Pokud by dlouhodobě vypadl elektrický proud, nastane v této zemi podle oslovených odborníků neuvěřitelný zmatek. První, kdo na to doplatí, jsou těžce nemocní a imobilní občané ve svých domovech.

Relativní (ne)bezpečí

Říká se, že by se neměl malovat čert na zeď, ale na druhé straně situace přeje připraveným. V současné době sociální odbory nemají vůbec přehled, kolik vlastně občanů je doma trvale upoutáno na lůžko, případně kolik z nich je na vozíčku. „Podle Úřadu na ochranu osobních údajů to jsou citlivé informace,“ říká radní města Plzně pro sociální oblast Jiří Kuthan (ČSSD). „No a všechno to má spravovat úřad práce, který, jak známo, vyplácí i sociální dávky. A on nám prostě nemůže poskytnout konkrétní informace, kde se jaká osoba nachází. Můžeme se jen domnívat, že tam a tam je větší koncentrace těchto postižených osob, zvláště kde je bezbariérové bydlení. To je ta Drábkova šílenost, úplná zhovadilost. Údaje v úřadu práce podléhají režimu utajení, protože jsou to citlivá osobní data. Takže my nevíme, kolik je přesně v Plzni lidí se ZTP, no a už vůbec ne, kolik tu máme lidí doma, kteří jsou upoutáni na lůžko.“

Domácí prostředí, vždy spíše přátelsky nakloněné, se může v případě závažných technických problémů, jako právě zastavení dodávek tepla, vody nebo dokonce elektřiny, ale samozřejmě také požáru, změnit na bezprostředně ohrožující život. Pro nemocnice a domovy důchodců či sociální ústavy jsou vypracovány krizové plány, jsou tu náhradní a záložní zdroje, ale domácnosti se mohou v případě problémů ocitnout opravdu v temnotě a chladu. A jestliže záchranáři nemají nejmenší tušení, že v daném domě je nějaký imobilní člověk, jsou následky samozřejmě fatální.

Sociální ani zdravotní odbory měst neví, kolik lidí využívá elektrické přístroje na podporu činnosti oběhového systému či dalších orgánů a už vůbec nikde není nějaký seznam, který by si logicky uvažující člověk představoval najít u odpovědných orgánů státní správy a samosprávy.