Dalšími potrestanými jsou předseda kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev nebo čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Ten je tam zřejmě za to, že v oddílech vzbouřenců operujících na Ukrajině je podle ukrajinské tajné policie SBU mnoho Čečenců, kteří prý patří k nejradikálnějšímu křídlu rebelů. Kadyrov, který je Putinovým oblíbencem, ale opakovaně tvrdí, že za působení Čečenců v zahraničí neodpovídá.
Mezi organizacemi podléhajícími sankcím jsou nově samozvané útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Brusel zde také zařadil krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko.
Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni z nich mají zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena. Evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.
Nové sankce přicházejí za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině
Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU už 16. července. Ve čtvrtek EU oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích a širšími ekonomickými sankcemi poškodit ruské hospodářství.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal v dopise šéfům zemí EU, že v Bruselu „vzniká shoda" ohledně podoby přísnějších protiruských sankcí. Z dopisu, jehož obsah zpřístupnil v pátek večer na svém webu deník Financial Times, plyne, že budoucí sankce by se neměly například týkat plynárenství a v oblasti zbrojních technologií by měly platit jen pro budoucí kontrakty. Francie tak zřejmě nebude omezena ve splnění své dodávky přinejmenším jedné ze dvou bitevních lodí do Ruska.
Konečná podoba Van Rompuyova návrhu vznikne podle textu dopisu v nejbližší době a velvyslanci unijních zemí by o ní měli definitivně rozhodnout v úterý. Pokud se tento návrh „evropského prezidenta" uskuteční, nemusel by se tak kvůli spuštění sankcí příští týden scházet mimořádný summit Evropské unie.
Z dosavadních diskuzí mezi velvyslanci osmadvacítky podle dopisu také vyplynula potřeba zachovat rovnováhu dopadů sankcí na jednotlivé sektory a také na členské země. Měl by také platit princip, že sankce se budou týkat jen budoucnosti, „především v oblasti zbrojních obchodů a omezení přístupu na kapitálové trhy". Plynárenství bylo ze sankcí vyřazeno „s ohledem na potřebu zachovat energetickou bezpečnost EU".
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
