Místo úvodního slova ve zcela zaplněném Divadle Dialog zazněl od organizátorů krátký příběh: „Do Evropy přijde například indonéská muslimská rodina, vytvoří si tam modlitebnu a pak přijde člověk, který se tam rozhlédne a řekne - šlo by Alláha uctívat trochu lépe, já mám k dispozici finance, jsem z toho a toho islámského centra. Nalije tam tedy ty peníze a pak přijde znovu a řekne, mám tu svého kamaráda, který byl v Mekce nebo Medině a pomůže vám uctívat Alláha, jak se patří.“

Poté se už ujal slova Daniel Křížek, který reagoval na předřečníka: „Tento jev je faktem. Že přijde ‚investor‘ a začne jim sypat ta eura a nejdříve se tváří jako charita a pak za to něco vyžaduje. Loajalitu k výkladu. To je evidentně přítomno ve všech zemích EU, a to nejen v Belgii, kde je jich 900 000, ale i v zemích, kde jsou muslimské menšiny poměrně nevýznamné, třeba i u nás. Když se podíváte na knižní produkci Ústředí muslimských obcí, resp. Islámské nadace, najdete tam knihy, které jsou evidentně spojeny se salafistickým myšlenkovým směrem,“ uvedl. Nejkřiklavější příklad je podle Křížka z roku 2004, kdy nastoupila zásahová jednotka do pražské mešity. I když je zásah do současné doby poměrně sporný, jediný výsledek bylo obvinění významného představitele pražské muslimské komunity doktora Sáňky, který se postaral o vydání knihy, jež by měla být údajně v rozporu s českým trestním právem. „Je to od představitele wahhábismu a není to v podstatě nic jiného než úvod do islámské teologie, což je jedinost Boží. Je to v podstatě od zakladatele toho wahhábismu. Docela jsem se do toho začetl a neshledal jsem, že by to bylo dílo porušující zákon o šíření rasové a náboženské nesnášenlivosti, ale třeba mne soud, který stále probíhá, vyvede z omylu. Nicméně duch toho díla prozrazuje zcela zřetelně, že to je vůči lidem jiného vyznání ne právě vstřícná kniha,“ dodal

Saúdové na to mají (peníze)

Salafía nutně nemusí být podle Křížka bezpečnostním rizikem. „Protože je to takové nesmiřitelné a představuje fundamentalistický směr, tak z toho podhoubí může vyrůst radikalismus. Řešení není nějaká tvrdá represe. Je třeba působit v tom jejich prostředí, aby se lidé nenechali radikalizovat. Politici se přestali bát konstatovat, že salafismus je problém.“

První dotaz z publika, kde byli přítomni hlavně mladí lidé, zněl: „Proč by se chtěl rozšiřovat jen ten nejagresivnější směr, i když je to ze Saúdské Arábie, která má nejvíc peněz? A proč by nemohli vydat jinou knihu a složit peníze odjinud?“