Evropská komise chce prý ještě letos prověřit, jak by současný systém infrastruktury obstál v případě výpadku dodávek zemního plynu, tak jako se to už stalo při minulém ukrajinsko-ruském sporu na přelomu let 2008 – 2009.
Podle Hospodářských novin se již připravují návrhy, jak jednostrannou závislost řešit. Už za měsíc je mají projednávat šéfové států a vlád.
Situace je vážná. Šest členských zemí Unie (mezi nimi všechny pobaltské země i Slovensko a Finsko) je, co se týče zemního plynu, zcela závislých na Rusku.
Hospodářské noviny píší o analýze Evropské komise, která varuje, že pokud by dovoz plynu z Ruska byl přerušen v době obvykle největší poptávky, tedy v lednu, potíže by se projevily ve většině zemí Unie.
EU se nesmí stát obětí politického a obchodního vydírání
„Po krizi z počátku roku 2009 Unie podnikla hodně, aby zvýšila svou energetickou bezpečnost. Přesto zůstává zranitelná,“ varoval předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Celková závislost osmadvacítky na dodávkách energie nadále přesahuje 50 procent. Ve všech třech klíčových palivech je na prvním místě mezi dovozci Rusko.
S nejhlasitější výzvou, jak čelit jednostranné závislosti, přišlo Polsko. HN píší, že právě polské naléhání, aby EU, co se týče energetické politiky, mluvila „jedním hlasem“, podporuje včera zveřejněná strategie. „Co se týče energetické bezpečnosti, musí Evropa mluvit a jednat jako celek,“ zdůraznil prý včera José Manuel Barroso.
Tento požadavek je prý zatím spíše přáním. Unijní komisař pro energetiku Oettinger varoval: „Evropa nesmí dopustit, aby se stala obětí politického a obchodního vydírání.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: dkr
