeloval na všechny své kolegy Gazdík hned na úvod. Zelený Himl doplnil, že tři miliardy jsou slušnou investicí, ale stále je to málo. Navíc jde o nesystémový krok.

Šmucr z Okamurovy SPD byl ještě razantnější. „Nepochybně jde o součást volební kampaně, protože několik let se tady nic nedělo a najednou se před volbami přidává. Já bych za SPD přidal školám, protože my se musíme dostat tam, co je na Západě běžné, což je šest procent HDP,“ konstatoval politik SPD. Komunista Pojezný tomu nasadil korunu. „Tři miliardy pro vysoké školy, to je výsměch,“ rozčiloval se člen KSČM s tím, že i leckterý skladní v Praze má dnes vyšší plat než někteří akademici, což podle Pojezného rozhodně není dobře. Obdobně kritičtí byli i představitel TOP 09 Klíma a politička ODS Mauritzová.

Lidovec Mihola se bránil, že vláda nepřidala vysokým školám kvůli předvolebním gestům, ale kvůli tomu, že to prostě bylo potřeba, protože investice do školství a vědy je investicí do naší budoucnosti. „Doktorandi jsou placeni takovým trapným obolosem, který je nedůstojný,“ rozčiloval se Mihola. Sociální demokrat Kořenek se přidal k Miholovi. Už jeho stranická kolegyně Kateřina Valachová prý slibovala, že vysokým školám bude přidáno, a teď se tak stalo. Ivo Vondrák konstatoval, že je dobře vysokým školám přidat, ale je třeba dát pozor na to, aby tyto peníze nebyly „projedeny“.

Nástupní plat učitele je 22 600 a vy nechcete přidávat plošně!

Hosté se posléze shodli na tom, že českému školství je třeba dát směr, což se podle Gazdíka povede jen tehdy, když školy budou spolupracovat s firmami. Himl doplnil, že potřebujeme reformu školství, ale prosadit ji nám zabere mnoho let. „Na reformě školství hledali politici ve Finsku shodu dvacet let. Nemůžeme si myslet, že to za čtyři roky zvládneme,“ upozornil politik Zelených.

Když dostal slovo Klíma z TOP 09, rozpovídal se o nepopulistickém programu strany. „Já vždycky říkám, že TOP 09 bere školství vážně a má ho na prvním místě svého nepopulistického programu,“ pravil. Jednou by se rád dostal do situace, která je k vidění třeba v Dánsku, kde jsou pedagogické fakulty jedněmi z nejprestižnějších škol. Mají vyšší společenský statut než práva.

Gazdík, který si vzal slovo znovu, konstatoval, že učitelům je třeba přidat na platech, ale ne plošně, na čemž se shodl nejen s Pirátem Kolkem. Zeleného Himla tím ovšem pánové naštvali. „Nástupní plat začínajícího učitele je 22 600 korun a vy říkáte, že nepřidáte plošně všem,“ rozohnil se před kamerami Himl.

Mauritzová z ODS přislíbila ředitelům škol, že z jejich beder sejme část byrokracie. „V neposlední řadě bychom byli rádi, abychom se posunuli z posledního místa v Evropě, protože se ukazuje, že naše děti nechodí do školy rády. My bychom chtěli, aby naše děti chodily do školy rády,“ uvedla jediná politička přítomná ve studiu.

Šmucr z SPD poslouchal své kolegy, co slibují a neslibují, a vzpomněl na slova, která slyšel od jedné studentky. „Odcházím do zahraničí, protože nemám povahu na to, abych v této zemi brečela, ale nemám odvahu ani na to, abych v této zemi něco měnila,“ řekla mu prý studentka.

Vondrák konstatoval, že by se rád vrátil k Janu Amosi Komenskému. „My jsme zapomněli na to, že jsme národem Komenského, že by škola měla být hrou, což je to, co udělali ve Finsku,“ uvedl Vondrák. Pár vteřin na to Vondrák poukázal na to, že si každá vysoká škola sama určuje své mzdové předpisy. Himl oponoval, že všechny předpisy jsou si na státních školách velmi podobné. „A já považuji za nedůstojné, abych tarifní platy flikoval, když to tak řeknu,“ zlobil se politik Zelených s tím, že plat vysokoškolského asistenta se pohybuje kolem 19 tisíc.

Vy cílíte na mladé, ale nutíte jim školné, obul se Pirát do TOP 09

Komunista Pojezný poté vysvětloval, proč by školství mělo být bezplatné. „Všechno by měl platit stát. Státní rozpočet je flexibilní, a pokud vezmeme jako prioritu vysoké školy, vědu a výzkum, tak proč ne,“ uvedl politik s tím, že komunisté vědí, kde na to vzít. Plánují třeba zavést daňovou progresi, uvalit na banky sektorovou daň, a pokud šéf hnutí ANO říká, že nám EET přinese až 18 miliard, takže vlastně peněz pro školství bude dost.

Kořenek připomněl, že studium na vysokých školách není zadarmo ani dnes. Studenti si musejí platit ubytování, učebnice a tak podobně.

Jakub Železný po chvilce přečetl jednu větu z programu SPD v oblasti školství. SPD plánuje zpoplatnit povinně vysoké školy pro všechny cizince včetně Slováků, Češi by zůstali školného ušetřeni. „Přečetl jste to z našeho programu dobře,“ pochválil Šmucr Jakuba Železného s tím, že školství je drahé a cizinci by na něj zkrátka měli přispět.

Představitelé TOP 09 a STAN školné dále hájili a Himl (Zelení) se znovu naštval. „Vzdělání není zboží a já odmítám, aby se do vzdělání vnášela nějaká tržní logika,“ rozčiloval se Himl s tím, že školné jen uvrhne více lidí do chudoby. „Ale my nechceme nikoho uvrhávat do chudoby, my to chápeme jako investici do své budoucnosti,“ bránil se Klíma (TOP 09). Vzápětí ovšem dostal ránu od Piráta. „Mě překvapuje, že TOP 09, která cílí na mladé lidi, je chce nechat zadlužovat,“ vypálil Kolek.

Šmucr školné také odmítl. „Školství je placeno z našich daní a vy školným těm lidem říkáte: My jsme vaše daně prošustrovali a chceme, abyste se zadlužili,“ odmítal školné politik SPD. Vondrák mu dal za pravdu. Češi podle jeho názoru nevydělávají dost na to, aby si mohli školné platit.

Když to slyšel Gazdík, uznal, že pro zavedení školného dnes na politické scéně není shoda. Ale pak je třeba se zamyslet nad tím, jak bychom měli motivovat studenty.

Podle Vondráka bychom měli opustit model financování vysokých škol podle počtu studentů. „Dnes je úspěšnost studentů technických oborů 40 procent, takže my 60 procent prostředků necháme proletět komínem,“ rozčiloval se Vondrák. Šmucr upozornil na to, že stát v minulosti požadoval, aby se navýšil počet vysokoškoláků, „takže dnes tady máme kapacitu vysokých škol, která převyšuje počet absolventů středních škol, což je podle mého absurdní situace,“ zaznělo z úst politika SPD.

Povinná maturita z matematiky?

Ve druhé polovině debaty se pánové a dáma přesunuli ke školám středním a základním. Došlo na otázku povinné maturity z matematiky. Moderátor Železný se smíchem prozradil, že tady trochu má střet zájmů. Kořenek odmítl určit matematiku za povinný maturitní předmět. „Já jsem v této věci apolitický, ale mám střet zájmů, protože jsem z tohoto předmětu dělal na gymnáziu reparát,“ prohlásil moderátor.

Hosté se shodli na tom, že nejdřív je třeba změnit způsob, jakým se matematika učí, a to už od základních škol. Postupně se to daří, ale jde to pomalu. Gazdík prozradil, že je učitelem matematiky, takže rozhodně je pro maturitu z matematiky, ale spíše v logické stránce věci. „Schopnost dávat věci dohromady, to potřebuje i student knihovnictví nebo dřevařství, takže povinnou maturitu z matematiky ano,“ řekl jasně Gazdík. Z tohoto pohledu by nečekal, až se systém výuky matematiky změní, to bychom se také nemuseli dočkat nikdy. Komunista Pojezný povinnou maturitu z matematiky odmítl.

Podle politiků bychom měli podpořit také učňovské školství, a to systémem stipendií. Himl ovšem upozornil, že často kritizované humanitní vzdělání je také potřebné, protože studentům rozšiřuje obzory. Pokud dnes máme obor „krejčová“, tak si do značné míry vyrábíme nezaměstnané, protože stále více lidí dnes nosí oblečení z Číny. Pojezný dodal, že by se na základní školy měl vrátit předmět „dílny“, aby kluci přišli na chuť řemeslu.

Lidovec Mihola se přidal na jeho stranu. „Když se mě někdo zeptá, co budou dělat moji synové, tak já říkám, že když budou šikovní, rád je dám na řemeslo. Já mám bratra automechanika a on se mezi lidmi těší tak velké vážnosti, že mu ji mohou závidět mnozí vysokoškoláci,“ poznamenal politik KDU-ČSL. Gazdík (STAN) mu dal za pravdu. „Já mám bratra instalatéra a topenáře a je mnohem populárnější než my, poslanci,“ zaznělo z úst šéfa hnutí.

My jsme těm dětem zničili život!

Pak hosté přešli ke školám. A Klíma (TOP 09) s Kořenkem (ČSSD) se do sebe pořádně pustili kvůli povinnému roku předškolní docházky. Klíma nikoli poprvé konstatoval, že by si exministryně školství zasloužila přibít na kříž, a to jak za povinný předškolní rok školní docházky, tak za to, jakým způsobem je prováděna inkluze, byť v obecné rovině proti inkluzi nic nemá. Gazdík se k němu přidal. Inkluzi je třeba řešit individuálně. Pokud se vše bude řešit plošně jako dnes, tak si podle Gazdíka vyrábíme celou řadu nezaměstnaných. Mauritzová to vidí velmi podobně.

Himl naproti tomu konstatoval, že je absolutním zastáncem inkluze a neumí si představit, že by všechny děti měly chodit do jedné třídy.

„Dámy a pánové, my máme nějakých posledních 18 minut a musíme otevřít ještě dvě velká témata, a to jsou platy a situace ve sportu,“ směroval debatu k závěru moderátor Železný. Hosté však chtěli zůstat u tématu inkluze.

Kořenek model inkluze hájil. Pak dostal slovo politik hnutí ANO a vyzdvihl jedno číslo. „V roce 2018 nás bude inkluze stát 4,1 miliardy a já myslím, že bychom se měli bavit také o podpoře talentů.“ Nakonec se vyjádřil komunista. „Já jsem jeden z mála speciálních pedagogů mezi vámi, takže vám můžu říct, že plošná inkluze je naprosto špatná. Plošně inkludovat mentálně postižené děti je naprosto špatně a my jsme jim tímto zničili život,“ rozohňoval se Pojezný.

Nikdo neujde trestu

Politička a politici se nakonec přece je dostali i k tématu navyšování platů učitelů. Shodli se na tom, že učitelé si zaslouží vyšší platy, přibližně na úrovni 130 procent hrubé mzdy. Hosté se mezi sebou jen hádali, kdo přišel s tímto konkrétním číslem jako první. Šmucr z SPD tvrdí, že právě strana Tomia Okamury jej vymyslela první, Pojezný oponoval, že jako první s tím přišli komunisté, a pak se přidávali další politici.

Na sport pak ale zbylo už jen asi sedm minut. Vondrák konstatoval, že by měl být sport financován z peněz mimo ministerstvo. Gazdík konstatoval, že sport je třeba řešit co nejblíže lidem a všímat si třeba toho, jakým sportům Ostravané věnují pozornost. Politička ODS dala Gazdíkovi za pravdu. Poslední slovo dostal sociální demokrat Kořenek, podle něhož došlo ve financování sportu k osobnímu selhání úředníka, což se bohužel někdy stává. „Dobrá zpráva je, že policie pracuje a hlídá, takže nikdo není bez trestu,“ uzavřel debatu politik ČSSD.