Dobrovolnice: Přivezli jsme do Afriky jídlo zadarmo. Pak jsme chtěli, aby se snažili i sami, ale oni...

17.08.2016 11:36

Dobrovolnice Lenka Huberová jezdí do jižního Súdánu pomáhat tamním lidem pravidelně od roku 2013. Internetové televizi DVTV poskytla rozhovor, v němž mluví o svých zážitcích i o tom, proč někdy tamní lidé pomoc odmítají.

Dobrovolnice: Přivezli jsme do Afriky jídlo zadarmo. Pak jsme chtěli, aby se snažili i sami, ale oni...
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uprchlíci z Afriky, ilustrační foto

Anketa

Který prezident USA byl nejlepší?

0%
32%
0%
7%
0%
25%
0%
1%
hlasovalo: 3022 lidí

Letos v červenci v jižním Súdánu vypukly nepokoje a jsou prý dvě verze, proč k nim došlo. Ta první říká, že to byl zcela náhodný konflikt, který vyvolala roztržka dvou armád – vládní a opoziční. Výsledkem byl čtyřdenní konflikt, který si vyžádal několik mrtvých.

Druhá verze říká, že opoziční skupina se neustále mobilizuje a vznikne něco většího. Co je ale skutečnost, nikdo nedokáže odhadnout. Situace je tam nestabilní a nikdo nedokáže odhadnout, kdy se tam vrátit a zda vše nezačne znovu. Sama Huberová musela být ze země evakuována.

Celé video je ZDE

Kořenem problému jsou vztahy mezi dvěma hlavními kmeny, mezi kterými existuje konflikt odnepaměti. Jeden kmen reprezentuje prezident, druhý viceprezident. Své zájmy zde mají i jiné státy, které podporují buď jednu, nebo druhou stranu konfliktu. Země má také velké nerostné bohatství – ropu, zlato.

V jižním Súdánu žije 10,5 milionu obyvatel, polovině z nich není zabezpečena potravinová bezpečnost. V hlavním městě jsou organizace, které pouze zásobují obyvatele jídlem. Vojáci jsou mnohdy měsíce bez platu, bez jídla, tak rabovali a většina velkých skladů s jídlem tak byla vyrabovaná. Zemi teď proto hrozí hladomor.

Podle Huberové je důležité přemýšlet nad tím, aby se lidem správně pomohlo. Není podle ní dobrá pomoc, kdy pouze přivezete jídlo a zase odjedete. Nebo v době krize přivezete semena a odjedete. Může totiž být období, kdy semena nevysadí, ale sní, takže během několika dnů tamní lidé zase nic nemají.

Pokud by se například stavěly vodní rezervoáry, je možné do toho místní komunitu zapojit, aby si to stavěli sami. Když jsou do projektu zapojeni, o věc jim pak skutečně jde. Když jim ale vozíte něco zadarmo, oni si na to zvyknou a přijde jim to samozřejmé. „Takže pokud byste jim chtěli udělat projekt, kde je do toho zapojíte, a třeba řeknete, my vás do toho zapojíme, dáme vám tuto pomoc, ale potřebujeme, abyste si to vystavěli sami, tak oni díky předchozím několika letům, kdy to dostali zadarmo, tak to odmítnou. Oni si řeknou, proč bych to dělal, když to můžu dostat zadarmo. Neříkám, že je to všude tak, ale mělo by se to promýšlet tak, aby to na ty lidi mělo skutečný dopad,“ uvedla Huberová.

reklama

autor: vam

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …