„Já za hnutí ANO, za které sedím na ministerstvu dopravy, bych také nerozšiřoval mýto. Musím ale akceptovat fakt, že jde o koaliční dohodu a že je potřeba pokračovat, abychom věděli, co se bude s mýtem dít po roce 2019,“ uvedl Ťok.
Ministerstvo nyní připravuje podklady pro zadání otevřeného výběrového řízení na další provoz mýtného systému poté, co v roce 2019 vyprší společnosti Kapsch prodloužená smlouva. Soutěž by mohla být spuštěna do poloviny letošního roku, zopakoval dnes ministr. Její dokončení ale bude na politické reprezentaci vzešlé z parlamentních voleb. Ťok věří, že nová vláda rozpracovanou soutěž ze stolu neshodí. Na dokumentaci v tendru už bylo odvedeno hodně práce, která by přišla vniveč, dodal.
Rozšíření zpoplatnění silnic prvních tříd o 900 kilometrů z nynějších 230 kilometrů schválila vláda na návrh ministerstva dopravy začátkem ledna. Rozsah vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření, kromě uvedené jde o rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd. Společnost jako optimální označila variantu rozšíření o 474,1 kilometru.
Ministerstvo se však přizpůsobilo dřívějšímu usnesení vlády, které požadovalo rozšíření alespoň o 850 kilometrů. Toto rozhodnutí dnes kritizoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, podle něhož by bylo efektivní počet zpoplatněných kilometrů rozšířit o doporučených 474 kilometrů.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, za loňský rok 9,89 miliardy korun.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie, přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovenko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef