Vládní koalice se nakonec rozhodla s opozicí jednat o služebním zákonu. Bylo to na základě obstrukcí, které opozice slibovala? Jak to vnímá šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, prozradil deníku Právo.

„Možná jsme si to trochu vyvzdorovali, ale já si myslím, že je to dobře. Dnes jsme ocenili, že tato jednání jsou zahájena, budeme pokračovat v pondělí večer, a to bychom měli mluvit o konkrétních návrzích na změny. Kdybych to měl zlehčit, tak zatím se obstruovalo pouhopouhé čtyři hodiny, takže vlastně jsme k těm obstrukcím nemuseli vůbec sáhnout, a to je dobře. Jejich cílem nebylo zabránit přijetí služebního zákona, ale dostat vládu k jednacímu stolu, což se povedlo. Její krok bych ocenil,“ uznal Stanjura.

V rozhovoru potvrdil, že pravicová opozice má největší problém s institutem generálního ředitelství a upřesnil, že formulovali čtyři výhrady. „Za prvé, generální ředitelství je zbytečný úřad, superúřad. Také je úplně zbytečné mít dva typy náměstků, jedny takzvaně politické a další odborné. Model, který funguje v obcích a krajích, kde je starosta a místostarostové, pak tajemník úřadu a vedoucí odborů, klidně může být i na ministerstvech. Každý náměstek by podle nás měl zodpovídat za část agendy ministerstva, a ne jen hlídat ministra. Třetí velmi důležitá věc je prostupnost státní služby. Aby ti, kteří složí zkoušky, budou mít kvalifikační předpoklady a praxi, mohli přijít na vedoucí místa. Pomůže to státní službě jako celku, když přijdou lidé ze soukromého sektoru, akademické sféry, krajských a obecních úřadů… Poslední naše připomínka je, aby plné výhody, které budou úředníci čerpat, měli po čtyřech letech služby, a ne už po třech. Máme plno dalších výhrad, ale ty nejsou tak zásadní jako tyto čtyři,“ ochotně vysvětlil Stanjura.