Ministr financí Zbyněk Stanjura vystoupil v on-line pořadu Kvartál na serveru E15.cz prozradil, že nemá žádnou radost z toho, že musí zavést daň z mimořádných zisků způsobených vnějšími okolnostmi - tzv. windfall tax.
„Nemám z toho žádnou radost, Ale pravda je, že skoro všichni, kromě těch, na které ta daň dopadne, po nás chtějí kompenzace. Domácnosti, tam je to logické, pak malé a střední firmy, ale také velké firmy. Myslím si, že ti všichni od nás pomoc očekávají a my jsme měli jen dvě možnosti. Buď zvýšit deficit a všechno financovat na dluh, anebo použít mimořádné prostředky. A my máme dva tyto prostředky. Nastavit strop pro výrobce elektrické energie a k tomu ta daň z neočekávaných zisků ve vyjmenovaných odvětvích. Radost z toho nemám, ale myslím, že je to lepší, než si půjčit dalších 120 miliard a fakticky tak ještě více zatížit dluhovou službu. Letos to bude 50 miliard a během tří let to může být až 100 miliard,“ upozornil Stanjura s tím, že oněch 100 miliard padne jen na splácení úroků, nikoli základní jistiny dluhů.
Stejně tak věří, že vláda z windfall tax získá asi 80 miliard.
Vedle toho přislíbil, že vláda bude opravdu ozdravovat veřejné finance, jen to nepůjde tak rychle, jak se zdálo loni po volbách, protože ekonomiky všech evropských zemí zasáhla v ekonomické stránce válka na Ukrajině. Na Maďarsku je podle Stanjury vidět, kam vedlo zastropování cen paliv. V Maďarsku je inflace přes 20 procent a čerpání paliv je různě omezováno.
„Je součástí politické práce lidem vysvětlovat, proč jsme ta opatření přijali. To je to nejtěžší. Ono totiž nejde vymyslet nějaká zázračná opatření,“ upozorňoval.
Poukazoval také na to, že vláda je tvořená pěti stranami a na některých návrzích nachází shodu jen těžko a na některých se koalice neshodne vůbec. Podle Stanjury toto platí i o návrzích NERVu. Už teď ví, že vláda pětikoalice neprosadí všechno, co NERV navrhuje.
V obecné rovině konstatoval, že by byl rád, aby se podařilo stabilizovat důchodový systém, aby byl udržitelný, ale konkrétní návrhy prý nechce rozebírat on-line. Napřed to chce projednat s koaličními partnery. Už teď ale ví, že český důchodový systém je v maximální možné míře solidární a pokud je třeba něco posílit, je to složka zásluhová.
Ve druhé polovině rozhovoru varoval, že neexistuje rovnítko mezi počtem pracovníků ve školství a kvalitou vzdělávání. „Zvýšení kvality vzdělání se dá dosáhnout jinak než navyšováním pracovníků ve školství. My už v tomto směru plány máme,“ pravil
Dnešní mladí lidé se budou muset naučit vyhodnocovat informace a propojovat je. Nejde podle něj o to, pamatovat si, ve kterém roce byla vydána Zlatá bula sicilská. To lze najít na internetu. Důležitější už je vědět, co tato listina znamenala. V českém i v evropském kontextu. Tak to vidí Zbyněk Stanjura.
Tomu, jak řešit ekonomické otázky, se ve své kampani věnují i prezidentští kandidáti.
Schvalování státního rozpočtu leží jen a pouze v rukou poslanců. K senátorům nemíří. Ale prezident tento zákon může vetovat i když jeho veto může být Sněmovnou relativně snadno přehlasováno, může se hlava státu k podobě rozpočtu hojně vyjadřovat. A Miloš Zeman také tak činil. Často prohlašoval, že hájí především oblast investic, protože je považuje za zásadní a že bohužel „investice nemají volební právo“.
Ing. Miloš Zeman
Senátor Pavel Fischer ve vyjádření pro Finmag.cz prohlásil, že Česko potřebuje celkovou daňovou reformu, na které bude třeba najít politickou shodu tak, aby tato reforma zahrnovala střednědobý rámec, který bude obsahovat jak daňové změny, tak nutnost šetřit peníze na chodu státu.
Prezidentský kandidát Marek Hilšer apeloval především na lidi s vyššími příjmy, že by v čase krize měli být více daňově solidární.
Ekonomka Danuše Nerudová prohlásila, že stát musí v prvé řadě šetřit na sobě a daně zvyšovat až ve druhém sledu.
„Sama v otázce zvyšování daní teď jako klíčové vnímám, že jsme neudělali krok jedna: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně. Zvýšit příjmy z daní musí být vždy až následující řešení. Nyní je tedy místo zvyšování daní třeba provést revizi agend, které stát vykonává, a na základě toho odstranit resortismus a zaměřit se na výdaje státu a konsolidaci veřejných rozpočtů. To ale nesmí být zaměňováno se seškrtáváním pomoci lidem těžce ohroženým zdražováním. Pokud bude pomoc cílená, bude zároveň i efektivní a neprohloubí zadlužení naší země,“ uvedla Nerudová.
Naproti tomu odborářský boss Josef Středula otevřeně volá po zvýšení daní. Politici podle jeho názoru udělali velikou chybu, když zrušili superhrubou mzdu.
Není bez zajímavosti, že server se obrátil na všech 9 schválených prezidentských kandidátů, ale šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ani generál ve výslužbě Petr Pavel přes opakované výzvy serveru neodpověděli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
