Krejčí poukázal na fakt, že Trump je vnímán establishmentem Republikánské strany jako vetřelec. „Cizorodý prvek, který přišel zvenku a nese s sebou neurčité hodnoty a svérázné jednání – což ztěžuje jeho ovládnutí stranickými bossy. Výsledkem mohou být dva problematické tahy se zcela odlišnou koncovkou: republikáni nenominují Trumpa za svého kandidáta. On se ale rozhodne, že bude kandidovat samostatně, rozštěpí volební základnu republikánů – a vyhraje Clintonová,“ nastiňuje možný scénář Krejčí.
Celý text je ZDE.
Druhou variantou je to, že na nominačním sjezdu v červnu bude uzavřen kompromis. „K divokému Trumpovi nastoupí jako kandidát na viceprezidenta a případně i na vybrané posty v administrativě, třeba i ministra či ministryně zahraničí, někdo ze šlechtitelské stáje Republikánské strany. Trumpa se pokusí obklíčit. Pak by mohl Trump volby vyhrát,“ myslí si Krejčí.
Vyhraje-li Clintonová, současná zahraniční politika USA bude pokračovat
Pokud by vyhrála Clintonová, je přesvědčen, že politika USA zaměřená na změny režimů v jiných státech by zůstala zachována. „Bez ohledu na sebekritiku týkající se Iráku zahraniční politiku budou dělat titíž lidé, kteří ji dělali za Clintona, kdy byla bombardována Jugoslávie, za Obamy, který rozložil celou oblast severní Afriky, Sýrii, Ukrajinu, nesplnil sliby týkající se Afghánistánu, Iráku, Guantánama…,“ argumentuje Krejčí.
Trump si na zahraniční politiku někoho najme
Podoba americké zahraniční politiky v případě, že by vyhrál Trump, je nejasná. „Donald Trump je v otázkách zahraničí politik amatér. Životní kariéra jej nespojila s nikým, kdo se v této oblasti pohybuje, ať již jako teoretik, nebo jako praktik. To znamená, že si někoho na zahraniční politiku vybere či najme. A netušíme koho,“ řekl Krejčí s tím, že vzhledem k Trumpovu temperamentu lze očekávat, že jim do všeho bude mluvit – ovšem pouze tehdy, když bude mít čas.
Krejčí také upozornil na to, že Trump bývá představován jako někdo, kdo je zcela jiný než současný prezident. „Jenže z volebního hlediska mají více společného než odlišného. Oba symbolizovali změnu a měli ji jako jádro svého programu. Koncentrovali kolem sebe nespokojené. Pak ale Obama nastoupil do Bílého domu a stal se z něho standardizovaný politik, klon těch bývalých, které kritizoval. Ti, kdo uvěřili jeho schopnostem a možnostem, mu poněkud předčasně dali Nobelovu cenu míru,“ řekl Krejčí s tím, že dnes protestní elektorát hlasuje pro Trumpa a pro dvojku v Demokratické straně – socialistu Bernieho Sanderse. „Vůbec se nedá vyloučit, že část potenciálních Sandersových voličů po porážce svého favorita v primárkách zaměří svoji přízeň na Trumpa,“ uvedl politolog s tím, že koncepty Obamovy kampaně 2008 a Trumpovy kampaně 2016 mají velmi mnoho společného.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
