Nezisková organizace Člověk v tísni, vedená Šimonem Pánkem, se připojila k otevřenému dopisu na podporu svobodného Běloruska směřovaného poslancům Evropského parlamentu. V dopise signatáři požadují přijmutí efektivních opatření, která by bránila pošlapávání občanských práv v Bělorusku. Tam po nedávných zfalšovaných prezidentských volbách, které vyhrál „poslední diktátor“ Alexandr Lukašenko, došlo k protestům proti režimu, které byly mnohdy velmi brutálně potlačeny.
Signatáři například požadovali, aby Evropská unie dodržela své rozhodnutí, kterým neuznala oficiální výsledky prezidentských voleb. Dále požadují alokaci financí pro místní a mezinárodní humanitární organizace v Bělorusku. „Dále finančně podpořit běloruskou občanskou společnost, nezávislá média, lidskoprávní a dobrovolnické iniciativy, nezávislé odborové svazy, navýšit finanční prostředky pro běloruské studenty a pro běloruské vědecké pracovníky,“ požaduje například Člověk v tísni. Dále by chtěli zjednodušit proceduru získávání víz pro běloruské občany postihnuté režimem.
Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 9.9.2020)Anketa
Jako čtvrtý požadavek je uvedeno zavedení cílených sankcí proti konkrétním fyzickým a právnickým osobám, které se podílely na falšování voleb. Potrestáni by měli být i rodinní příslušníci. „Považujeme za pozitivní, že členské státy EU již pracují na sestavení sankčního seznamu vůči těm, kteří nesou osobní zodpovědnost za násilí páchané na běloruských občanech. Domníváme se, že sankce uvalené EU by měly být vedeny snahou co nejrychleji potrestat a zároveň maximálně odstrašit všechny zainteresované od pošlapávání základních práv a svobod na území evropského kontinentu v přímém sousedství Evropské unie. Rychlost uvalení sankcí je z našeho pohledu důležitá i pro obraz akceschopnosti EU,“ zněla část otevřeného dopisu.
Dále by se měla zpřísnit kontrola prostředků pro rozvojovou spolupráci Běloruska ze strany EU, jelikož prý dochází ke zneužívání těchto prostředků režimem a osobami spjatými s Alexandrem Lukašenkem. Výjimkou by však měla být humanitární pomoc. Jako poslední bod byl zmíněn požadavek uvedení vize budoucí ekonomické spolupráce po konci Lukašenka.
Autoři dopisu uvedli, že jsme svobodná země a máme právo si rozhodovat, kdo budou naši obchodní partneři. „Oboustranně prospěšný obchod s nedemokratickým režimem takový režim ekonomicky posiluje a upevňuje. Ačkoliv na sankcích tratíme i my, není morální kvůli tomu zavírat oči,“ popsali. Prý si váží solidarity projevované v Evropském parlamentu vůči běloruské společnosti, avšak je prý třeba apelovat na to, aby opatření nebyla pouze deklaratorní, ale efektivní.
Fotogalerie: - Landa v Hradci
„Rychlost a efektivita opatření jsou z našeho pohledu zásadní zprávou o akceschopnosti Evropské unie na poli ochrany lidských práv. Věříme, že nadcházející plenární zasedání Evropského parlamentu je pro tyto kroky nanejvýš vhodné,“ uzavřeli autoři dopis.
Tento otevřený dopis byl podepsán několika neziskovými organizacemi. Mezi signatáři je možné najít Milion chvilek pro demokracii, stojící za protesty vůči vládě Andreje Babiše, či prounijní hnutí Pulse of Europe. To je možné často najít na demonstracích Milionu chvilek a pozná se díky obří plachtě s logem Evropské unie. Kromě výše zmíněného Člověka v tísni byl dopis podpořen i Transparency International či Evropskými hodnotami. Jejich ředitelem je proslavený Jakub Janda. V seznamu signatářů se ovšem nacházejí i ekologické organizace jako Děti země či Nesehnutí. Nechybí ani nezisková organizace Civic Belarus, kde lze najít jména jako Ruml, Štětina či Šustrová.
Připojili jsme se k otevřenému dopisu ohledně situace v Bělorusku, určenému zástupcům Evropského parlamentu. pic.twitter.com/KPn3otbRlF
— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) September 8, 2020
Celý dopis ZDE:
Vážené poslankyně a vážení poslanci Evropského parlamentu,
coby organizace občanské společnosti se znepokojením pozorujeme, jak dochází k potlačování práv a svobod v Bělorusku. Za nepřijatelné považujeme zejména brutální potlačování protestů po srpnových prezidentských volbách, které Evropská unie neuznala z důvodu jejich nelegitimity. Je nyní nezbytné, aby Evropská unie aktivně vyžadovala uspořádání svobodných voleb a přijala adekvátní a maximálně efektivní opatření, která by bránila dalšímu pošlapávání lidských a občanských práv v Bělorusku.
My, níže podepsaní, se na vás proto jako na zástupce evropských občanů ve vrcholném orgánu evropské spolupráce obracíme s očekáváním, že se osobně zasadíte o adekvátní opatření.
Za klíčové považujeme:
1) Dodržení rozhodnutí Evropské unie o neuznání oficiálních výsledků běloruských voleb. Na základě čl. 83 běloruské Ústavy má inaugurace nového prezidenta proběhnout do dvou měsíců od jeho zvolení. Datum 9. 10. 2020 by mělo být přijímáno jako nejzazší termín prezidentské legitimity Alexandra Lukašenka.
Vyhraje hnutí ANO krajské volby?Anketa
2) Alokaci finančních prostředků pro místní a mezinárodní humanitární organizace, které operují v Bělorusku, na lékařskou a psychologickou pomoc. Dále finančně podpořit běloruskou občanskou společnost, nezávislá média, lidskoprávní a dobrovolnické iniciativy, nezávislé odborové svazy, navýšit finanční prostředky pro běloruské studenty a pro běloruské vědecké pracovníky.
3) Zjednodušení procedury získávání víz, zejména pro občany, kteří mohou čelit pro svou občanskou aktivitu perzekuci.
4) Zavedení cílených sankcí proti konkrétním fyzickým a právnickým osobám a jejich rodinným příslušníkům, které se podílely na falšování voleb nebo na brutálním potlačování protestů. Považujeme za pozitivní, že členské státy EU již pracují na sestavení sankčního seznamu vůči těm, kteří nesou osobní zodpovědnost za násilí páchané na běloruských občanech. Domníváme se, že sankce uvalené EU by měly být vedeny snahou co nejrychleji potrestat a zároveň maximálně odstrašit všechny zainteresované od pošlapávání základních práv a svobod na území evropského kontinentu v přímém sousedství Evropské unie. Rychlost uvalení sankcí je z našeho pohledu důležitá i pro obraz akceschopnosti EU.
5) Zpřísnění kontroly prostředků poskytovaných Bělorusku v rámci zahraniční a rozvojové spolupráce ze strany EU, které jsou často zneužívány režimem a blízkými spolupracovníky A. Lukašenka – s výjimkou humanitární pomoci.
6) Připravit Bělorusku jasnou vizi budoucí ekonomické spolupráce po konci Lukašenkova režimu.
Fotogalerie: - Umělecké dílo na Smetanově nábřeží
Jako svobodné země máme plné právo se rozhodovat, kdo bude náš obchodní partner. Oboustranně prospěšný obchod s nedemokratickým režimem takový režim ekonomicky posiluje a upevňuje. Ačkoliv na sankcích tratíme i my, není morální kvůli tomu zavírat oči. Nicméně v budoucnu se nabízí možnost spolupráce dvou demokratických partnerů. Současné snahy Bělorusů a Bělorusek je možné už nyní podpořit představením této nové vize ekonomické spolupráce.
Vážíme si solidarity, projevované vůči běloruské občanské společnosti v Evropském parlamentu. Dovolujeme si na Vás, coby na zvolené zástupce občanů v Evropském parlamentu, nicméně apelovat, aby opatření nebyla pouze deklaratorní, nýbrž maximálně efektivní. Rychlost a efektivita opatření je z našeho pohledu zásadní zprávou o akceschopnosti Evropské unie na poli ochrany lidských práv.
Věříme, že nadcházející plenární zasedání Evropského parlamentu je pro tyto kroky nanejvýš vhodné.
V úctě,
dne 5.9.2020
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
