Divadelník prý vzal podpisový arch a vepsal do něj: „Ani nápad, byl v KSČ“, a svůj podpis. Sbírající mladík poté spustil kolovrátkovou obhajobu, kterou už známe od prezidentského kandidáta osobně - přece se omluvil.
Načež prý režisér odtáhl mladíka na lavičku, aby mu popsal, co je podle něj omluva. Fischer by podle něj měl každé noci bosý chodit do Ďáblic, k hromadnému hrobu obětí komunismu. Tam by měl opakovaně bít čelem o zem a následně pronést své blekotavé „omlouvám se“. A s sebou by měl vzít i svou ženu, která v tažení na Hrad pronesla levný a obskurní výrok, že její Honza nic špatného neudělal, omluvil se a očistil.
Vstup do KSČ podle Horanského diskvalifikuje Fischera z prezidentské volby nejen mravně, ale i intelektuálně. V roce 1980 totiž prý, nebýt dychtivosti po kariéře, už mohl zpozorovat, že režimu trčí parte z huby.
Jan Fischer, kolaborant se zrůdnou KSČ, chce nyní kandidovat na prezidenta v nekomunistické zemi. To je podle režiséra Horanského děsivé, absurdní a nehorázné. Proto prosí slušné lidi, aby nevolili Jana Fischera. „Odejměme mu tu tristní „výhodu“, že mrtvé oběti komunistického režimu nemohou hlasovat,“ uzavírá.
Jan Fischer
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
