Stanislav Křeček v komentáři uveřejněném na serveru Neviditelný pes připomínal, že už po první světové válce došlo v Evropě k pokusu uzavřít takové dohody, aby se již nikdy neopakovaly podobné hrůzy, jaké vojáci zažili ve francouzských zákopech i na jiných místech světa, kde se střetávaly bojující strany v první světové válce.
V roce 1925 byly podepsány Locarnské dohody a Francie a Velká Británie měly dohlédnout na jejich dodržování. Pak přišla druhá světová válka a to, co bylo dohodnuto v Locarnu, se sesypalo jako domeček z karet.
Po druhé světové válce si dvě nejsilnější mocnosti rozdělily sféry vlivu a v tomto rozdělení nehrála Evropa nijak významnou roli. Křeček v této souvislosti připomíná, že i dnes členské státy EU otevřeně přiznávají, že bez vlivu USA se nepodaří dospět v otázce ruské agrese na Ukrajině k míru.
„A opět žijeme v očekávání nových smluv o vzájemné bezpečnosti, právních zárukách a uznaných hranicích. Ale ať se někteří evropští politikové (a u nás třeba europoslanec Farský nebo bývalý ministr Dvořák) jakkoliv hystericky rozčilují, svět není takový, jaký bychom si přáli. Rusko se nevrátí ke svým ‚uznaným‘ hranicím, pokud nebude samo chtít, a není v současnosti nic, co by jej k tomu mohlo donutit. S válečnými reparacemi, které by bezpochyby mělo Ukrajině zaplatit, to bude asi stejné,“ napsal Křeček.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.




