Co se odehrává na sociálních sítích, nebo jakými zákonitostmi se řídí, zkoumá obor Social Network Analysis neboli SNA. „S příchodem Facebooku, Twitteru, G+ a podobných sociálních médií se může zdát, že jde především o ně. Skutečnost je však daleko širší.“ Píše v LN Miroslav Palát. Autor zdůrazňuje, že mezilidské sítě jsou zde tisíce let, ale mění se dynamicky v řádech dnů či týdnů. „Abychom s mezilidskou sítí mohli dále pracovat, musíme ji nejdříve popsat daty. Jinými slovy, musíme mít pohromadě fakta a čísla kdo, s kým, jak často, o čem, kdy a kde, případně proč,“ doplňují LN.
Díky široce dostupné výpočetní kapacitě a dostupnosti obrovského množství dat v elektronické podobě byl podle Miroslava Paláta umožněn zásadní pokrok v poznání sítí a jejich chování. Ukázalo se, že „někdy i méně než 10 procent uzlů 'obhospodařuje' více než 90 procent spojení ve sledované síti“. Podle autora článku v LN se teorie sítí zabývá tím, jak funguje více prvků společně a jak se to projeví navenek. „Teprve jejich vzájemné působení vytváří celkový efekt, který pozorujeme. Jak známo, celek je vždy víc než pouze suma jeho částí,“ píše se v LN.
Komentátoři Miloše Zemana vstupovali i na stránky neúspěšných kandidátů
Miloš Zeman měl prý podle průzkumů silnou podporu, leč na Facebooku poněkud méně příspěvků. Zvýšený počet komentářů byl u něj zaznamenán až mezi prvním a druhým kolem voleb. Karel Schwarzenberg se zapojil na sociálních sítích od začátku kampaně. Měl nejvíce fanoušků, komentářů i příspěvků. Podle prostých čísel, píší LN, by musel vyhrát kníže.
Ke konci článku nabízí LN ještě jednu teorii. „Ukázalo se totiž, že ti, kdo byli aktivními komentátory na stránkách Miloše Zemana, se také zapojovali do komentářů na stránkách jiných kandidátů. Schwarzenbergovi komentátoři pak více tíhnou k diskuzím mezi sebou a možná s komentátory Zemanovými. Tato skutečnost mohla napomoci Zemanovi k tomu, aby přitáhl jinak rozptýlené voliče ostatních neúspěšných kandidátů,“ píší LN.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr