Nízká volební účast v senátních a krajských volbách podle matematika dokazuje, že se lidé se senátem a dokonce ani s kraji zatím nesžili, a je otázka, jestli se to změní. Už za první republiky byl senát notně kritizovanou institucí. V moderních dějinách nám prý byl senát vnucen shora, předpokládalo se zřejmě, že bude odkladištěm pro federální politiky, kteří měli přijít o místo po rozpadu Československa. „Divíte se nízké volební účasti? Vnuťte lidem nějaký orgán shora a zákonitě se to stane,“ píše Kechlibar v komentáři k volbám.
S kraji je to prý jako přes kopírák. „Pamatuji si, jak jsem tehdy čekal na pražském Hlavním nádraží na vlak do Ostravy. Davem cestujících procházel kamelot s novinami a vyvolával ‚Co to té naší ubohé republice zase udělali!‘ Měl na mysli právě zřízení ‚vyšších územně-správních celků‘, kterým se tehdy ještě ani neříkalo ‚kraje‘. Najděte mi dnes člověka, který chová tuhle krajskou správní strukturu v úctě, a já vám ukážu deset dalších, kterým je úplně ukradená,“ pokračuje matematik.
Sám pochází z Moravskoslezského kraje a má za to, že právě v tomto kraji to vedla strana od desíti k pěti, čemuž také odpovídají volební výsledky. Zatímco v roce 2008 získala sociální demokracie přes 40 procent, o osm let později dostala už jen 16 procent. V Ústeckém kraji je to ještě horší. Oba kraje přitom donedávna platily za baštu strany, takže se nad sebou bude muset Bohuslav Sobotka (ČSSD) a spol. opravdu důkladně zamyslet.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp