V úvodu se věnoval summitu o klimatu v Paříži. Do jisté míry ho vnímá jako přelomový, jenže bude záležet na tom, jestli budou dohodu státy dodržovat. Dohlížet by na to mohla OSN, ale o konkrétních formách kontroly se ještě jedná. Ve prospěch pozitivního vývoje hovoří i skutečnost, že se nám daří vyrábět stále efektivnější baterie. „V tom smyslu dochází už nyní k velkému posunu a další očekávání bude hnát samotnou změnu,“ věří Švejnar.
Projde dohoda Kongresem?
Stojí za pozornost, že se stále snižuje poptávka po ropě a na straně druhé Saúdská Arábie a další státy prodávají ve vysokých objemech, aby vytlačily konkurenci v podobě břidlicového plynu a jiných zdrojů. „Levná ropa představuje pro Evropu dobrou zprávu... Pro ruskou ekonomiku je smutná zpráva ta, že pokles ceny o deset dolarů na barel znamená pokles o jedno procento ekonomiky,“ doplnil host. Pokud se situace v dohledné době nezmění, Rusko bude mít opravdu problém.
Americký prezident Barack Obama prý udělá maximum pro to, aby tuto dohodu nebylo nutné schvalovat v Kongresu. A teoreticky se mu to může podařit, protože může říct, že jde jen o pokračování dohod, které USA už ratifikovaly.
Znovu a znovu mě překvapuje, jak EU zaspala
Švejnar se ale nevěnoval jen ekologickým otázkám. Došlo i na uprchlíky. „Vidíme snahu o silnější ochranu hranic. Ale znovu bych řekl, že jsem překvapen, jak nepřipravená Evropa byla,“ podivuje se ekonomický expert. Pokud někdo chce prohlubovat evropskou integraci, měl by zároveň říci, že EU musí lépe chránit své hranice. „Evropa jako celek musí zajistit monitoring a ostrahu hranice. Jinak to nemá význam,“ upozorňuje odborník.
„Evropa se musí rozhodnout, jestli chce být stabilní, jestli bude vymírat, nebo jestli chce populačně růst,“ pokračoval v rozvíjení tématu. Na těchto otázkách se musí domluvit celá Evropa. „Není dobré tuto dlouhodobou strategii tvořit v situaci, kdy zažíváme šok z migrační vlny. Dlouhodobě bychom ale měli plánovat s celou Evropou,“ znělo z úst Švejnara.
Češi podle jeho názoru mají obavy z potenciálního nebezpečí, ale ne z reálného nebezpečí. „Kdyby se každý podíval na to, co se v Česku děje, musí si říci, že zatím nenastala žádná velká změna. Problém představuje nebezpečí, které může přijít, ale lidé politické reprezentaci nevěří, že je na to připravena. Toto nebezpečí ale také přijít nemusí,“ upozornil host. Faktem prý je, že jsme se v minulých letech tolik nezapojovali do dění v EU a tato pasivita nám nebyla ku prospěchu.
Na šetření je ještě příliš brzy
Ve druhé polovině pořadu se Švejnar věnoval plánovanému rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 70 miliard korun a podle ekonoma je to odpovídající rozpočet. „Budeme potřebovat ještě tři až čtyři kvartály, abychom viděli, jestli se ten růst udrží,“ uvedl Švejnar. Pokud se opravdu udrží, bude namístě snižovat český dluh mnohem výrazněji. Zatím je na to velmi brzo. „I příklad z Japonska ukazuje, že příliš rychlé škrcení ekonomiky růst ukončí a ekonomika se vrací do recese,“ upozornil expert.
Nová vláda si vede dobře, protože je schopna uklidnit občany. Předchozí pravicové vládě se to nedařilo. Pozitivní roli prý sehrála i intervence ČNB, která sáhla k oslabení měny. Až nebude hrozit deflace, bude na čase režim intervencí opustit.
Nakonec padlo pár slov i o elektronické evidenci tržeb. V Česku se jí prý věnuje příliš mnoho pozornosti. „Ale není to jen balkánský experiment, Švédsko je toho dobrým příkladem. Záleží na tom, jak se to implementuje. Ďábel je skryt v detailu,“ uvedl Švejnar. Pro opozici je toto téma důležité, protože zasáhne její voliče více než voliče koalice.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
