Poukazuje na to, že poprvé Trump promluvil o válce na východě Ukrajiny během sobotního telefonátu s ukrajinským prezidentem Porošenkem. Jeho příslib „pracovat s Ruskem, Ukrajinou a dalšími stranami konfliktu pro obnovení míru na hranicích“ poukázal na to, že Trump považuje Rusko sice za účastníka válečného střetu, ale nikoliv za agresora a nevylučuje obchodně-politické dohody s Ruskem na úkor ukrajinských zájmů, píše Stehlíková.
Ukrajinská média hledala proukrajinské nálady v projevu amerického prezidenta a uvedla, že ukrajinský prezident poděkoval Trumpovi za podporu svrchovanosti a suverenity Ukrajiny. Daleko důležitější je však fakt, že Trump nezmínil v rozhovoru s Porošenkem Krym a neslíbil mu zachování protiruských sankcí tak jako kancléřce Merkelové, upozorňuje Stehlíková.
Celý text je ZDE
Trump podle ní zatím nepřistoupil ani na politické obchody pravděpodobně nabízené Ruskem – odmítl vyměnit zrušení protiruských sankcí a legalizaci uloupeného Krymu za zastavení bojů na Donbasu. Trump teprve připravuje svůj tým, nechce prodělat a ještě není připraven na velký obchod s Kremlem. Čeká na osobní setkání s ruským prezidentem. Ke slovu se obratem dostávají pušky – Putin ukazuje, kdo je ve skutečnosti pánem situace na Ukrajině a zvyšuje váhu své nabídky – donbaské karty, domnívá se Stehlíková.
Nejsilnějším esem v rukou amerického prezidenta při vyjednávání s ruským protějškem bude podle ní příslib zrušení protiruských sankcí. Teprve při osobním setkání obou prezidentů Trump může zrušit sankce proti ruským bankám a firmám výměnou za utlumení bojů na Ukrajině. Ovšem oblasti separatistů zůstanou v těle Ukrajiny jako otrávené žihadlo, pomocí kterého Kreml vždy bude mít možnost vybíjet si vztek a vydírat Západ. Přestože tento válečný střet je na periferii zájmu západního světa, nese v sobě velké riziko propuknutí globálního konfliktu, obává se Stehlíková.
Prozatím však dlouhé Trumpovo mlčení během obnovení bojů na Donbasu a nevyhraněný postoj k ukrajinské válce umožnilo obnovení válečného střetu v oblasti Doněcka na Ukrajině – v zemi, která je na východní hranici EU. Evropa stále nemá pocit ohrožení, ačkoliv ztrácí nejsilnějšího a nejvěrnějšího spojence – USA. Trumpova politika podlamuje jednotu západního světa, tvrdí Stehlíková.
Zvolení Trumpa podle ní ponořilo USA do období nestability a sníží jejich vliv na celém světě. Budoucnost Evropy se bude odvíjet od výsledků nadcházejících nizozemských, francouzských, německých a italských voleb. Postavení České republiky v Evropě ovlivní nadcházející sněmovní i prezidentské volby. Vítězství populistů v těchto volbách a vzedmutí nacionalismu mohou posunout evropské společenství k rozpadu a ohrozit liberální světový řád, varuje Stehlíková. Pokud naopak EU získá od voličů mandát na pokračování jednotné demokratické proevropské politiky, převezme od trumpovské Ameriky prapor západní civilizace – ochrany hodnot demokracie, právního státu, svobodného obchodu, lidských práv a svobod, dodává Stehlíková závěrem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
