Prezident Vladimir Putin oznámil, že nemusí dále prodlužovat obilnou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, pod kterou se podepsala i OSN a Turecko, jako garanti této úmluvy. Tato úmluva pomohla navýšit dodávky ukrajinského obilí na Blízký východ, do afrických států či do jiných koutů světa. Putin prohlásil, že dohoda nemusí být znovu prodloužena, pokud nebudou splněny ruské požadavky.
Ve vysílání také oznámil, že dosud nedostal ani ze strany OSN ujištění, že se organizace ruskými požadavky zabývá a je připravena je plnit.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle Reuters později objasnil, že Rusko zatím nepřijalo konečné rozhodnutí o tom, zda odstoupit od dohody o obilí.
Agentura v této souvislosti připomněla, že ze strany OSN zazněl v létě roku 2022 příslib, že bude pracovat na tom, aby se ruská hnojiva dostala na mezinárodní trh. Právě to se podle Moskvy zatím nestalo. Export hnojiv sice nepodléhá západním sankcím, ale finanční omezení fungující v systému SWIFT namířená proti Rusku komplikují platby za tento export.
Zdroje agentuře Reuters řekly, že generální tajemník OSN Antonio Guterres napsal dopis Putinovi, v němž navrhl, aby Moskva povolila pokračování dohody několik měsíců, aby Evropská unie měla čas na připojení dceřiné společnosti Ruské zemědělské banky (Rosselchozbank) k mezinárodní platební síti SWIFT.
Putin však trval na tom, že žádný takový dopis nedostal.
Fotogalerie: - Vládní tiskovka
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek podle CNN vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby dohodu prodloužil. „Svět to potřebuje. Rusko má povinnost ji prodloužit, jinak by důsledkem byla globální potravinová nejistota. Míč je tedy nyní na straně prezidenta Putina a svět se dívá,“ uvedla von der Leyenová.
V projevu na tiskové konferenci von der Leyenová uvedla, že se těší na diskusi o dohodě o obilovinách a dalších otázkách s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem, včetně změny klimatu, „dodržování Charty OSN a respektování mezinárodního práva“.
Platnost současné dohody vyprší příští týden.
V této situaci také vychází najevo, že spolu hovořili šéf ruské zahraniční špionáže Sergej Nariškin a šéf americké CIA William Burns. Podle ruské státní agentury TASS spolu hovořili po telefonu o situaci na Ukrajině. Anglicky mluvícím čtenářům zprávu zprostředkoval server katarské televize Al-Džazíra.
Deníky New York Times a Wall Street Journal 30. června uvedly, že Burns volal Naryškinovi, aby ujistil Kreml, že Spojené státy nehrají žádnou roli v krátké vzpouře, kterou před týdnem vyvolal šéf ruských žoldnéřů – wagnerovců – Jevgenij Prigožin.
Naryškin potvrdil, že Burns nadnesl „události z 24. června“, kdy žoldnéři ovládli jedno z jihoruských měst a postupovali směrem k Moskvě, než se dohodli s Kremlem na ukončení vzpoury. Řekl však, že po většinu hovoru, který trval asi hodinu, „jsme zvažovali a diskutovali o tom, co dělat s Ukrajinou“.
„Je přirozené, že jednání budou dříve či později možná, protože každý konflikt, včetně ozbrojeného, končí jednáním, ale podmínky pro ně musí ještě dozrát,“ uvedl Naryškin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
lamil
