Česká televize je zcela vyvážená. Čtyři roky byla pro vládu, a teď je proti vládě. Tento vtip, vložený coby bublina do úst Olgy Richterové, vytanul jednomu z oslovených expertů na mysl, když jsme se ptali na politickou neutralitu veřejnoprávní televize.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Tento postoj vysílateli placenému koncesionáři ukládá nejen etický kodex, ale i zákon o České televizi. Zde se mluví o tom, že veřejnoprávní vysílání má „odrážet rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů“ a vyváženou nabídkou podporovat ve společnost pluralitu a toleranci.
Mezi výkladem těchto pojmů samozřejmě může vzniknout spor. Na Radě České televize, která řeší stížnosti diváků na porušení zákona či etického kodexu, se takových polemik odehrály desítky.
Pokud jde o zpravodajství, má Česká televize poskytovat „objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace“.
Právě výklad termínu „v kontextu“ byl často předmětem sporu. Markantní to bylo třeba v roce 2016, když bylo kritizováno zcela jednostranné komentování prvního vítězství Donalda Trumpa v době, kdy došlo k vyhlášení výsledků. ČT se tehdy bránila, že je třeba počítat celé mnohahodinové volební studio, a v jeho rámci byly postoje expertů pestřejší.
V poslední době se ale rozproudila také debata o zvaní hostů do pořadu Interview ČT24, která míří právě k tomu, zda jsou poskytovány informace vyvážené „ve svém celku“. Totiž na počty a poměry pozvaných hostů.
V Kodexu ČT je přitom explicitně uvedeno: "Zároveň je však třeba zajistit, aby poměr mezi diskusními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibližně vyrovnaný".
Pořad Interview ČT24 je jedním z nejsledovanějších publicistických formátů. Význam mu dodává především vysílací čas přímo před hlavní zpravodajskou relací, což vede k tomu, že jeho závěr sleduje množství diváků, čekajících za Události. Je vysílán na zpravodajském kanále ČT24, a sledovat jej v roce 2024 mělo průměrně necelých 100 tisíc diváků. V moderování se střídali Daniel Takáč, Tereza Řezníčková, Barbora Kroužková a Tereza Kručinská.
A v pozvánkách do podvečerního hovoru bez oponenta (pouze s moderátorem) před loňskými volbami velmi výrazně převažovali politici vládní koalice.
Součet hostů se nejprve objevil na sociálních sítích coby amatérský výpočet, ale později, jak se ParlamentníListy.cz dozvěděly, měla být vypracována i oficiální statistika pro Radu ČT. Ta počítala hosty pořadu od 1. dubna 2025 do 30. září, což reálně znamená celou předvolební kampaň (volby se konaly 3. a 4. října).
Pořadu Interview ČT24 za těchto 6 měsíců bylo odvysíláno 168 vydání. Z pozvaných hostů celkem 66 vykonávalo nějakou politickou funkci. Z tohoto počtu 34 hostů, tedy většina, byla tvořena poslanci z vládní koalice. K tomu třeba připočíst ještě 3 vládní senátory, pětkrát účast europoslanců vládních stran a eurokomisaře Síkely.
Z parlamentní opozice se dostalo na dvacet hostů, k nim se dá ještě připočíst trojice europoslanců z opozičních nebo mimoparlamentních stran, dohromady 23 z 66. Poměr 42:23 je tedy téměř přesně dva ku jedné.
Tento nepoměr je ještě výraznější, když se připočtou hosté, kteří jsou mimo volené funkce. Ze 102 hostů bylo 56 na úrovni „expert“, pět bývalých politiků a 41 mimo kategorie.
V kategorii „expert“ se pak často objevovali náměstci či jiní úředníci ministerstev, kteří vystupovali k objasnění agendy, ale prezentovali samozřejmě řešení, které zvolila vláda, čímž propagovali její politiku.
V této kategorii hostoval třeba Václav Bartuška, zmocněnec pro energetickou bezpečnost, zaměstnaný na ministerstvu zahraničních věcí. Nebo Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
Zcela zvláštní kategorií je pak Helena Horská, obvykle prezentovaná spíše jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank, ovšem vedle toho byla nejen členkou Národní ekonomické rady vlády (což je teoreticky nezávislý orgán), ale také poradkyní premiéra na Úřadu vlády.
Podobně lze vnímat též Petra Koláře, představeného jako „bývalý velvyslanec v USA a Rusku“. Ten za těchto několik měsíců byl pozván dokonce dvakrát. A jakkoliv 26.4.2025, ani 6.7.2025, nebyly známy dnešní informace o jeho komunikaci jménem prezidenta, v médiích se již předtím objevilo dostatek indicií o jeho působení na Hradě, moderátorsky nereflektovaném.
Jinak se pořadu účastnili také úřednické špičky, jako první náměstek ministryně obrany František Šulc, poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, nebo úřednice z ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková.
U hostů pozvaných výhradně k odborným tématům také několikrát chybělo uvedení politické příslušnosti, zvláště to bilo do očí v případě Zdeňka Zajíčka, prezidenta Hospodářské komory, který je nejen členem ODS, ale jejím bývalým místopředsedou a manželem vlivné poslankyně.
Velmi specifické bylo Interview ČT24 z 11. května. Bolek Polívka tam tehdy přišel zavzpomínat na kolegu Jiřího Bartošku, ale během půlhodinového vysílání došlo i na mnoho poznámek o politice a společnosti, právě v době, kdy začínala předvolební kampaň SPOLU, které se Bolek Polívka aktivně účastnil.
Fotogalerie: - Teď jde o všechno
Výhoda pro vládu?
Jako důvod, proč byla vládní koalice takto zvýhodněna, byl několikrát uveden „bonus rozhodování“. Toto zdůvodnění mělo podle informací ParlamentníchListů.cz padnout i při komunikaci mezi Českou televizí a Radou ČT v rámci její kontrolní činnosti.
To v podstatě má znamenat, že osoby v exekutivních funkcích, které provádějí důležitá rozhodnutí, jsou jako hosté diskusních pořadů preferovanější, než politici opozice, kteří tyto rozhodovací pravomoci nemají.
Tato vysvětlení ale zpochybňují čtyři roky stará čísla před volbami 2021. Za stejné období (od 7. dubna do 8. října). Odvysílaných dílů bylo 164, politiků pozvaných výrazně méně než letos, ale jejich poměr byl ve prospěch opozice.
Je třeba doplnit, že v tehdejší sněmovně byly dvě strany vládní a pět opozičních, ale přesto zaujme, že zástupců vládních ANO a ČSSD obdrželo pozvánku 20, zatímco opozice hostovala 26 krát. Pokud bychom mezi „vládu“ započítali i KSČM, která umožnila její vznik, byl by poměr 23:23. Do statistiky ale nejsou započítáni čtyři opoziční europoslanci, z bruselského klubu ANO nebyl za půl roku pozván nikdo. Při jejich započítání by poměr mezi vládou a opozicí byl 20:30.
Sestava expertů byla v roce 2021 trochu specifická, intenzivně se řešilo téma covidu, jen Roman Prymula byl do pořadu za sledované období pozván třikrát, ale celkově byla drtivá většina expertů vstřícnější k opozici.
Fotogalerie: - Piráti a STAN v Pardubicích
Teze o přirozené výhodě vládních stran se tedy zdá spíše účelovou.
„Otázka, zda je pro veřejnoprávní médium výhodnější zvát si do diskusních pořadů vládu nebo opozici odpovídá tomu, kdo to médiu vede,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Rozdíl v chování k minulé a dnešní vládě na Kavčích horách je podle něj do očí bijící.
„Pokud v rozhovoru s politikem prosazuje vlastní názor médium, je to špatně. Pokud prosazuje vlastní názor médium veřejnoprávní, je to špatně dvakrát,“ říká docent Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Potřebujeme Českou televizi?
