Podporujete zavedení eura v ČR? (Ptáme se od 25. 7. 2022)Anketa
„Vyjádření Scotta Rittera má některé reálné informace a v některých případech je to poměrně nadnesené. Obecně můžeme konstatovat, že armády NATO mají, pokud se podíváme tedy na jejich hlavního – z jejich hlediska – nepřítele Rusko, zhruba více než dvojnásobnou převahu v počtu osob, mají více letectva všeho druhu, mají 22krát silnější námořní síly, mají 18krát vyšší vojenské rozpočty. Takže když se na to podíváme reálně, tak zjistíme, že Rusko nemůže vést ofenzivní operaci bez použití jaderných zbraní, což nelze předpokládat. A na rovinu řečeno: Rusko nemá zájem, aby dobývalo a obsazovalo zkrachovalou a vydrancovanou Evropu. To především. Na druhé straně nelze očekávat, že bychom měli podceňovat potenciál především Spojených států, protože přece jen je to velmoc, jedna z největších velmocí, je to stát, který má velmi dobré vývoje základny a pracoviště. Je schopen vyvíjet nejmodernější techniku, vojenskou, v plném spektru. Disponuje milionem 400 tisíci vojáky, má vysokou mobilitu globální s využitím silného loďstva,“ zmínil Koller.
„Evropská unie je na tom podstatně hůře, tady je vidět rozvrat. Když se podíváme na rozdělení problému, tak každá bojeschopnost státu nebo paktů, nebo armády, se opírá o několik faktorů. Je to lidský faktor, je to zbrojní faktor, je to ekonomický faktor a je to logistický faktor. A z tohoto hlediska je na tom špatně především Evropská unie, protože ten lidský faktor je hodně nízko, máme tady hromadu států a jaký má zájem Portugalec na Slovákovi a Slovák na Portugalci. Americká armáda má poměrně velký problém s rasovým napětím, i když předvádí, jako by neexistovalo, a když se podíváme na vývoj posledních let především, tak vidíme jeden zásadní problém. Hluboký rozvrat euroamerické, kdybychom použili tento název, společnosti, no a ten rozvrat se logicky musí projevit i v rámci ozbrojených sil. Armáda není nic jiného než naturalistický obraz státu,“ poznamenal Koller, že nejslabším článkem jsou evropské armády.
Fotogalerie: - PRO Senát
Následně se pak vyjádřil k nákupu amerických bojových letounů F-35 českou armádou. „Bude to finanční mejdan pro amerického dodavatele, když to řekneme na rovinu. Protože je to nejdražší možnost přezbrojení letectva. Vlastně tady vznikla otázka F-35 oproti švédskému gripenu. Obecně gripeny jsme dostali nabídku, že bychom mohli provozovat za velmi výhodných podmínek, náklady by byly méně než třetinové ve srovnání se Spojenými státy. Když si rozpočítáme ty ceny, já jsem si to připravil... Letoun F-35 v té základní variantě má cenu zhruba 79 milionů dolarů. To je snížená cena, kterou uvádějí. Uvádí se i vyšší. V přepočtu je to 1,9 miliardy korun. 24 letadel je 455 miliard korun za jednicovou cenu. Jenže těch cen je několik. Je cena výrobní, je cena se započtením nákladů, je cena s daněmi, je cena jednicová, je cena systémová. Systémová cena je zhruba dvojnásobná. To znamená, že bude zhruba na 950 miliardách až bilionu korun za těch 24 letadel, dnem, kdy se k nim dostaneme, nebo kdy se dostanou k nám, s tím, že si na ně musíme půjčit. To je další věc – protože my samozřejmě na to nemáme, abychom si ta letadla koupili,“ zmínil Koller.
„Za třicet let ta systémová cena dosáhne zhruba čtyři biliony korun. Musíme vycházet z pravděpodobné životnosti těch letadel, která je plánovaná na 30 let, i když osobně tomu moc nevěřím, že ta letadla tak dlouho vydrží díky technologii výrobní. Když si započítáme úroky, které můžou být v současnosti tak 10 procent, krizové, tak se vyhrabeme někam na 7–8 bilionů korun za těch 30 let. A k tomu dodám asi tolik: Jsou tu důležité provozní náklady. Ty provozní náklady dosahují zhruba trojnásobku a více kupní ceny za 30 let. To je třeba zdůraznit, takže k tomu bilionu musíme připočíst další zhruba 3+. Jedna hodina letu letounu F-35 stojí 38 tisíc dolarů. Jsou uváděny i nižší ceny. Ale já si myslím, že když započteme všechny naše problémy, tak to těch 38 tisíc bude. Což je 912 tisíc korun, necelý milion. Za jednu hodinu jednoho letounu. Ke 24 letounům potřebujeme 24 pilotů minimálně. Spíš víc. Na střídačku. A každý ten pilot by měl nalétat ročně minimálně 60 hodin, aby se udržel ve vzduchu, dokázal létat ve formaci a zvládl základní manévrový letecký boj. Když toto započítáme, tak zjistíme, že nás to bude stát 1,3 miliardy korun za rok,“ dodal Koller, že na gripenech by nás to stálo podstatně méně. „Za 30 let u těch F-35 jenom to létání je 39 miliard korun,“ sdělil Koller.
„Co k tomu musíme připočítat: Pojištění, které není malé. Oproti gripenům bude 3–4násobné, logistiku, provoz a opravy, úpravy letišť a výzbroj. A doplnil bych ještě jednu věc, nechci dělat advokáta gripenů, já se s jejich vedením současným nemám ani moc rád. Ale gripen je za prvé rychlejší než F-35, za druhé má lepší letovou obálku, to znamená je schopnější v manévrovém boji a kromě toho je to letoun tak řečeno do polních podmínek. Což F-35 zdaleka není. A to musíme doplnit několik dalších zajímavostí k F-35, jako to, že se jim odlupuje jejich povrch, který má eliminovat vyzařování a kontrolu tohoto letounu radary,“ zmínil Koller.
„Potom tady je problém s přehříváním výzbroje a řada dalších technických problémů, přestože tyto letouny vlastně jsou už několik let ve výzbroji, tak stále to vypadá, že vývoj není dořešen,“ míní Koller.
Korekce: Martin Koller se při výpočtu ceny spletl. Publikujeme jeho opravu, omluvu a vysvětlení.
Vážení diváci,
naši politici jsou neomylní, my nikoli. Naším cílem je podávat pravdivé informace. Proto považujeme za správné přiznat chybu. Při čtení výpočtu ceny letounů F-35 došlo k prezentaci nepřesných údajů z hlediska akviziční a ve výsledku i provozní ceny. Důvodem bylo rychlé přepisování výpočtů do malého bločku po noční cestě. Aktuálně nejnižší udávaná jednicová cena F-35 je skutečně 79 milionů USD (1,9 miliardy KČ), existují informace s výrazně vyšší cenou. Za 24 letouny je to 45 (nikoli 450 miliard KČ), možná 50, protože dodávka se má realizovat za několik let a inflace roste. Odhadovaná systémová cena je zhruba a podle podmínek smlouvy dvojnásobná, tedy 95 miliardy KČ, (nikoli 950 miliard KČ) až 100 miliard. To je systémová cena při nabytí letounů, zdanění, vycvičení pilotů a mechaniků, dodání výzbroje a základních sad vybavení pro mechaniky, náhradní díly, náplně , to vše na počátku prvního roku služby. Za předpokládaných 30 až 40 let provozu jsou náklady minimálně trojnásobkem kupní ceny, tedy zhruba 300 miliard, dohromady 400 miliard. Obvykle se počítá trojnásobek již po 20 letech služby, přičemž F-35 má problematický provoz, drahé náhradní díly, především motory, potřebu drahých periodických úprav software avioniky. Proto nelze vyloučit ani čtyřnásobek kupní ceny i více, přičemž s délkou služby a opotřebením provozní náklady rostou. K tomu nízkou úroveň bojové pohotovosti, a to i ve srovnání s typem Gripen, zhruba o třetinu. Dále je třeba připočítat náklady na úpravy letišť, infrastruktury a částečně logistiku. Při započtení předpokládaných vysokých úroků, neboť na nákup si bude třeba půjčit, nejlépe v USA, budou celkové náklady za 30 let služby zhruba (pouze) 800 miliard, spíše bilion KČ i více, pokud nedojde k válce. Ve vysílání uváděné náklady na letovou hodinu jsou odpovídající. Gripeny by mohly létat ještě minimálně 10, možná 20 let s náklady kolem 105 000 KČ na letovou hodinu, přičemž piloti a mechanici jsou již vycvičení. Švédsko nabídlo bezplatný převod stávajících 12+2 Gripenů s tím, takže ČR by platila jen náhradní díly, případně modernizace. Komické je, že v USA se již připravuje vývoj nového víceúčelového bojového letounu, který má nahradit předražený F-35 a z hlediska jak konstrukce, tak nákladů se bude podobat Gripenu.
S omluvou
Martin Koller
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
