„Na konci minulého měsíce pořádala Šanghajská organizace pro spolupráci společná protiteroristická cvičení, kterých ze zůčastnily protiteroristické jednotky z Ruska, Číny, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Sedm tisíc důstojníků a vojáků z těchto pěti zemí se shromáždilo v severní části Vnitřního Mongolska. Toto rozsáhlé vojenské cvičení však v srpnu nebylo jediné. O něco málo dříve se konalo rusko-mongolské cvičení. Ruská pacifická flotila zase prováděla cvičení svých výsadkových jednotek a letectva i přímo na pobřeží Kurilských ostrovů. Od začátku srpna se zase sešli výsadkáři od Pskova, Kostroma a z Běloruska na cvičišti v jižním vojenském okruhu," jmenuje Litovkin konkrétní cvičení.
„V dohledné době se uskuteční i společné rusko-indické vojenské cvičení Indra 2014, které začne v nejbližších dnech ve stepích u Volgogradu. V průběhu letošního podzimu se také mají konat vojenské manévry Vostok 2014," pokračuje analytik ve výčtu vojenských cvičení.
„Moji západní kolegové se mě s ohledem na takové množství vojenských cvičení a manévrů ptají, co za tím vším vězí. Nechystá se snad Rusko nakonec přece jenom na válku? Obvykle jim na podobné dotazy odpovídám, že vojenská cvičení se konají proto, aby se válce naopak zabránilo. Ruská armáda rovněž skrze četná vojenská cvičení zlepšuje své dovednosti a může tak být ideálně připravena, kdyby jednou k válečnému konfliktu skutečně došlo. Tyto věci mají smysl a dovolte mi užitečnost cvičení ukázat na příkladu ukrajinské armády," konstatuje Litovkin.
„Ponechme stranou ruské postoje vůči Kyjevu a pojďme se zamyslet nad nesporným faktem, že ukrajinská armáda jde v boji proti separatistům od jedné porážky ke druhé. Jejich nepřítelem přitom není pravidelná armáda, ale pouhé kvazipartyzánské milice. Co tedy vlastně stojí za neúspěchy ukrajinské armády? Těch důvodů je spousta. Jedním z nich je neschopnost nejvyšších velitelů, kteří se dostali na vrchol bez toho, aby získali potřebné řídíci a bojové zkušenosti. Byť třeba `jen` právě na cvičišti," poukazuje vojenský analytik na jednu ze slabin ukrajinské armády.
„Během posledních dvaceti let ukrajinské nezávislosti bylo podle názoru Litovkina věnováno výcviku armády a její modernizaci jen velmi malé úsilí. Úřady často ani nebyly schopny zajistit pro vojáky pohonné hmoty, natož umožnit armádě rozvíjet moderní bojové techniky. Výsledek takové špatné politiky je evidentní," je přesvědčen Litovkin.
„Naopak Rusko se velmi dobře poučilo z konfliktu s Gruzií před šesti lety, kdy byly ruské mírové sbory napadeny v Jižní Osetii. Z nějakého důvodu tehdejší prezident Gruzie Michail Saakašvili věřil, že jeho Amerikou vycvičené vojenské oddíly si i za pomoci moderní techniky s ruskými jednotkami snadno poradí. Ale to se nestalo. Jednotky Severního kavkazského vojenského okruhu mírové sbory zachránily a agresora bez větších problémů porazily. Je rovněž pravda, že rozhodujícím faktorem v tomto vítězství byla více než převaha zbraní a vojenských dovedností především odvaha ruských vojáků a důstojníků," uvádí Litovkin.
„Po této krátké válce se vláda zaměřila na stav věcí v ozbrojených silách, shledala jej nepříliš uspokojivým, a na to konto zahájila radikální reformu. A co je nejdůležitější, vláda zajistila dostatek peněz, aby mohla být reforma úspěšně zrealizována. Dnes jsme svědky narůstající, troufnu si říci agresivní, vojenské aktivity NATO a USA v blízkosti ruských hranic. V Pobaltí a Polsku probíhají společná vojenská cvičení s americkými vojáky. Na summitu NATO ve Walesu se rozhodlo o vyslání jednotek rychlého nasazení v počtu 4000 až 10 000 vojáků přímo ke hranicím s Ruskem," připomíná ruský expert.
K tomu se podle jeho slov mají připočítat plány NATO na rozmístění americké protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku, pravidelné plavby plavidel NATO do Černého moře a mnohá další cvičení konaná v blízkosti ruských hranic. „Zapomenout nesmíme ani na slovní hrozby přicházející téměř denně z Washingtonu, Bruselu i dalších evropských metropolí. A to nejenom z řad vysokých úředníků NATO, ale přímo od prezidentů a premiérů těchto zemí," kritizuje Litovkin přístup Západu.
„S ohledem na výše popsané skutečnosti se mi otázky mých západních kolegů směřující k obavám z rozpoutání války ze strany Ruska nezdají příliš oprávněné. Jiná věc je, jestli ruský bojový výcvik splňuje nejvyšší kritéria kvality a ruská armáda dokáže efektivně využívat techniku a komunikační systémy přímo v boji. Dvě poslední mezinárodní cvičení Aviadarc 2014 a Tank Biatlon 2014 však v tomto ohledu dávají velký důvod k optimismu," uzavírá Litovkin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
