Trochu netradičně zamíříme na úvod pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích do zahraničí. „Těžko můžu začít něčím jiným než článkem pana prezidenta Putina v New York Times, který zajímavě rozvířil politické a mediální ovzduší. Z politického hlediska je to velice neobvyklé, protože to se nestává každý den, aby prezident jedné supervelmoci v podstatě inzeroval, když to řeknu v hodně velkých uvozovkách, zásadní názory na spornou věc v jednom z hlavních deníků, které vycházejí ve druhé supervelmoci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Kterou stranu budete volit? Ptali jsme se mezi 11.-15. zářím, hlasování skončiloAnketa
Putin si před lídry velmocí nebral servítky
Oceňuje ale i obsah toho, co ruský prezident uvedl. „Prezident Putin řekl naprosto natvrdo a zaznělo to takhle poprvé a je příznačné, že je to po summitu v Petrohradu, že pachatelem chemického útoku v Sýrii není vláda Bašára Asada, nýbrž povstalecká guerilla, která tím samozřejmě sleduje ´pozvání´ spojenců ze Západu i islámistických spojenců z regionu do Sýrie na rozpoutání další války nebo občanského konfliktu, dalšího ´Arabského jara´, což je fenomén, který se ukázal jako prolhaný a velmi nebezpečný zejména pro lidi těch zemí, kterých se to týkalo,“ upozorňuje mediální odborník.
Zaujalo ho v té souvislosti, že do zasvěcené veřejnosti pronikl i dokument, který zřejmě pochází z diplomatických zdrojů. „Popisuje průběh diskuse právě na tom summitu, kde si Putin zjevně v přítomnosti lídrů velmocí, ať už to byla paní Merkelová nebo pan Hollande či pan Cameron, nebral servítky a velmi radikálně jim řekl, co si myslí o jejich chování vůči tomu problému Blízkého i Středního východu, vůči problému růstu islámismu a vůči tomu, jaké různé geopolitické síly se tam střetají,“ konstatuje Petr Žantovský.
TOP 09 nenapadlo nic jiného, a tak postavila kampaň na boji proti Zemanovi
Je proto velmi zvědav, jestli se o tomto dokumentu dozví i z českých médií, když už doputoval i k němu coby nenovináři. „Mělo by být téměř povinností českého novináře, který se problematikou zabývá, aby takový dokument objevil a aby se jím velmi analyticky zabýval. Protože by se nejméně na dvaceti místech dvoustránkového dokumentu dozvěděl řadu nových pohledů kdo s kým, proti komu, kvůli čemu, proč a s jakým cílem se vlastně v tom nešťastném regionu bojuje. Takže to je taková iniciace pro naše slavné novináře, ať se snaží a přemýšlejí,“ poznamenává Petr Žantovský.
Jako druhé téma z uplynulého týdne si vybral kampaň TOP 09. „Do jisté míry mě překvapilo, že opravdu jedinou ideou kampaně TOP 09 kromě ochrany práv, ´Kam jdeme?´ a podobně, což nám připomíná z minulosti neúspěšné využití podobných hesel typu ´Dokázali jsme, že to dokážeme´, které se objevilo v roce 1996 a později vedlo k dalším prohrám, tak TOP 09 hlásá jedinou zásadní ideu. Postavila totiž svoji kampaň na boji proti prezidentovi Zemanovi,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Lidé budou brát „knížecí partu“ jako hlas ukřivděného poraženého
„Rozumím tomu, když je v čele TOP 09 neúspěšný protikandidát z druhého kola prezidentské volby. Ale myslím, že si to občan přeloží také jako hlas ukřivděného poraženého, a nikoli jako reálný politický hlas či výzvu k něčemu opravdu zásadnímu. Když slyším hovořit pana Kalouska o tom, že se tu vytváří prezidentský systém, tak si říkám, že by pan Kalousek měl navštívit osmou třídu základní školy a být přítomen nějakému předmětu jako občanská výchova nebo základy společenských věd, nebo jak se to teď jmenuje. Tam by se dozvěděl, co to je prezidentský systém, v jakých zemích je aplikován a čím se vyznačuje,“ podotýká Petr Žantovský.
JUDr. Michal Hašek
Už jen z výuky v osmé třídě by se Miroslav Kalousek dozvěděl, že nic takového v České republice není a i kdyby se prezident Miloš Zeman rozkrájel ve snaze posílit formální i neformální mandát, tak bez změny Ústavy prezidentského systému nedosáhne. „A protože vím, že pan Kalousek není hloupý ani nevzdělaný a v té osmé třídě zcela jistě byl, tak ho mohu jedině podezřívat z toho, že pravdu ohýbá podle svého účelu a zneužívá zdánlivě alarmující výkřiky ke své kampani, která je tím pádem ale založena na lži, nikoli na pravdě,“ konstatuje mediální odborník s tím, že pojednat kampaň monotematicky je chybou a nepřinese TOP 09 žádný velký úspěch.
Místo vyslýchací žurnalistiky ČT kapka živé vody
V souvislosti s kampaní si pochvaluje čtvrteční diskusi zástupců silných stran na televizi Barrandov, kterou moderoval Tomáš Vyšohlíd. „Byli tam pánové Kalousek, Hašek a Kuba, tedy čísla dvě v těch příslušných stranách. Potěšilo mě, že diskuse probíhala velmi věcně a korektně i z hlediska zrcadla názoru na politiky, kteří ve studiu seděli. Přikládám zásluhu za tuhle skutečnost panu Vyšohlídovi, který diskusi moderoval s elegancí, s respektem vůči hostům, s vnímáním diference mezi tím, kdo je novinář a má se ptát, a tím kdo je hostem a má mít prostor říct své názory,“ míní Petr Žantovský.
To je podle něj věc, kterou v kontextu mnoha jiných televizí či médií neznáme. „Když to porovnám s některými publicistickými pořady třeba v České televizi, které se čím dál víc orientují na takový vyslýchací způsob žurnalistiky, koneckonců kvůli tomu také odešla paní Drtinová z hlavního diskusního pořadu Události, komentáře, tak to pro mě byla kapka živé vody. Najednou jsem viděl novináře, který si uvědomuje, že je novinář, a ne politik. Že on není tím, kdo dělá dějiny, ale pokud někdo dělá dějiny za účasti voličů a lidí této země, tak to jsou ti lidé, které tam má jako hosty, a proto je třeba dodržet vůči nim určitou kulturu chování,“ myslí si mediální odborník.
TV Barrandov nabídla věcnou debatu místo efektního plácání
Pokud je totiž novinář hrubý na politiky ve studiu, tak tím určuje i atmosféru celé diskuse a umožňuje politikům, aby byli potom hrubí sami na sebe. „Potom z toho není žádná věcná debata, ale jenom takové efektní plácání a celé to vlastně zahušťuje atmosféru ve společnosti a jenom to prohlubuje znechucení občanů z vývoje politiky. Takže velká jednička televizi Barrandov, od níž jsem upřímně řečeno nečekal, že se v jejím politickém publicistickém pořadu dozvím něco nového a dočkám se takto novinářsky úspěšného jednání,“ chválí Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
V uplynulých dnech nebyl ani překvapen tím, že sdělovací prostředky se v referování o cestách prezidenta Miloše Zemana po republice soustředila u Zlínského kraje na demonstranty či cenu za ubytování v penzionu jeho kancléře Vratislava Mynáře a u Pardubického kromě ceny za postavení pódia se řešilo v médiích to, že vedení školy zakázalo studentům přijít na besedu s hlavou státu s „plackou Karla“. Nakonec se ukázalo, že si to rozhodli studenti sami.
Už nepřekvapí, že média aranžují skutečnosti tak, jak nejsou
„To, že média přeexponovávají některé věci nebo dokonce aranžují skutečnosti tak, jak nejsou, už je dáno bulvárním charakterem českých novinářů, to mě nepřekvapuje. Myslím, že český občan v prvním i druhém kole prezidentské volby ukázal, že je dostatečně imunní vůči téhleté masáži a rozhodne se zase podle svého,“ odhaduje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
„Kdyby byl prezidentem pan Fischer nebo nějaký jiný méně výrazný typ, k těm výrazným počítám samozřejmě i Karla Schwarzenberga, tak by se média něčím takovým, jako je cesta prezidenta po republice, ani nezabývala. Vzpomínám si, když Václav Klaus jako jednu ze svých prvních aktivit po nástupu do prvního mandátu objel republiku. Choval se velmi podobně jako Miloš Zeman, jenom to nebylo tehdy před žádnými volbami a Václav Klaus nepodporoval zjevně žádnou stranu, jako to činí pan Zeman,“ připomíná Petr Žantovský, že Klausových cest si tehdy média téměř nepovšimla.
Bursík žije v bludu, že jeho pozice na výsluní je věčná
Jde totiž o informaci, která většinu diváků nebo čtenářů nezajímá. „Zajímá to lidi v příslušném regionu a je správné, že se to objeví v regionálních médiích, protože příjezd prezidenta je pro region vždy událost, ať z hlediska společenského nebo z hlediska ekonomického. Ale pro celostátní vývoj to nemá význam téměř žádný. Čili přeexponovanost mediálního zájmu o prezidentovy cesty je dána tím, že je před volbami a že Miloš Zeman nepokrytě podporuje SPOZ. Ale to říkal vždy, koho bude volit a kdo je stranou jeho srdce, tak je to naprosto poctivé,“ tvrdí mediální odborník.
Závěrem neodolá, aby neokomentoval veletoče posledních dnů v podání Martina Bursíka. „Jak jsem tak trošku tušil, slavná Liberálně ekologická strana LES pana Bursíka ohlásila, že se nezúčastní těchto voleb. Musím říct, že mě to trošku vedlo k úsměvu, protože pan Bursík je zjevně neúnavný a nepoučitelný jedinec, který si myslí, že jeho pozice na výsluní je věčná a že jenom to, že má na soupisce svých věrných a podporovatelů jména typu Švejnar, Šiklová, Holubová, ho samo o sobě vynese k výšinám. To mi přijde opravdu už velmi naivní,“ kroutí Petr Žantovský nevěřícně hlavou.
Komentář v jiném stylu, než že báječný chlapec už není politicky mezi námi
„Rozhodnutí nekandidovat je zřetelně dáno zklamaným zjištěním, že ve volbách ta strana nemá šanci získat byť čtvrt procenta voličské přízně. Jednak pan Bursík v čele zelených už voličům dostatečně ukázal, čeho je schopen a co bychom něj mohli očekávat. To rozhodnutí nekandidovat je realistické a třeba to pana Bursíla dovede časem k rozhodnutí začít se živit prací a přestat pomýšlet na to, že bude hybatelem dějin. Myslím si, že jeho čas skončil. A občané mu to svojí v průzkumech vyjádřenou nepodporou dávají jasně najevo,“ konstatuje mediální odborník.
V souvislosti s expředsedou Strany zelených Martinem Bursíkem je zvědav na jedinou věc. „A to, jestli se vůbec najde nějaký český komentátor, který by se nad neúspěchem pana Bursíka zamyslel a okomentoval třeba pro dominantní média. Ale aby ho okomentoval realisticky, nikoli jenom nějakým vzlykajícím tónem, že je škoda, že ten báječný chlapec už není politicky mezi námi. Tak na to jsem velmi zvědav a čekám na to,“ uzavírá Petr Žantovský ohlédnutí za týdnem v médiích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
