Česká společnost dokázala v poměrně krátké době přejít od socialismu ke kapitalismu. To by se dalo považovat za klad, kdybychom příliš nezkoumali cestu, kterou k tomu došlo. Jedním z tvůrců tohoto přerodu je Petra Havlíka i Václav Klaus, který sám sebe označuje za pravicového politika. Činí tak ale jen proto, že po roce 1989 nebylo na politické mapě jinde místo. Mužem číslo jedna se prý jinak stát nemohl.

„Kam bych se vrtnul?“

„Symbolem vzdoru proti minulému režimu byl pochopitelně bývalý disident a politický vězeň Václav Havel. Tento prostor byl obsazen autentickou osobností a Klaus v této disciplíně konkurovat nemohl. Havla a jeho svět tehdy označil za liberální střed, v němž dominovali lidé s humanitním zaměřením. Nalevo od Havla byly různé levicové party, mimo jiné „osmašedesátnici“, rodící se sociální demokracie a také přeživší KSČ. Pro Klause tak zůstal jen prostor napravo od Havla. Tam byly pouze malé formace KDS, ODA, LDS aj. A někde mezi proudy vyčkávala strana lidová, která se potřebovala zbavit národně frontovního nátěru,“ popisuje tehdejší situaci Havlík.