Úřední představitelé EU při příležitosti Světového dne svobody tisku opakovaně zdůrazňují závazek k ochraně svobody médií a novinářů. Ve svých prohlášeních uvádějí, že cílem evropské legislativy je posílit redakční nezávislost, omezit zneužívání soudních sporů proti novinářům a zároveň bránit šíření dezinformací při zachování svobody projevu.

„Ať zazní pravda, ať je tisk svobodný,“ zaznívá v oficiálním sdělení. Podle něj novináři dávají hlas těm, kteří ho nemají, a přispívají k transparentnosti veřejného života. EU v této souvislosti odkazuje například na Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), směrnici proti tzv. SLAPP žalobám a také na Zákon o digitálních službách (DSA), který má regulovat obsah na velkých online platformách.

Kritici však upozorňují, že výklad těchto opatření se v praxi liší a může vést k napětí mezi ochranou svobody projevu a regulací obsahu. Podle nich existuje riziko, že opatření zaměřená na boj proti dezinformacím mohou být v některých případech vnímána jako zásah do svobody slova nebo jako prosazování určitého interpretačního rámce.

Debata se promítá i do konkrétních případů. Případ Musk. EU od roku 2023 intenzivně tlačila na X, aby cenzuroval „dezinformace“ a „hate speech“. V roce 2024 Thierry Breton (tehdejší komisař) poslal Muskovi otevřený dopis s požadavkem na cenzuru živého rozhovoru s Donaldem Trumpem před americkými volbami. Musk to odmítl jako cenzuru. V prosinci 2025 EU udělila X pokutu 120 milionů eur (první pokuta pod DSA) za „deceptive design“ modrých zaškrtávátek, nedostatečnou transparentnost reklam a omezování přístupu výzkumníkům k datům. X se odvolal u evropského soudu a označil to za trest za obranu svobody slova. Američtí republikáni v Kongresu to označili za „cizí cenzuru“ amerického projevu. EU zároveň vedla další vyšetřování X kvůli doporučovacím algoritmům a „šíření nenávisti“.
 

Tyranny Breton gets his dessert https://t.co/Oc41xFMlyI

— Elon Musk (@elonmusk) December 24, 2025

Anketa

Chcete, aby vypukla stávka v ČT?

Ano, chci. Protože to nikoho nebude zajímat a stávka selže

89%

Ano, chci. Poplatky pro ČT je třeba bránit

4%

Ne, nechci

3%

Nevím / Je mi to jedno

4%

hlasovalo: 12586 lidí

Další pozornost vyvolal případ zakladatele Telegramu Pavla Durova, který byl v srpnu 2024 zadržen ve Francii. Francouzské úřady jej obvinily z nedostatečné spolupráce při potírání nelegálního obsahu na platformě, včetně šíření drog či dětské pornografie. Kritici tohoto postupu tvrdí, že jde o precedentní zásah proti provozovateli komunikační služby, který dlouhodobě odmítá rozsáhlejší moderaci obsahu.

Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), účinný od roku 2025, má podle Evropské komise posílit nezávislost médií a omezit politické zásahy. Odborné debaty však poukazují na to, že jeho implementace je zatím v jednotlivých státech nerovnoměrná a jeho praktický dopad bude možné vyhodnotit až s odstupem času.

Podobně je hodnocena i směrnice proti SLAPP žalobám. Ta má chránit novináře a aktivisty před účelovými žalobami, které mají odradit od veřejného vystupování. Podle dostupných dat se však tyto případy v některých zemích EU nadále objevují, přičemž směrnice se vztahuje především na přeshraniční spory.

Zákon o digitálních službách (DSA), plně účinný od roku 2024, ukládá velkým platformám povinnost aktivně řešit nelegální obsah a rizika spojená s dezinformacemi. Kritici upozorňují, že pojem „dezinformace“ není vždy jednoznačně vymezen a platformy mohou v obavě před sankcemi přistupovat k přísnější moderaci obsahu.