Trochu netradičně zamíříme na úvod pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích do zahraničí. „Těžko můžu začít něčím jiným než článkem pana prezidenta Putina v New York Times, který zajímavě rozvířil politické a mediální ovzduší. Z politického hlediska je to velice neobvyklé, protože to se nestává každý den, aby prezident jedné supervelmoci v podstatě inzeroval, když to řeknu v hodně velkých uvozovkách, zásadní názory na spornou věc v jednom z hlavních deníků, které vycházejí ve druhé supervelmoci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Mediální expert marně loví v paměti, že by například Chruščov nebo Brežněv publikovali v amerických novinách nebo naopak, že by Izvestija nebo moskevská Pravda otiskly Cartera nebo Reagana. „To je skutečně velmi neobvyklé a vypovídá o tom, že svět se zmenšil a že globální vesnice je skutečně toho druhu, že si vidíme skutečně přes rameno. Těžko už můžeme klást nějaké umělé technické nebo ideologické zábrany volnému soupeření myšlenek. Je to strašně dobře a já jsem to v tomto kontextu velice uvítal,“ přiznává Petr Žantovský.

Putin si před lídry velmocí nebral servítky

Oceňuje ale i obsah toho, co ruský prezident uvedl. „Prezident Putin řekl naprosto natvrdo a zaznělo to takhle poprvé a je příznačné, že je to po summitu v Petrohradu, že pachatelem chemického útoku v Sýrii není vláda Bašára Asada, nýbrž povstalecká guerilla, která tím samozřejmě sleduje ´pozvání´ spojenců ze Západu i islámistických spojenců z regionu do Sýrie na rozpoutání další války nebo občanského konfliktu, dalšího ´Arabského jara´, což je fenomén, který se ukázal jako prolhaný a velmi nebezpečný zejména pro lidi těch zemí, kterých se to týkalo,“ upozorňuje mediální odborník.

Zaujalo ho v té souvislosti, že do zasvěcené veřejnosti pronikl i dokument, který zřejmě pochází z diplomatických zdrojů. „Popisuje průběh diskuse právě na tom summitu, kde si Putin zjevně v přítomnosti lídrů velmocí, ať už to byla paní Merkelová nebo pan Hollande či pan Cameron, nebral servítky a velmi radikálně jim řekl, co si myslí o jejich chování vůči tomu problému Blízkého i Středního východu, vůči problému růstu islámismu a vůči tomu, jaké různé geopolitické síly se tam střetají,“ konstatuje Petr Žantovský.