Náčelníkem generálního štábu se stal loni v květnu, kdy na této pozici vystřídal Josefa Bečváře. Do funkce jej jmenoval prezident Miloš Zeman mimo jiné i proto, že Opata měl značné zkušenosti ze zahraničních misí, a může tak být inspirací pro činnost armády. Nový velitel se těšil respektu ze strany vojáků, ale i ze strany občanů a politické reprezentace. V říjnu 2018 byl pak Opata povýšen do nejvyšší vojenské hodnosti – je armádním generálem.
Při příležitosti svého ročního působení ve funkci ocenil mimo jiné vývoj náboru personálu. Pokračovat chce v modernizaci armády, která podle něj vypracovala zhruba 140 požadavků na vybavení a techniku. Podle Opaty pokračují také práce na vytvoření Velitelství vojenských kybernetických sil v Brně. „Můj pocit po tom roce je, že jdeme dobrým směrem. Naši předchůdci připravili pragmatický základ, abychom mohli pokračovat v rozvoji armády,“ řekl.
Za krok vpřed Opata označil uzavření desítek rámcových dohod v oblasti takzvaných projektů rychlého dopadu, týkajících se výstroje a výzbroje (neprůstřelné vesty a helmy, taktická výzbroj, ruční zbraně a přístroje nočního vidění). Domnívá se též, že armáda se do budoucna neobejde bez umělé inteligence na bázi neuronových sítí. Vojákům pomůže v boji, při analýzách či vyhodnocování. Podle Opaty již není v lidských možnostech vyhodnocovat všechny informace.
Generál se narodil 9. září 1964 v Hranicích na Přerovsku. Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, obor teorie řízení a použití bojových jednotek (1987). Později si své vzdělání ještě doplňoval na prestižních školách v zahraničí – studoval na Vysoké škole velení a štábu námořní pěchoty v USA (1998 až 1999), na Královské akademii obranných studií ve Velké Británii (2003 až 2004) a naposledy na NATO Defence College v Itálii (2012).
Kariéru Opata zahájil u 4. tankové divize v Jihlavě, kde byl velitelem tankové čety až velitelem praporu (1987 až 1990). Poté do roku 1992 velel praporu skupiny pro přípravu záloh 13. skladu tankového materiálu, v letech 1994 až 1996 působil u 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě, kde vykonával funkce důstojníka skupiny výcviku mechanizovaného vojska, důstojníka skupiny padákové a výsadkové přípravy a důstojníka výsadkové přípravy.
V roce 1996 se stal zástupcem velitele 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi, v letech 2000 až 2003 praporu velel. Poté do roku 2008 velel 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci, než přešel na Ministerstvo obrany, kde byl ředitelem sekce rozvoje druhů sil. V letech 2010 až 2014 působil jako ředitel Společného operačního centra ministerstva. Následně se stal národním vojenským představitelem při vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (2014 až 2017). Od srpna 2017 byl zástupcem náčelníka generálního štábu.
Co se týká operačního nasazení, Opata působil v misi OSN UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie (1992 až 1993 a 1995), v misi IFOR na území Bosny a Hercegoviny (1996), byl velitelem 43. výsadkového praporu armády v operaci SFOR v Bosně a Hercegovině (2000), velitelem skupiny Joint Implementation Commission na velitelství Britské brigády střed, velitelem českého kontingentu v operaci KFOR v Kosovu (2002 až 2003) a velitelem českého kontingentu a náčelníkem štábu mnohonárodního provinčního rekonstrukčního týmu v operaci ISAF v Afghánistánu (2007).
Je držitelem řady vyznamenání: Kříže obrany státu ministra obrany, Záslužného kříže ministra obrany I. stupně, francouzského řádu Rytíř čestné legie, Francouzského válečného kříže s bronzovou hvězdou a medailí NATO operací IFOR, SFOR, KFOR a ISAF.
Opata je ženatý. Relaxuje rybařením či četbou, má rád motorky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
