Moderátor Čestmír Strakatý hovořil s odborníkem na mezinárodní vztahy a bezpečnostním expertem Vlastislavem Břízou. „Občas mě někdo zastaví s tím, že je třeba okamžitě ukončit pomoc Ukrajině, protože je to prý jejich problém, my nebojujeme, my se nebráníme... Snažím se dostat na jeho notu. Teď se to stalo nedávno v nějaké politické debatě. A já říkám tomu voliči SPD, který hodlá zastavit pomoc, vyhostit Ukrajince – co vlastně chcete?“ vylíčil Bříza situaci, které bývá poslední dobou často vystaven.

Dostává se mu prý odpovědi, že dotyčný chce to nejlepší pro Čechy – Čechy Čechům. „Já říkám: ‚Jasně, rozumím.‘ A teď si představte, že Ukrajina prohraje. Válku na Ukrajině rozhodnou dva faktory. První je morálka jak civilního obyvatelstva, tak vojáků. A druhý dodávky zbraňových systémů ze Západu. Je to padesát na padesát. Ve chvíli, kdy skončíme, přestaneme zbraně dodávat, tak dříve či později Ukrajina vykrvácí. Ve chvíli, kdy Ukrajina prohraje, my tu nebudeme mít tři sta nebo čtyři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, ale tři až pět milionů. Utečou před jhem toho imperátora. Když Ukrajina prohraje, tak se proti nám, proti Evropě minimálně verbálně, rétoricky neotočí ta milionová, v boji osvědčená ruská armáda, ale dvoumilionová rusko-ukrajinská armáda zhrzená pomocí ze Západu,“ přiblížil analytik Bříza.

Moderátor Strakatý se ho zeptal, jestli jde někoho přesvědčit. „Je to těžké, když je někdo aktivista. Já mám problém s aktivisty. Aktivista se vám snaží vnutit názor. A když ho nehlásáte, tak jste pro něj skončil a jste odpad. To je problém,“ připustil bezpečnostní expert.

Jsou však podle něj lidé, u kterých argumenty mohou zabrat. „Nechci inklinovat k aktivismu. Když budu aktivistický, odradím velkou část těch, kteří tomu nerozumí a chtěli by slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu. O to se snažím,“ vyjádřil svůj postoj.

Analýza rusko-ukrajinského konfliktu musí podle něj vyznít ve prospěch obránce, nikoliv agresora. Důležitý však je objektivní přístup. „Aktivisticky neznamená emotivně, ale dogmaticky,“ vysvětlil Bříza. Analyzovat je podle něj nutno postoj obou stran, ne někoho hned šmahem odsoudit, honit před tribunál a vůbec nediskutovat. „Je třeba říct motivaci agresora, motivaci obránce a pak z toho udělat objektivní závěr a charismaticky ho prezentovat, klidně i emotivně. A přesvědčit toho nerozhodnutého,“ vysvětlil analytik.

Když Ukrajina neprohraje, tak tu podle něj budeme mít méně Ukrajinců a neobrátí se proti nám dvoumilionová spojená rusko-ukrajinská armáda.

Francie nás nezachrání, potřebujeme třetí velmoc

Strakatý se pak zeptal, který americký prezident by byl pro dnešní dobu ideální. Bříza odpověděl, že Ronald Reagan. „Svým rezolutní postojem rozhodl studenou válku,“ řekl znalec mezinárodních vztahů.

Dále hovořil o nekonzistenci názorů současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jeho tweety nemůžeme brát doslovně, ale vážně je brát musíme, ovšem přece jen se kyvadlo vychyluje. Na začátku byl Trump podstatně více protiukrajinský. Rozhodl se, že válku ukončí aplikací systému pobídek a nátlaku. Jenom prohodil strany. Nátlak vyvíjel na ukrajinskou stranu a pobídky na ruskou stranu. Dnes je moderní okopávat kotníky Donaldu Trumpovi, ale já na tu vlnu nenaskočím, protože jsem přesvědčen o tom, že je to náš nejbližší spojenec. Okopáváním kotníků při jeho mentalitě nic nevyřešíme,“ zdůraznil Bříza.

Podle jeho názoru s Trumpem umí skvěle komunikovat generální tajemník NATO Mark Rutte. Připomněl, jak dopadl summit NATO letos v létě. „Na konci vystoupil Trump a řekl, že článek 5 jednoznačně platí. Na rozdíl od Joea Bidena, Trump rozmístil ve Velké Británii jaderné zbraně. Posílil jadernou přítomnost, posílil deštník nad Evropou. My sami to nemůžeme nikdy vybudovat. Bylo iluzorní myslet si, že Francie nás spasí. To jsme viděli v roce 1938. S jejich dvěma stovkami jaderných zbraní a tlačítkem v Elysejském paláci a nemožností spolurozhodovat proti pěti tisícům jaderných hlavicí Ruské federace... Absurdní, iluzorní,“ přiblížil Bříza.

Připomněl, že střední Evropa se historicky nachází v náročném regionu mezi německou civilizací a ruskou civilizací. „Vždy si nás chtěli rozdělit. Podívejte se na Polsko – trojí dělení Polska mezi Německo, Rakousko, které pak bylo vazalem Německa, a Rusko. V našem zájmu je pustit sem třetí velmoc typu USA, která tady nemá takové ambice, nechce nás opanovat, nechce nás ovládnout, jako tomu bylo vždy ze strany Německa, případně Ruska,“ připomněl expert.

V testování ruskými drony NATO obstálo

Připustil, že Trumpova jednoduchá mentalita mu není příliš sympatická. „Reaguje na první signální. Není to můj šálek kávy, ale tak to je. Musíme s tím umět zacházet. Mark Rutte to dokázal,“ vysvětlil Bříza.

Vyslání ruských dronů do Polska vnímá jako test připravenosti a soudržnosti NATO. Neměli bychom se nechat vtáhnout do debaty, zda to byl z ruské strany záměr, nebo náhoda. „Je to úplně jedno. Došlo k tomu. Byla narušena integrita NATO, byly narušeny vnější hranice aliance. A Kreml kouká na dvě věci. Pragmaticky hodnotí, jaká byla naše vojenská reakce a jaká byla naše politická reakce. V obou jsme obstáli,“ vysvětlil Bříza.

Psali jsme:

Ruské migy nad Estonskem. Fiala jde do útoku proti české opozici

Odpoví NATO Rusku? „Záleží, co Poláci najdou.“ Zaorálek a Votápek ve při

Seďa (SOCDEM): To mi hlava nebere

Zeman o ruských dronech. Překvapil i v Polsku