Loňský rok byl pro české zemědělce rekordní. Od doby, co se zisky zemědělců sledují, byl loňský rok absolutně nejlepší. Roli v tom ale sehrály i dotace různého druhu. „Zjednodušeně lze říci, že zisk zemědělství je dělán právě dotacemi,“ přiznal host hned v úvodu. Zemědělství začíná být zajímavým artiklem pro podnikání. Pro banky jsou zemědělci hned po energetických firmách skvělými klienty, protože své půjčky poctivě splácejí. Faktem také je, že některé zemědělské sektory by se bez dotací neobešly.
V Česku dominují velké farmy, ale...
Žadatel o dotaci musí počítat také s tím, že může být velmi často zkontrolován. Hlavní dotace jdou přímo na hektar půdy. Další dotace jsou určeny na projekty, a to jak investičního charakteru, tak třeba na udržení krajiny.
Zemědělci na západ od nás dostávají sice více dotací, ale za posledních pět šest let se rozdíly zmenšují. „Částky se dostaly na 80 procent průměru dotací starých států EU,“ prohlásil Stehlík. Vstup do EU českým zemědělcům zkrátka velmi pomohl. V současné době ale zaznamenáváme tlaky na snížení dotací, „resp. přesměrování části dotací do ozelenění krajiny“, prozradil zemědělec.
V Česku dominují velké farmy, ale po vstupu do EU vzrostl podíl malých rodinných farem o 15 procent. Dnes můžeme sledovat také tlak na to, aby velké podniky dostávaly méně dotací než malé farmy. Smyslem toho je mimo jiné i bránit vylidňování venkova.
„I díky dotacím se produkují stabilně levné potraviny. Ceny potravin v porovnání s příjmy obyvatelstva jsou poměrně nízké. Pokud jde o marže supermarketů, tak si myslím, že se tu jimi trochu strašíme,“ vyjádřil svůj názor Stehlík.
„Poněkud problematicky působí dotace na půdu, kterou nikdo neobdělává, např. louky. Ve studiu zazněl příklad zemědělce – tazatele, který vlastní louky, nedělá nic a dostává na to dotace. Pokud je to tak, pak je to v rozporu s pravidly,“ konstatoval v obecné rovině Stehlík s dovětkem, že nezná konkrétní situaci, zda např. nejde o nějak chráněné území.
Eroze a Babiš
Velké zemědělské jednolité plochy, na nichž se pěstuje např. řepka, příliš Česku neprospívají, protože takovéto velké celky ohrožuje např. eroze, kterou je Česká republika ohrožena velmi podstatně. Ministerstvo zemědělství by proto proti tomuto jevu mělo razantněji vystoupit. Naproti tomu u sedláků, kteří řádně pečují o svou půdu, její kvalitu, a tím i cenu zvyšuje. „Průměrná cena zemědělské půdy se pohybuje od deseti do dvaceti korun za metr čtvereční. Co se týče úbytku české zemědělské půdy, z historických dat je zřejmé, že nejvíce ubývala mezi lety 1966 až 1986.
Řepku je ovšem poměrně snadné pěstovat. V porovnání s malými zelináři to stojí mnohem méně, takže na nich podnikatelé jako Andrej Babiš, ale i jiní vydělávají nejvíc. „Tento způsob obdělávání je jeden z nejlukrativnějších,“ shrnul soukromý zemědělec. Nelze ale snadno říci, jak velkou moc má v českém zemědělství právě Agrofert Andreje Babiše, který prodává zemědělcům hnojiva a následně od nich v řadě případů vykupuje produkci.
Platí, že rostlinná výroba je mnohem výnosnější než živočišná. Stehlík ale vede na rodinné farmě jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu, neboť se dlouhodobě ukazuje, že při kombinaci obojího je zemědělské podnikání stabilnější.
Biopaliva
Nakonec došlo i na biopaliva první generace a jejich podporu. My jsme vždy prosazovali spíše způsob, aby se biopaliva produkovala především k využití samotnými zemědělci. Kvůli tlaku velkých hráčů k tomu nedošlo,“ poznamenal. Nejlepší by bylo, kdyby biopaliva byla produkována v malém měřítku jako v podstatě vedlejší produkt, jenž najde uplatnění na lokální úrovni.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
