Jak tedy dotazovaní vidí Babišovu valorizaci důchodů? „Současná vláda učinila dva velké kroky, za to jsme jim vděční,“ ohodnotil kroky Babišovy vlády předseda Rady důchodců České republiky Zdeněk Pernes. Pokud se týká navýšení starobních penzí, tak to je nejvyšší meziroční navýšení, takové tu nikdy nebylo. Průměrná penze vzroste o 900 korun a u osob nad 85 let ještě o další tisícovku. To téměř vyřeší problém starodůchodců, kteří mají nízké penze a vysoké náklady, pochvaluje si Pernes. Podle něj se takto řeší hned několik palčivých problémů důchodců.
„Téměř každá politická strana vyhlašuje, že růst důchodů je pro ni priorita, stejně jako téměř každá politická strana vyhlašuje, že chce přidat učitelům. To už patří k českému politickému folkloru,“ zhodnotil pro ParlamentníListy.cz sociolog Hampl českou politickou realitu. Andrej Babiš jen využil dnešní dobré ekonomické podmínky. „Teď jsme v situaci, kdy vrcholí hospodářský růst, vláda rozhazuje plnými hrstmi a už nemá, za co by utrácela. Došlo tedy konečně i na důchodce,“ říká Hampl. „Buďme rádi, že se důchodcům přilepší, ale nespojujme to s politikou nějaké strany. Z pravice teď můžeme slyšet nářky, že je to údajně nezodpovědné, nesystémové apod., ale nenechme se tím mýlit. Politici ODS, TOP09 a dalších podobných uskupení ve skutečnosti jenom vyjadřují frustraci, že to gesto vyšlo na Andreje Babiše a ne na někoho z nich,“ dodává.
„Žádný politik přece nemyslí na blaho své země. Politik myslí na sebe, na své sponzory, na nátlakové skupiny typu neziskovek, na úředníky, jejichž loajalitu potřebuje, a na to, jak získat podporu klíčových skupin voličů. To je normální,“ vysvětluje Hampl motivace premiéra Babiše k navyšování důchodů. „Až přijdou horší časy, začne se šetřit a bude se šetřit i na důchodcích, bez ohledu na to, kdo bude zrovna u moci. Z hlediska politika je naopak racionální postupovat, že za jeho vlády bude dobře a chvíli po jeho odchodu se vše zhroutí. Lidé pak budou říkat „za Babiše jsme se měli skvěle a všichni po něm jenom kradli“. To je pro Babiše mnohem výhodnější, než kdyby spravoval zemi racionálně a výsledky pak sklidil budoucí vítěz voleb,“ dodává nakonec k situaci důchodců.
„Andrej Babiš se chová jako šikovný politik. Rozdat co nejvíc peněz, získat si mnoho příznivců a připravit co nejhorší situaci pro ty, kdo přijdou po něm. Ale neklaďme mu to za vinu. Chová se tak, jak je to v rámci pravidel nejvýhodnější,“ hodnotí ještě Hampl konání premiéra Babiše.
Fotogalerie: - Babiš v sídle Frontexu
„Dlouhodobá data nám říkají, že většina peněz, které se vyplácí na důchodech, se vrací do ekonomiky skrze spotřebu domácností. Růstem důchodů tak fakticky navyšujeme spotřebu domácností. Hospodářský růst české ekonomiky by však neměl být založen jen na spotřebě. Je vhodné, aby se více prostředků vynakládalo na investice, které mohou akcelerovat výkon našeho hospodářství. Proto je nutné najít vhodnou rovnováhu mezi výdaji na spotřebu a investice,“ nabádá ekonom Štěpán Křeček.
Senioři se také dočkali slevy 75 % na jízdné v rámci veřejné dopravy. Premiér Andrej Babiš se chlubí, že mu babičky píší děkovné dopisy o tom, jak mohou jezdit na častější návštěvy za rodinou. Je sleva na jízdném pro vybranou skupinu lidí populismem? „Jednalo se o opatření, kterým nevzniklo žádné další papírování, nemusela být kvůli tomu vypsána nová daň, ty peníze nikde nechybí… vlastně není, co proti tomu namítat. Absolvoval jsem řadu diskuzí a jediným protiargumentem je závist. Důchodci dostali něco, co ostatní ne. Ale nemyslím, že je závist dostatečným protiargumentem,“ myslí si Hampl. Podle něj by vládní politika neměla být založena na logice „ať sousedovi chcípne koza“.
Kdo by měl být v dalších dvou letech předsedou Senátu?Anketa
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová namítá, že nerozumí, kde chce Babiš na přídavky důchodcům vzít peníze. Jsou tyto přídavky po rozpočtové stránce odpovědné? Na to panují rozdílné názory. „To je podle nastavených zákonů, jde o prostou valorizaci navýšenou o 300 korun. Je to velká věc, která tu dvaadvacet let nebyla, takže my vládě fandíme. Řeší tím dva dlouhodobé problémy. Nejstarší důchodci mají nižší penze a zároveň mají vyšší náklady, ať už na léky či služby, čili těm lidem nad 85 let to velmi pomůže,“ řekl předseda Rady seniorů České republiky Zdeněk Pernes.
„Navyšuje se základní výměra důchodů, ta se zvedne o 570 korun. Ze zákona je to mandatorní výdaj, stát na to peníze najít musí. Tak jak jsou mandatorní platy pánů poslanců a senátoru včetně paní Pekarové, tak musí stát vyplatit i důchody,“ dodal Pernes v reakci na kritiku ze strany poslankyně za TOP 09.
Petr Hampl vidí za protesty ze strany vrcholné představitelky TOP 09 frustraci: „Je zajímavé, že paní Adamové nevadí peníze na politické neziskovky, dotace korporacím, financování studijních oborů typu gender studies, nesmyslné zbrojní nákupy a podobně. Ostatně, z paměti by nemělo vymizet, že ministr Kalousek z TOP09 poslal podobnou částku jako dar německým bankám, aby jim kompenzoval ztráty utrpěné v Řecku a jejich manažeři si mohli vyplatit bonusy. Je zajímavé, že tehdy to paní Pekárková pokládala naopak za velmi odpovědné. Jak jsem řekl, nemá vůbec smysl s takovými žvásty ztrácet čas. Zvýšení důchodů vyšlo na ANO a funkcionáři TOP09 jsou frustrovaní. To je celé.“
Ekonom Štěpán Křeček varuje, že důchodový systém by mohl mít v budoucnu problémy: „Když se podíváme na růst příjmů státního rozpočtu, který počítá se schodkem na příští rok, tak z krátkodobého hlediska je zřejmé, jak budou rostoucí výdaje na důchody financovány. Problém však může nastávat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jakmile se zadrhne hospodářský růst a na důchodový účet nebudou přitékat dodatečné finanční prostředky, hrozí, že se celý systém propadne do hlubokého deficitu.“
Fotogalerie: - Rozloučení s Kočkou
„Andrej Babiš výrazně zlepšil hospodaření státního rozpočtu. Měl k tomu dobré ekonomické podmínky a prokázal, že to s penězi umí. V poslední době však z odpovědného hospodaření trochu couvá, což zřejmě bude souviset s posunem hnutí ANO do levé části politického spektra,“ všímá si dále Křeček.
Podle žebříčku Global Retirement Index, který se snaží porovnávat kvalitu života důchodců v jednotlivých zemích, se ovšem čeští důchodci nemají špatně. V celosvětovém porovnání jsou na patnáctém místě například před Brity, Belgičany nebo Francouzi. Daleko za námi jsou pak Španělé či Řekové. Odpovídají tomuto postavení opravdové životní poměry českých seniorů?
Podle Zdeňka Pernese takový žebříček neobstojí. Česko zaostává zejména za vyspělou Evropou. „Pokud vezmete mezinárodní srovnání českých důchodců podle parity kupní síly nebo podle indexu eurostatu, který také sleduje paritu kupní síly penzí, tak podle parity kupní síly jsme tuším na 15. místě z 24 hodnocených zemí, podle indexu eurostatu jsme na 24. místě z 30 hodnocených zemí. Takhle na tom Česká republika z hlediska výše penzí a toho, co si za ně můžete koupit, skutečně je. S tím, že bychom byli patnáctí na světě, nesouhlasím. Oficiální čísla říkají něco jiného.“
Ekonom Štěpán Křeček připomíná, že v Evropě panují velké rozdíly. „Čeští důchodci se mají dobře ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku. V porovnání ze Západem pobírají v absolutním vyjádřením výrazně méně. Je však nutné kalkulovat s tím, že cenová hladina v České republice je relativně nízká, což zlepšuje celkové postavení českých důchodců. Stále přitom platí, že pro solidní životní úroveň v penzi si lidé musí šetřit ve svém produktivním věku. Ten, kdo se bude spoléhat jen na důchod od státu, tak si toho na stará kolena moc neužije,“ varuje Křeček.
„Každý žebříček přináší celou řadu zkreslení a je třeba ho brát s rezervou. Je však pravda, že první pilíř českého důchodového systému zajišťuje relativně důstojnou životní úroveň, což v mnoha zemích neplatí. To mimo jiné vede k tomu, že mnoho lidí v České republice si na důchod příliš nespoří a spoléhají se na stát,“ dodává Křeček.
„Samozřejmě, že se čeští důchodci nemají stejně dobře jako němečtí. Jenže čeští dělníci se také nemají stejně jako němečtí,“ říká k tématu Petr Hampl. Podle něj je ale také důležité všímat si rozdílů mezi důchodci. „Na jedné straně u nás žijí senioři, kteří jezdí několikrát ročně do zahraničí a jejichž životní úroveň je výrazně vyšší než pracujících lidí v produktivním věku. A na druhé straně jsou důchodci, kteří živoří na hranici bídy,“ pokračuje Hampl.
Samotný žebříček pak Hampl na rozdíl od Pernese považuje za kvalitní: „Každý takový žebříček můžeme kritizovat, nicméně dle mého názoru je právě Global Retirement Index zpracován velmi důkladně. Nehodnotí totiž jenom peníze, ale i třeba bezpečnost. Čeští důchodci jsou na tom relativně dobře, protože většina z nich žije v zemi, kam ještě nedorazila hlavní vlna islámské imigrace. Tím je kompenzován nižší příjem.“
Podle Hampla totiž existuje mnoho dalších faktorů, které určují kvalitu života: „Tím se zase dostáváme k tomu, že pro důchodce není důležitá jen výše penze, ale celkové poměry v zemi. Stejně jako pro většinu ostatních. Je tedy velmi obtížné definovat nějaké specifické zájmy. Jak možná víte, objíždím celou zemi s besedami nad knihou Prolomení hradeb. Mám tedy možnost mluvit se stovkami lidí ze všech regionů. Často mluví o tom, co je trápí a čeho se bojí. Nikdy to není výše důchodu ani jiná finanční záležitost. Pokud mají nějakou obavu, tak je to obava o naši zemi, o národ, o společnou budoucnost. Ostatně, totéž ukazují i výzkumy veřejného mínění. Důchodcům hodně záleží na tom, co bude s jejich zemí a s jejich potomky, až oni tu nebudou. Samozřejmě ne všem, ale mezi důchodci je takových lidí více než mezi mladšími. Mladým lidem to často připadá naivní až směšné a absolutně ten postoj nedokážou pochopit. Ale to se nedá vysvětlit. K tomu musíte mít něco odžito,“ vysvětluje Hampl.
V řadě velkých měst strmě rostou náklady na bydlení. V Praze jsou už nájemní byty natolik drahé, že si je nemohou dovolit ani studenti, ani důchodci. Podle Zdeňka Pernese, předsedy Rady seniorů České republiky, vydá v Praze osamělá žena v důchodu na nájem 132 % svého důchodu. Jak lze důchodcům pomoci, aby si mohli dovolit důstojné bydlení?
Štěpán Křeček má ohledně narůstajících nájmů zcela jednoznačnou předpověď: „Stále častěji se budeme setkávat se situacemi, kdy důchodci budou muset opouštět byty, ve kterých prožili většinu svého života a ke kterým mají silnou citovou vazbu. Ekonomické důvody je dovedou do situace, kdy se z center měst budou muset přestěhovat do menších bytů na periferii. Lidé, kteří se tomuto osudu chtějí vyhnout, by si měli pořídit byt do osobního vlastnictví anebo si na důchod našetřit dostatečnou finanční rezervu.“
Sociolog Petr Hampl považuje drahé bydlení za širší, celospolečenský problém. „Problém cen bydlení se netýká jen důchodců, ale všech vrstev obyvatelstva. Pro mladé lidi, co chtějí zakládat rodiny, je to ještě palčivější. Obávám se ale, že dokud nebude zakázán prodej nemovitostí cizincům, není naděje na zlepšení. Čeští pracující ani čeští důchodci nikdy nebudou schopni finančně konkurovat bohatým Číňanům, Arabům, Rusům, italským mafiánům a dalším,“ navrhuje Hampl opatření, které by podle něj mělo zpřístupnit nemovitosti Čechům.
Fotogalerie: - Dolínek o Libeňském mostu
Hájí vlastně dnes některá politická strana zájmy důchodců, nebo dnešní politický boj nabývá jiných rovin? „Ve skutečnosti tomu není tak, že by nějaká politická strana hájila zájmy důchodců jako takových. Ostatně, copak se zájmy důchodců liší od ostatních lidí? Nejde i důchodcům o to, aby dožili v zemi, která je klidná, bezpečná, kde se bude mluvit česky, kde uvidí rozvoj a která se ubrání imigrační záplavě? Výše důchodu je důležitá, ale je to jenom část kvality života. Zeptejte se švédských důchodců, k čemu jim jsou dobré vysoké důchody, když se neodváží vyjít na ulici a každý den trnou, jestli další obětí nebude jejich vnučka,“ přemítá Hampl.
Ohledně faktu, že starší lidé volí výrazně jinak než mladá generace, má Petr Hampl jasno: „To, že důchodci volí jinak, než mladí lidé, to je dáno převážně jejich životní zkušeností. Naivní mladí lidé jsou poměrně otevření vizi, kterou nabízí Piráti, ODS, ČSSD a podobné strany, podle nichž budou všichni působit v korporátních centrálách nebo neziskovkách, nikdo nebude muset pracovat a všem se bude dařit úžasně. Samozřejmě díky Evropské unii. Dnešní důchodci už zažili několik vln podobných slibů a myslí si svoje. Stejně tak si myslí svoje, když slyší řeči o tom, jak náš život zlepší islámské komunity.“
Podle Hampla také některé strany jednoduše vědí, že důchodci nejsou jejich cílová skupina. „Možná i tím je dáno to, že třeba Piráti důchody vůbec neřeší. Vědí, že na lidi s určitou životní zkušeností jejich reklama působit nebude, i kdyby jim důchody třeba zdesetinásobili,“ vysvětluje sociolog.
Ekonom Štěpán Křeček vidí v seniorech klíčovou voličskou skupinu, která chodí disciplinovaně k volbám. „Dříve se strany na pravici snažily získat důchodce pomocí antikomunismu. Dnes již stejně jako strany na levici slibují vyšší důchody,“ podotýká Křeček na adresu pravice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
