Rozpočet Evropské unie je dlouhá léta hlavním terčem kritiky euroskeptiků, kteří poukazují na plýtvání miliardových částek na často velmi neprůhledné projekty. Ostatně finance byly jedním z hlavních důvodů, proč si si loni na jaře Britové odhlasovali vystoupení z EU. A právě brexit nyní používají bruselští úředníci jako klíčový argument, proč by měly členské státy posílat do společného rozpočtu více peněz.
Dělá Zeman dobře, když nechodí do debat s protikandidáty?Anketa
Juncker konstatoval, že vystoupením Velké Británie z Evropské unie vznikne v rozpočtu „díra“ ve výši asi 13 miliard eur, kterou musí co nejdříve „zalátat“ ostatní členské státy. Aktuálně tvoří výdaje EU na opatřeni v oblasti obrany, migrace či změn klimatu 1 % HDP. „Pokud máme být schopni plnit naše závazky, potřebujeme více peněz,“ sdělil Juncker. Evropský komisař pro rozpočet Guenther Oettinger navrhuje, aby se příspěvky na období po roce 2020 zvýšily o 0,1 %.
Oettinger varoval, že pokud se příspěvky nezvýší, bude muset dojít v mnoha oblastech k obrovským škrtům. Německý komisař sice škrty zmírnil v ryze negativním slova smyslu, ale pro euroskeptiky z Národní fronty, AfD či nizozemské Strany pro svobodu jsou škrty kýženou metou. Junckerovo volání po vyšších příspěvcích členských států hodnotí překvapivě velmi příkře jindy ryze „prounijní“ server Politico.
„Požadovat po členských státech více peněz v době, kdy sílí euroskepticismus, není zrovna optimálním způsobem, jak začít nový rok. Juncker tvrdí, že výdaje tvoří jen 1 % HDP, ale tento pohled je poněkud zavádějící. Hovoříme totiž o 1 % ročního HDP, který produkuje 511 milionů obyvatel v celkové výši jedné miliardy eur během sedmi let. Mírně řečeno, v Junckerově rozpočtu Evropské unie je něco shnilého.“
Politico tvrdí, že by Evropská komise místo požadavků na více peněz měla začít šetřit, a uvádí konkrétní příklad oblasti, kde by k tomu mělo dojít. „Většina ze zmiňované miliardy eur, asi 340 milionů, šla na zemědělství. Málokdo ovšem ví, že 70 % z této částky putuje v přímých platbách do rukou vlastníků zemědělské půdy. Za stávajícího systému dostávají peníze banky či dokonce britská královna. Jenom proto, že vlastní zemědělskou půdu. Bez ohledu na to, co či zda vůbec něco pěstují.“
Politico vyzývá k osekání výdajů na zemědělství. A to zejména s ohledem na vystoupení Velké Británie z EU. Juncker se však místo toho staví ke škrtům naprosto odmítavě. Další velké peníze používá Brusel na dorovnávání úrovně jednotlivých regionů. „Je však velmi diskutabilní, jestli díky tomu chudší regiony ty bohatší skutečně dohánějí. Centrum pro výzkum hospodářské politiky v roce 2016 dospělo k názoru, že strukturální fondy EU se na regionálním růstu odrážejí negativně.“
„Spravování těchto fondů je navíc často neúčinné a dochází při něm k podvodům a korupci. „Právě tento týden OLAF, orgán EU odhalující podvody při poskytování dotací, zjistil jisté ‚nesrovnalosti‘ v projektu současného českého premiéra Andreje Babiše,“ uvádí Politico s tím, že by podle Evropské komise mohlo dojít ke snížení těchto fondů o 5 až 10 %. „To je sice dobrý začátek, ale je nutné udělat mnohem víc proto, aby byla větší kontrola nad způsobem utrácení peněz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
