V prvé řadě zdůraznil, že Západ se dnes ani nemůže shodnout na tom, co je rasismus. Tak či tak je podle Palka dobře, že rasismus již není využíván jako státní politika. Exministr však považuje za zvláštní, když někdo obviní celou bílou rasu z páchání různých zel, ale to se nebere jako rasismus.
„Dnes vás ideologická levice a její média označí za rasistu (a pamatujte, že v Americe nastavili tón), snad jen jako vtip vyslovený na účet člena jiné rasy. Naopak rasismus není nikdy obviněním bílé rasy z ničeho pro ně. Když levicová ikona Susan Sonntag označila bílou rasu za rakovinu, média jí tleskala,“ napsal bývalý šéf slovenského vnitra.
Poté zdůraznil, že Amerika se s rasismem namířeným proti černochům potýkala stovky let. V 60. letech 19. století kvůli tomu v Severní Americe zuřila občanská válka. Rasová segregace pak z hlediska zákona skončila v 60. letech 20. století. Rasové problémy trápí samozřejmě Spojené státy i dnes, ale tvrdit, že rasismus namířený proti černochům americké společnosti i dnes dominuje, je podle exministra zavádějící.
„Tvrzení, že američtí policisté ‚loví‘ černochy, je hysterické. Jako důkaz protičerného rasismu americké policie je skutečnost, že pravděpodobnost zastřelení černocha policií je výrazně větší než pravděpodobnost zastřelení bílého muže policií. Je ale také pravda, že mezi černochy je výrazně vyšší násilná kriminalita. Proto jsou černoši nadprůměrně zastoupeni v osadě amerických věznic. Ještě jsem nenarazil na argument o tom, proč fenomén výrazně vyšší kriminality mezi černochy nestačí k vysvětlení vyšší pravděpodobnosti zastřelení policií u černochů než u bílých. Pokud ho najdu, přijmu ho pokojně,“ uvedl Palko.
Statistiky dokazují, že v USA sice dochází k vraždám černochů, ale ty často páchají černoši. A vrahy potom stíhá policie. Ale o tom prý levicová média, která chtějí hájit práva černochů, často mlčí. Nemlčí však o tom, jak se policisté chovají k černým pachatelům. Palko uznal, že se občas stane, že policista použije proti podezřelé osobě nepřiměřenou sílu a bohužel může podezřelého i zabít. V takovém případě má být podle Palka tento policista souzen a po právu odsouzen.
Ale rozhodně nemá být rušena policie.
„Závodní vrchol anarchie jsou zatím bláznivé nápady na zrušení policie v některých městech. Ve videu jsme viděli bláznivého moderátora setkání, který sem přizval starostu Minneapolis a zeptal se ho, zda je pro rozpuštění policie. ‚Nemůžu to udělat,‘ odpověděl starosta jako každý normální, zodpovědný člověk. Bylo mu vulgárně vynadáno a byl zanechán s naštvaným davem a uličkou hanby,“ uvedl Palko.
„Nepokoje nejsou nepokoje černochů proti bílým. Vandalismus a rabování odsuzuje většina bílých a většina černošských obyvatel. Průzkumy říkají, že bílí i černí Američané by si přáli, aby vláda vyjednávala pořádek v ulicích a nesouhlasila s hloupými návrhy na rozpuštění policejních složek. Naopak jsou zde i běloši (kteří pálí více) a černí (je vidět více rabování). Je to rasový problém, ale ne problém bílého antičerného rasismu. Je to problém s černošskou komunitou, která ve srovnání s ostatními nebílými rasami, jako jsou Asiati, zaostávají a cítí se frustrovaní neúspěchem. Je to problém násilné ideologie anarchistické levice, která nabízí černé násilí jako řešení, místo toho aby se černoši snažili napodobit vlastní lidi, kteří zažili úspěch a respekt společnosti. Tak uznávaným černochem je například konzervativní ekonom a publicista Thomas Sowell, který se brzy dožije devadesátých let,“ pokračoval exministr.
Psali jsme:
Upozornil také na to, že nepokoje, které vypukly po smrti Goege Floyda, se podobají dřívějším nepokojům z minulého století. Současným nepokojům padají za oběť i sochy osobností minulosti a Palko nechápe, proč si např. Velká Británie, ale i jiné evropské země, nebrání své historické dědictví a nebrání např. sochy Winstona Churchilla, který přispěl k vítězství v boji proti největšímu rasistovi moderních dějin Adolfu Hitlerovi.
„Co cítí střední Evropa, když to vidí? Takové násilí u nás doma nezažíváme. Možná je naším dnešním posláním ukázat velkým zemím na západ od nás, že bez toho můžeme žít. Mělo by to být naše poselství velkému světu, že žijeme jinak. Ne že by si toho svět příliš všímal. Ale možná si toho jednou všimne. A my sami si to musíme uvědomit. Že někdy jsme ti rozumnější,“ uzavřel Palko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
