Stanislav Křeček v komentáři uveřejněném na serveru Neviditelný pes připomínal, že už po první světové válce došlo v Evropě k pokusu uzavřít takové dohody, aby se již nikdy neopakovaly podobné hrůzy, jaké vojáci zažili ve francouzských zákopech i na jiných místech světa, kde se střetávaly bojující strany v první světové válce.
V roce 1925 byly podepsány Locarnské dohody a Francie a Velká Británie měly dohlédnout na jejich dodržování. Pak přišla druhá světová válka a to, co bylo dohodnuto v Locarnu, se sesypalo jako domeček z karet.
Po druhé světové válce si dvě nejsilnější mocnosti rozdělily sféry vlivu a v tomto rozdělení nehrála Evropa nijak významnou roli. Křeček v této souvislosti připomíná, že i dnes členské státy EU otevřeně přiznávají, že bez vlivu USA se nepodaří dospět v otázce ruské agrese na Ukrajině k míru.
„A opět žijeme v očekávání nových smluv o vzájemné bezpečnosti, právních zárukách a uznaných hranicích. Ale ať se někteří evropští politikové (a u nás třeba europoslanec Farský nebo bývalý ministr Dvořák) jakkoliv hystericky rozčilují, svět není takový, jaký bychom si přáli. Rusko se nevrátí ke svým ‚uznaným‘ hranicím, pokud nebude samo chtít, a není v současnosti nic, co by jej k tomu mohlo donutit. S válečnými reparacemi, které by bezpochyby mělo Ukrajině zaplatit, to bude asi stejné,“ napsal Křeček.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



