Letos uběhlo 75 let od realizace karpatsko-dukelské vojenské operace, útočné akce sovětských a československých vojsk v oblasti jihovýchodního Polska a severovýchodního Slovenska.
Jedním z vrchních velitelů operace, která měla za úkol spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými jednotkami, byl maršál Ivan Koněv, jehož socha v Praze 6 se v posledních dnech stala v českých médiích ze všech stran propíraným tématem.
Boje na Dukle byly vůbec největší bitvou druhé světové války, které se čeští a slovenští vojáci zúčastnili. Současně však během ní československé jednotky utrpěly obrovské ztráty: v krvavých bojích na Dukle zahynulo či bylo zraněno takřka šest tisíc Čechoslováků: 1046 příslušníků 1. československého armádního sboru padlo, více než 4500 jich bylo raněno a sbor přišel o 90 procent zkušených velitelů. Na Dukle zahynulo rovněž 19 tisíc Sovětů. Akce si vyžádala i oběti z řad civilistů.
Příprava operace navíc utrpěla nedostatkem času. Koněv žádal deset dní na přípravu. Vrchní velení mu však dalo jen polovinu. Sověti totiž spěchali, aby přišli na pomoc Slovenskému národnímu povstání, které vypuklo spontánně dříve, než se předpokládalo. Politický rozměr operace byl – ukázat náklonnost Sovětského svazu vůči Československu. Vojensky operace sice neuspěla, díky ní se ovšem podařilo vázat značné části německých divizí, které tak nemohly být použity k potlačení Slovenského národního povstání.
Fotogalerie: - Výročí KDO a ČSLA
75. výročí krvavé Dukly se ve čtvrtek připomínalo v Ruském středisku vědy a kultury na Praze 6 v ulici na Zátorce. Akci pořádal bývalý voják ČSLA, podnikatel orientovaný na Rusko a prezident Klubu Rusko Zdeněk Zbytek. V úvodu mluvil o přepisování historie.
Podle Zbytka se v posledních letech v českých médiích objevují ohromné lži šířené českými historiky, a dokonce se buduje „nová česká historie“, uvedl Zbytek.
Následně Zbytek složil poklonu zesnulému Karlu Gottovi.
Bylo plno (foto: Hans Štembera)
„Ještě mi dovolte jednu malou povinnost. Včera nás opustil skvělý umělec, Karel Gott. Já bych teď poprosil o minutu ticha,“ uvedl. „Jenom pár slov, měl jsem to štěstí v životě, že jsem v roce 2005 s dnes již nebožtíkem Honzou Nekolou, organizoval Karlovi v kremelském dvorci v Moskvě fantastický koncert, na který dodnes řada lidí vzpomíná jako na jeden z největších uměleckých zážitků v moderní hudbě, který Karel Gott předvedl,“ připomněl své spojení s Mistrem.“
VIDEO: Dokumentární snímek o Dukle
„A není náhodou, když jsem včera poslouchal nekrology, že nejvíce desek, jedné gramofonové desky, 4,7 milionu kusů, bylo prodáno v Sovětském svazu. Takže myslím si, že Karel Gott neodchází, protože je to symbol naší generace, je to symbol Československa. Já si myslím, že jeho písničky budou rozdávat radost nejenom naši generaci, ale i těm po nás,“ dodal.
Fotogalerie: - Boj o sochu Koněva
Následně se již akce věnovala tématu, tedy Dukle a částečně i Koněvovi, který byl kvůli své „nechtěné“ soše v Praze 6 nedávno v médiích řádně propírán. Rudému maršálovi se věnovala například dcera generála, který prošel peklem Dukly a posléze i československého prezidenta Ludvíka Svobody, Zoja Klusáková Svobodová. Přidala jednu pikantní historku.
„Mezi sovětskými, ruskými vojáky a důstojníky a našimi se vytvořilo velmi hluboké přátelství v době společných bojů, a to přátelství bylo pevné a trvalo i po válce,“ sdělila Svobodová. „Já mám právě jeden takový zážitek, vzpomínku na maršála Koněva, kterou bych ráda řekla. Tady v Praze bylo zasedání okolo vojenské vysoké školy a na toto zasedání přijeli jak maršál Koněv, tak maršál Žukov, zúčastnili se zřejmě všech zasedání a shromáždění a potom byla recepce na Hradě, kterou pořádal prezident Zápotocký. A tatínek byl také pozvaný, to už bylo potom ve dvaapadesátém roce, kdy taky si prošel svým, a vzal mě s sebou, protože byl rád vždy, aby s ním byl někdo z rodiny jako svědek. Když tam přišel, tak se především snažil najít, kde jsou maršálové. Nakonec oba v shluku lidí našel, Žukova i Koněva, pozdravil se s nimi, pohovořil s nimi,“ zavzpomínala pamětnice.
Fotogalerie: - Koněv v ohrožení
„A řekl jim, víte co, ‚generál Klapálek ješčo sedít‘. Maršálové se ho ptali, jak je to možné, a on jim odvětil ‚no tak prostě to tak je, ještě sedí, je ve vězení‘,“ vysvětlila Zoja Svobodová, jak Koněv a Žukov pomohli k osvobození jejich spolubojovníka na Dukle. „Stáli jsme takhle kousek od prezidenta Zápotockého a maršálové Koněv a Žukov k němu postoupili a řekli mu: Tovaryšč prezident, vy znajetě, generál Klapálek ješčo sedíť. Vy znajetě, kto eto, generál Klapálek, što eto vaš nacionalnyj geroj. Sejčas jego propustitě.“ A skutečně, pan prezident Zápotocký něco zakoktal a druhý den byl pan generál Klapálek propuštěn. Obdobná situace byla i s mým tatínkem Svobodou. Chtěla bych tím jen dokumentovat, jak hluboké bylo přátelství mezi nimi. Jak dobře se znali, a že byli ochotni potom i v tak složité situaci něco pro sebe udělat,“ dodala.
Hned za vchodem vás přivítá obří bábuška (Foto: Hans Štembera)
Posléze na Duklu zavzpomínala i přímá pamětnice bojů Věra Golubeva, ta se bitvy zúčastnila ve svých pouhých 14 letech jako radiotelegrafistka. „Sníh, bláto, zima,“ popisovala situaci v zákopech Golubeva. „Na vartu jsem chodila, v noci jsme hlídali, aby nás Němci nepřepadli. Byla jsem na radiostanici. Jsem ráda, že to takhle dopadlo, že skončili jsme válku vítězně,“ popsala své dojmy.
Promluvil i senátor Jaroslav Doubrava, a to na téma Koněv. „Jsem připraven a odhodlán stále více bojovat za zachování sochy maršála Koněva,“ prohlásil Doubrava. „Já v té soše nevidím jenom toho Koněva. Já v tom vidím díky všem těm vojákům, kteří nám přinesli svobodu a kteří položili za tu naši svobodu a existenci své životy. Myslím, že je naší povinností být jim už jenom za toto velmi vděční a nikdy nezapomenout na oběti, které přinesli. Já na ně nikdy nezapomenu,“ vyjevil své emoce.
Dále pohovořil Miroslav Grégr, v roce 1990 ministr bez portfeje, později v 90. letech ministr strojírenství a elektrotechniky, poslanec Parlamentu České republiky, někdejší místopředseda vlády Miloše Zemana, kterému Zbytek přezdívá „atomový dědeček“, zřejmě kvůli Grégrově působení v souvislosti s jadernou elektrárnou Temelín.
Fotogalerie: - Koněvem sem, Koněvem tam
„Jsem rád, že vás mohu oslovit, v době plné zloby, sprostot, lži a nenávisti od lidí, kteří v životě nic nedokázali, nic neriskovali, tím méně své životy a osudy, o nic se nezasloužili,“ pronesl Grégr. „Letošní výročí, zdá se to až neuvěřitelné, jak rychle čas běží, má symbolickou zlatou visačku 75. Chci s úctou, obdivem a pokorou poděkovat všem živým i mrtvým, kteří nasadili a mnohdy i ztratili své životy v bojích o naši svobodu v karpatsko-dukelské operaci,“ dodal.
Chvíle ticha za Mistra Karla Gotta (Foto: Hans Štembera)
„Každoročně zde s láskou a s vděčností vzpomenu na svého drahého a báječného otce, brigádního generála Emila Grégra, tehdejšího velitele týlu první československé tankové brigády v Sovětském svazu, který se těchto bojů zúčastnil,“ doplnil své pocity Grégr. „Čest a nehynoucí sláva těm, kteří se o naši svobodu zasloužili,“ zakončil svůj proslov.
Posléze vystoupil i publicista a někdejší diplomat, signatář Charty 77 Jaroslav Bašta. „Žijeme v takových podivných dobách, kdy se začíná měnit výklad historie. Začíná taková revize dějin. My, když jsme vyrůstali, a někteří z vás se toho účastnili přímo, tak jsme všichni věděli, že tu historii napsali vítězové. A my jsme se ji vždycky učili podle nich. A teď ta revize začíná pomalu, nenápadně se sunout k tomu, že výklad historie píšou ti poražení,“ vysvětlil Bašta, jak to vidí.
Přišli i veteráni (Foto: Hans Štembera)
„Začíná to nenápadně. Naši historii nám začínají vykládat ne podle toho, co se dělo za války, ale co se dělo po válce. Protože jsme vyhnali sudetské Němce, nikoliv je odsunuli,“ upřesnil svůj úhel pohledu.
Bašta dle svých slov sledoval i rozruch kolem sochy maršála Koněva v Praze 6. Spor kolem Koněva je podle Bašty sporem o výklad dějin. Spousta novinářů, politiků a aktivistů se podle Bašty snaží, „aby historii přepsali podle výkladu těch poražených“. „My jsme se tu dnes sešli proto, abychom si pověděli, jak to bylo doopravdy, a že tohle se jim nikdy nemůže povést,“ vyslovil.
I členové legionářské obce (Foto: Hans Štembera)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
