Nejdiskutovanější událostí uplynulého týdne bylo referendum na Krymu. „Naprostá většina komentátorů se podivuje úsilí krymských Rusů připojit se k Rusku. Přitom se zapomíná nebo jen málo připomíná, že existuje také jakési Kosovo, které nějak dospělo k mezinárodnímu uznání samostatného statutu. A téměř vůbec se nezmiňuje příběh Falklandských ostrovů, o které se přela Velká Británie s Argentinou, což dokonce vedlo i ke krátkodobému válečnému stavu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Na jmenovaných územích hrály roli lidové plebiscity a i když různým způsobem, tak přece jen se události řídily podle výsledků těch plebiscitů. „Teprve teď na Krymu tomu tak být nemá. Navzdory tomu, že se krymské obyvatelstvo nějak rozhodlo, se mezinárodní společenství a jejich hlásné trouby v médiích shodly na tom, že Krym na to nárok nemá a že je zapotřebí Moskvu za tyhle věci trestat,“ konstatuje Petr Žantovský s tím, že nemíní vést geopolitickou úvahu, do jaké míry co kdo způsobil, ale soustředí se na mediální odezvu, která je zejména v českých médiích vzácně unisonní.

Emoce vedou novináře k tomu, že užívají jen informace, které se jim hodí

„Nevím, proč tomu tak je. Jestli to je tradiční zášť vůči Rusku nebo strach z Ruska. U novinářů nemůžete hledat racionální podklad, ten tam většinou nebývá, většinou tam bývá nějaká emoce. Tady nějaká emoce hraje roli, protože jak byste jinak donutil skoro všechny novináře, aby si mysleli to samé. To má nějaký emotivní důvod, a ten vede novináře k tomu, aby si nezjišťovali všechna fakta a nedávali si do souvislostí všechny informace, ale aby užívali jen informace, které se jim hodí pro to jejich emocionální stanovisko. Nevím, co je toho příčinou, jen mohu konstatovat, že to tak je,“ poznamenává mediální odborník.