Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil v neděli večer americký prezident Donald Trump po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. Součástí dohody je uvalení cla ve výši patnácti procent na dovoz zboží z EU do USA.
U některých komodit – jako je ocel a hliník – zůstává sazba na 50 %. Naopak třeba u letadel a některých dalších výrobků se předpokládá nulové clo. Otázkou zůstává, jak to bude s léky a farmaceutickými produkty.
Dlouhý: Dohoda je nejlepší možná, ale ne ideální
K samotné podstatě dohody mezi USA a EU Dlouhý uvedl, že její podoba je zřejmě to nejlepší, čeho bylo možné dosáhnout. „Ta dohoda je taková, jaká byla podle mého názoru možná, lepší být nemohla. Což neznamená, že by byla ideální – to vůbec ne,“ řekl ekonom a prezident organizace Eurochambres v Interview ČT24.
Podle Dlouhého bude mít dohoda i negativní ekonomické důsledky, zejména pro některé sektory v Evropě. „Neznamená to, že by neměla dopady na evropskou ekonomiku. Bude mít. Například automobilový průmysl, zejména ten německý, dnes hovoří až o miliardách eur v dopadech,“ poukázal Dlouhý.
Možnost lepšího vyjednávání Dlouhý odmítá. Podle něj nebylo reálné v poslední fázi dosáhnout více. „Ani to neznamená, že by Evropská unie – nebo spíše Evropská komise – mohla vyjednávat lépe. Určitě ne v posledním období.“
Za slabinu považuje Dlouhý nevyužití momentu, kdy americké trhy prudce propadly a kdy bylo možné Trumpa přitlačit. „Ale, a to zase nebyla pouze vina Komise, ale i některých významných národních vlád. Myslím si, že se mohlo zatlačit na Donalda Trumpa okamžitě po 2. dubnu, kdy trhy tak padaly dolů, že velmi špatně reagovaly na jeho oznámení – ten slavný ‚Liberation Day‘.“
Dohoda přináší stabilitu – a ta je klíčová
Vladimír Dlouhý připomněl, že význam dohody nespočívá jen v jejím obsahu, ale hlavně v tom, že přináší určitý rámec jistoty. „A ještě jedna věc – to souvisí s tím, do jaké míry je to opravdu už teda definitivní dohoda, protože ona přináší třeba nemilou, ale stabilitu, a to je strašně důležité v dnešním světě,“ zdůraznil.
Na otázku, zda má dohoda v současných parametrech poraženého a vítěze, odpověděl Vladimír Dlouhý jednoznačně: „Vítěze – Spojené státy. Samozřejmě.“
Evropa si podle jeho slov dlouho odmítala připustit, že Donald Trump svá obchodní prohlášení skutečně převede do reality. „Ale to je složitější otázka, protože my jsme si do druhého zvolení Donalda Trumpa ani nepřipouštěli, že by on opravdu takového něco mohl udělat. Některé sliby naplňuje jednoznačně a my se prostě s tím musíme smířit.“
Zásadní změnu Dlouhý vidí v tom, že tradiční partnerství s USA už nefunguje podle dosavadních pravidel. „Máme tu partnera, který byl nejsilnějším partnerem od konce druhé světové války, který se rozhodl, že už nechce respektovat to celosvětové uspořádání po druhé světové válce. To je nějaký externí parametr.“
Zároveň upozornil, že změna nálady mezi voliči souvisí i s tím, jaký typ politiky přestal být populární. Musíme si říct, proč vlastně Američané volí takového člověka. Zvolili ho už podruhé. S těmito názory. Souvisí to s tím, že my jsme si neuvědomili – za prvé – že ten svět už se změnil. A za druhé, že lidé prostě nechtějí možná takovou standardní politiku, jejíž součástí byl takový multilaterální obchodní systém, kdy každý s každým obchodoval a spory řešila Světová obchodní organizace. To je dnes passé,“ shledává změnu ve vnímání politiky a mezinárodních institucí, která se netýká jen USA, ale i Evropy.
Evropská politika čelí odporu kvůli své agendě
Odpor veřejnosti však prý není namířen jen proti obchodním institucím, ale i proti politice, kterou EU v posledních letech reprezentovala. „Musíme si také hlouběji uvědomit – a vidíme to i u nás –, že celá řada těch politik, jejíž součástí byla Evropská komise nositelem v předcházejícím období, jako agresivní environmentální politika, agresivní politika na podporu práv a menšin… Všechny tyto věci jsou čím dál tím větším množstvím lidí v Americe i v Evropě odmítány,“ uvedl Dlouhý.
A doplnil: „A to je nějaký aspekt, který se možná zdá, že s těmi cly nesouvisí, ale on s nimi velmi souvisí. Protože to vytvořilo politickou sílu, která umožnila Trumpovi prosazovat své záměry v této oblasti,“ propojil politické trendy s tím, jak byla možná prosazena nová obchodní politika USA.
Evropa tak dnes čelí realitě, ve které jednoduše nemá převahu. „Prostě Evropa nemá tak silné postavení. Velký partner se rozhodl, že zavede cla, je si vědom toho, že si to může dovolit,“ konstatoval ekonom. „Když vyjednáváte a máte tzv. nůž na krku, tak chcete dosáhnout dohody především o parametrech, které budou mít okamžitý dopad,“ zmínil Dlouhý.
Dohoda jako impulz k probuzení Evropy
Následně přirovnal aktuální vývoj k tvrdému probuzení, které by Evropu mělo přimět k hlubšímu přemýšlení. „Evropa se vůbec musí zamýšlet, co má za sebou. Prostě je to facka – normální. Tak jako je Draghiho zpráva facka. Už nemůžeme být jenom ti nejvíc agresivní v oblasti klimatické politiky, když zaostáváme čím dál tím více,“ upozornil.
Dlouhý poté vyjádřil naději, že aktuální tlak by mohl Evropu motivovat k vnitřní proměně. „Tohle – i s těmi nešťastnými 15 % – ať nás tedy nakopne, ať my se tomu tedy přizpůsobujeme a ať se za deset let ukáže, že to byla spíše výhoda než nevýhoda, že nás to konečně probralo,“ uvedl však s určitou skepsí směrem k bruselskému prostředí: „Jestli je to možné, to při mých častých návštěvách Bruselu nevím,“ řekl Vladimír Dlouhý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tím, že se Evropa musí přizpůsobit novému světovému pořádku?
autor: Natálie Brožovská
