Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Rady, jak by si měli počínat při hlasování o obsazení vedoucích postů úřadu Veřejného ochránce práv, udílí poslancům článek, který pod titulkem „Ať je novou ombudsmankou Wagnerová. Křečka vyřazují jeho spory se Šabatovou“ vyšel na Info.cz. „Autorem je Jan Januš, jenž se zabývá tím, že pan senátor Bek, rektor Masarykovy Univerzity v Brně, navrhnul Elišku Wagnerovou, bývalou soudkyni Ústavního soudu a bývalou senátorku, na post zástupkyně ombudsmanky, protože nynějšímu zástupci Stanislavu Křečkovi letos vyprší mandát. Sama ombudsmanka Anna Šabatová skončí ve funkci v příštím roce. Pominu takovou drobnost, že pan Januš píše hned v úvodu o ombudsmance jako o Šebatové, ale nebudeme hnidopiši. Překvapila mě však úplně jiná věc,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí.
Zaskočilo ho to, co je uvedeno už v titulku, že podle autora textu se Stanislav Křeček, bývalý poslanec za sociální demokracii a úřadující zástupce ombudsmana, nemůže znovu ucházet o tuto funkci. „Ačkoli tu agendu ze svého dlouholetého působení dobře zná, je podle pana Januše handicapován tím, že je ve sporu s paní Šabatovou. Jak tuhle větu vlastně číst? Znamená to, že Anna Šabatová je držitelka jediné možné pravdy a jediného možného výkladu funkce ombudsmana, obsahu práce ombudsmana nebo zaměření práce ombudsmana? Nebo to je tím, že pan Křeček je člověk, který dlouhodobě drží své kontinuální názory a postoje. A to bez ohledu na to, v jaké je zrovna pozici, zda poslanec nebo zástupce ombudsmana? Já bych řekl, že je to spíš tím, že prostě vadí,“ myslí si mediální analytik.
Někomu je solí v očích, že se Křeček nechová jako podržtaška
V souvislosti se Stanislavem Křečkem si vybavuje šestnáct let starou událost, kdy byla Poslaneckou sněmovnou protiprávně rozprášena tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. „Dobře si to pamatuji, protože jsem také byl jejím členem. Pominu skutečnost, že jsme pak za dva roky dosáhli soudního pravomocného rozsudku, že to rozpuštění Rady a vyházení radních bylo protiprávní. No a pan Křeček byl tehdy předsedou vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která měla zjistit, jak to bylo s Radou v souvislosti s arbitráží TV Nova. Rada byla rozpuštěna kvůli tomu, že český stát prohrál arbitráž s Ronaldem Lauderem a společností CME za znehodnocení její investice do televize Nova,“ připomíná Petr Žantovský prohraný spor, po němž musela Česká republika vyplatit protistraně více než deset miliard korun.
„Pan Křeček se té věci chopil velmi nezávisle, nestranně a nezaujatě a s komisí dospěli k jednoznačnému závěru, že Rada nemohla žádným negativním ani jiným způsobem ovlivnit vývoj sporu mezi Vladimírem Železným a Ronaldem Lauderem, který potom vyústil v arbitráž. Takže od té doby si vedu pana Křečka jako člověka nezávislého a nestranného bez ohledu na to, jestli je v jedné, nebo ve druhé straně. Ale tehdy prokázal, že mu jde o věc samu a o získání maximální možné pravdy v té věci. To je zřejmě panu Janušovi nebo paní Šabatové nebo nevím komu ještě dalšímu solí v očích, protože Stanislav Křeček se nechová jako poslušný panák a poslušný podržtaška,“ upozorňuje mediální odborník.
Šabatová má jako extrémně levicová aktivistka osobité názory
Na bývalém poslanci oceňuje, že když má na jakoukoli kauzu, která probíhá úřadem Veřejného ochránce práv, nějaký disentní názor, tak ho veřejně vysloví, jak je zvyklý, protože je přesvědčen, že jeho názor má stejné právo na vyslovení jako třeba názor Anny Šabatové. „A paní Šabatová, jak víme, má názory vždy velmi osobité. Připomněl bych její angažmá v kauze té muslimské ne-studentky zdravotnické školy, která našla u paní Šabatové značné zastání. Paní Šabatová z toho tehdy udělala velké politikum, ačkoli to byla bouře ve sklenici vody, neboť ta Somálka na školu nikdy nenastoupila, tudíž z ní nemohla být ani vyhozena, jak se tvrdilo. Ta kauza je k dohledání, stejně jako jiné názory paní Šabatové, manželky Petra Uhla a velmi extrémně levicové aktivistky,“ poukazuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Právě aktivismus je něco, co mu s úřadem Veřejného ochránce práv vůbec nejde dohromady. „Paní Wagnerovou znám dobře i proto, že její manžel Arnošt Wagner byl také členem té rozpuštěné Rady. A bez ohledu na to, že jsme měli různé názory, tak ten protizákonný akt na nás dopadl stejně. Vím, že paní Wagnerová mnohem víc než nějakou zavedenou proceduru ctí vlastní aktivismus, což konec konců připomněl ve svém článku i pan Januš, ovšem on to připomíná z pozice kladně hodnotící. Takhle působila i na Ústavním soudu i v Senátu. Jestliže nám teď někdo vnucuje paní Wagnerovou jako zástupkyni ombudsmana a posléze i jako samotnou ombudsmanku, tak to znamená, že tu je nějaká zavedená představa, že ombudsman má být něco jako Šabatová,“ podivuje se mediální analytik.
Filozof má Zemana a Babiše za duševně patologické jedince
V tomto případě jako aktivista s nějakým mávátkem v ruce nebo s nějakou pravdou na transparentu. „A hlavně s nějakou svou osobní emocionální sympatií a emocionálním vkladem. To, si myslím, je velký omyl a velká chyba a tímto směrem by se úřad Veřejného ochránce práv vůbec ubírat neměl. Proto mě velmi uráží, když nějaký pan Januš nebo kdokoli jiný vylučuje pana Křečka z možnosti ucházet se znovu o post zástupce ombudsmana, protože v Křečkovi bychom měli i ombudsmana mnohem objektivnějšího a mnohem nestrannějšího. Z toho, že Info.cz zveřejňuje tyhle názory, můžu usoudit pouze to, že je s nimi ve shodě a je to pro mě zpráva i o samotném webu Info.cz. Snad se zákonodárci nebudou při rozhodování řídit názory pana Januše a Info.cz,“ doufá Petr Žantovský.
Další dva příspěvky jsou ze stejného média, z Prostoru X na Reflexu, kde vede s hosty rozhovory Čestmír Strakatý. „Jeden je dramaticky skoro až urážející. A tím bych začal. Ten rozhovor představuje jakéhosi filozofa Václava Němce. Asi jsem málo vzdělán, ale tohoto filozofa neznám a neznám ani žádné filozofické myšlenky, které by vyslovil. Zato jsem se teď seznámil s jeho politickými názory, které vyjádřil v tom rozhovoru a v článku s titulkem ‚Zeman a Babiš jsou monstra, duševně patologičtí jedinci, nemají zábrany jako slušný člověk‘, který se k rozhovoru vztahuje. Jestliže pan Němec chce požívat akademického uznání a respektu a tvrdí o sobě, že je filozof, tak by se především vůbec neměl zabývat nálepkováním ústavních činitelů takovými slovy jako monstrum a patologický jedinec,“ doporučuje mediální odborník.
Propagandistický žvást vypuštěný bez jakéhokoli důkazu
Tím se totiž stává jedním z aktérů hry, která se kolem nás hraje. „Ta hra se jmenuje rozdělování společnosti. Ze všech stran – ze všech možných Hlídacích psů, Fór24, od všech možných Štětinů a Pospíšilů, od všech možných uražených, ponížených, ublížených a málo úspěšných jedinců i skupin – slyšíme, že za jejich neúspěchem stojí rozdělená společnost. A za rozdělenou společností že stojí Babiš a Zeman. To je floskule, která se tu hraje už asi čtyři roky a prohlubuje se každým opakováním podle vzoru tisíckrát opakovaná lež stane se pravdou. Ano, tato společnost začíná být rozdělována, ale začíná být rozdělována ne nějakými ústavními činiteli, ale médii a lidmi, kteří jsou na ně navěšeni. Jako je třeba tenhle člověk, co tvrdí, že je filozof, a používá naprosto nekorektní a nesmyslné lexikum nevhodné k charakterizaci ústavních činitelů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Připomíná i další svérázné výroky tohoto vysokoškolského pedagoga, jenž dále tvrdí, že naše společnost je nezdravá, protože zdravá společnost by takové politiky jako Miloše Zemana i Andreje Babiše de facto vyeliminovala, ale my prý nemáme vůči nim a jejich patologickému chováním obranné mechanismy. „Tak nevím, nedozvěděl jsem se tam ani jeden příklad, důkaz či argument, v čem tedy Zeman nebo Babiš jednají patologicky. Tak si myslím, že to je zase jenom další propagandistický žvást, který má pouze přihodit polínko do ohně, který hoří na hranici mezi občany a pravdoláskaři či pražskokavárníky, nebo jak se jim říká. Je to samozřejmě součást nějakého třídního boje, který je tady jednoznačně cílen a podporován,“ konstatuje mediální analytik.
Státní vyznamenání od Zemana se stalo polibkem smrti
Připadá mu to smutné o to více, že se k něčemu takovému propůjčují lidé, kteří se zaštiťují akademickými tituly jako zmíněný pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Jako by tím ta svá tvrzení validizovali, jako by je posilovali svou vlastní akademickou autoritou. To však považuji spíš než co jiného za nezodpovědnost vůči akademické obci, protože ne každý v akademické obci si myslí, že Zeman a Babiš jsou monstra. Někdo si může myslet, že monstrum je Václav Němec, ale nikdo to neřekne, protože jsme slušní lidé a jsme na akademické půdě. Ale pan Němec a jemu podobní Putnové a další by měli vzít v úvahu vlastní působení a to, jestli odpovídá akademickému prostředí, za které by rádi mluvili,“ podotýká Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Také jeho poslední glosa se týká rozhovoru z Reflexu, konkrétně z Prostoru X. „Ten poskytl historik Michal Macháček, který napsal před rokem velice zajímavou a unikátní monografii Gustava Husáka, za což dostal několik cen a dokonce i vyznamenání od pana prezidenta. Tento relativně ještě mladý historik si v rozhovoru stěžuje, jak doslova říká, že státní vyznamenání od prezidenta Zemana je polibek smrti. Vlastně to, co by každá normálně zdravá společnost považovala za unikátní a vynikající ocenění nějakého výjimečného díla, tak je v naší velmi duševně nemocné pražské kavárně považováno za handicap,“ připomíná mediální odborník, v jak vyšinuté atmosféře někteří lidé žijí.
Havel měl spoustu negativ, ale monstrem ho nenazvali
Michal Macháček v rozhovoru přiznal, že v univerzitním prostředí de facto skončil. Jeho projekty při různých pokusech nepostoupily ani do druhého kola. A lidé, kteří o nich rozhodovali, mu odmítali schůzky. Kolegové mu taky vyčítali, že vyznamenání od Zemana vůbec přijal. „To je docela klíč k problému, protože Miloš Zeman je hlava státu. Mám pocit, že si dost málo uvědomujeme a dost málo reflektujeme nějakou ústavní proceduru, nějaké ústavní zvyklosti. Hlava státu může být specifická, osobitá. Václav Havel byl osobitý, Václav Klaus byl osobitý, tento prezident je taky osobitý. Ke každému z nich bychom vyjmenovali asi dvacet negativních a možná stejné množství pozitivních stránek, které by nám imponovaly, nebo které by nás popuzovaly,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přesto nikdy nečetl o Václavu Havlovi, že byl monstrum nebo patologický jedinec, ačkoli měl určitě spoustu negativních vlastností. „A nikdy jsem nečetl o tom, že dostat metál od Havla je ostuda, zatímco vyznamenání od Zemana prý ostuda je. Nevím proč a myslím, že je to nemoc téhle země, že si vůbec nejsme schopni uvědomovat hodnoty jednotlivých společenských fenoménů. Není to pouze o nějaké úctě nebo respektu vůči práci, vůči činům jednotlivců, i když konkrétně u Michala Macháčka je to skutečně neuvěřitelná a úctyhodná práce s archívními materiály. Díky ní napsal první úplnou monografii bývalého československého prezidenta, aniž by k tomu musel používat nějaké zjednodušující ideologické floskule a zároveň věrně popsal život v osamění na vrcholu moci. Tak to je velká úctyhodná práce,“ uznale hodnotí mediální analytik.
Pro většinu lidí je státní vyznamenání něco, co má hodnotu
Pro ty, kteří to tak vidět nechtějí, má alespoň jedno doporučení. „Když už tedy pominu to, že si pražská kavárna neváží téhle práce, tak by měla minimálně uznat, že pro většinu lidí v této zemi je státní vyznamenání něco, co má hodnotu. A jestliže tvrdí, že to žádnou hodnotu nemá a dokonce je to handicap, tak tím kazí zdravé společenské ovzduší a vytvářejí tu propast mezi lidmi, způsobují to rozdělení ve společnosti, které sami tak rádi kritizují. Takže to je něco na způsob onoho ‚zloděj křičí: chyťte zloděje‘. Je smutné, že v takové době žijeme. Nevím, až kam to povede, ale mám pocit, že se to stále jen a jen stupňuje. A ta míra nenávisti a velikost propastí mezi lidmi se spíše prohlubuje,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
