Evropská komise na konci října 2025 představila návrh úprav systému emisních povolenek EU ETS2, který se bude vztahovat na emise z benzínu, nafty, uhlí a plynu. Návrh vznikl jako reakce na dokument 19 členských států EU, kde údajně státy žádaly zásadní zmírnění dopadů na občany a odstranění cenové nejistoty. Zatímco ministr životního prostředí Petr Hladík prezentoval návrh jako velký úspěch a garanci dostupných cen energií, většina politické a zejména odborné scény jej hodnotí zcela opačně a upozorňuje na zatížení lidí i podnikatelů.
Systém EU ETS2 má být spuštěn v roce 2028 a fungovat až do roku 2050. Jeho deklarovaným cílem je dosažení uhlíkové neutrality v Evropské unii, tedy postupné úplné ukončení využívání benzínu, nafty, uhlí a zemního plynu v osobní dopravě a domácím vytápění. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, budou všichni dodavatelé těchto komodit nakupovat emisní povolenky a jejich cenu následně promítnou do cen pro koncové zákazníky. Povolenky lze nakupovat a obchodovat na finančních trzích, kde o jejich ceně rozhoduje nabídka, poptávka i investiční spekulace, nikoliv přímo regulace Evropské komise. To přináší značnou nejistotu ohledně budoucí cenové hladiny, a tudíž vlastně zásadní nejistotu, jak rychle bude ekonomicky využívání těchto paliv v Evropě znemožněno.
Mechanismus, který má omezit extrémní růsty ceny povolenek, je stanoven pouze na první tři roky fungování systému (2028–2030) z let 2028–2050, kdy se bude nabízené množství v EU aukcích postupně snižovat až k nule. Pokud cena přesáhne stanovenou hranici (nově navrhovaných 45 eur za tunu CO2), Evropská unie může přidat do aukcí omezené množství dalších povolenek.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



