Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?Anketa
Brněnský senátor Mikuláš Bek, docent muzikologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, její bývalý prorektor a od září 2011 do srpna 2019 její rektor, se má stát ministrem pro evropské záležitosti. Jak je vidno, svou specializací je Bek zaměřen poněkud jiným směrem, než do diplomacie a komentátor MF Dnes Miroslav Korecký v MF Dnes upozorňuje, že by to mohl být problém. Korecký o Bekovi mluví dokonce jako o „slabém kusu“ Fialovy vlády.
Senátor Bek dnes vystupuje jako velký zastánce EU a to může být také problém, protože v Senátu tvrdě bojoval za posvěcení Green Dealu. Toho Green Dealu, kterému nakonec Senát jako celek vystavil žlutou kartu s tím, že evropský plán představuje pro českou ekonomiku nemalou zátěž.
Jak ale v Reflexu upozornil Bohumil Pečinka, senátor Bek, vyhlášený nekritický eurofil, ve Výboru pro evropské záležitosti (jemuž předsedá) proti „žlutým kartám Bruselu“ velmi vehementně bojoval. Čtveřice senátorů Nwelati, Čunek, Doubrava a Dušek ale poměrem 4:3 jeho snahy přehlasovala. Když poté na plénu Senátu došlo k rozhodujícímu jednání, vystoupil proti tomu předseda Bek velmi vehementně s projevem, ve kterém se mimo jiné biblicky dovolával Mojžíše.
„Naše argumentace v těch návrzích je spíše taková, že vůbec nemluvíme o tom, co máme, nebo nemáme na národní úrovni, ale jenom se říká – Evropská komise nedodala dostatečně detailní dopadovou studii. Samozřejmě takovou žlutou kartu můžeme vystavit, ale její váha v tom dalším rozhodování podle mého soudu nebude velká. Takže já bych se přimlouval za to, abychom se drželi té zásady méně je více. A nyní mi dovolte poslední poznámku. Ta se týká jenom části z nás, kteří se politicky hlásíme ke stranám, které se dohodly na vytvoření nové vládní koalice,“ prohlásil Bek na půdě Senátu, když se jednalo o Green Dealu.
A pokračoval.
„Přečtu vám pasáž, na níž se dohodli v jednání o programu nové vlády zástupci těch 5 stran. Říká se tam mimo jiné: ‚Česko bude konstruktivní partnerem v globálních snahách o ochranu klimatu. Česká republika se zavázala, že bude zmírňovat dopady klimatických změn a přispěje k dosažení uhlíkové neutrality v Evropské unii do roku 2050. Green Deal je pro nás příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí‘,“ citoval Bek postoj předpokládané budoucí vlády.
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
- Celý projev senátora Beka naleznete zde
„To je, alespoň pro mě, jakýsi rámec pro pozici, kterou budu zastávat v tom dnešním vyjednávání a hlasování. A jsem přesvědčen o tom, že v těch navržených usneseních se občas objevují formulace, které jsou mimo hranici toho dohodnutého volebního prohlášení. To je například formulace, která říká, že přijetí takto ambiciózního plánu European Green Deal v situaci, kdy není znám způsob náhrady stávajících energetických zdrojů, je nezodpovědné. To považuji za formulaci, která je pro mě z pohledu mé loajality vůči té pětikoalici nepřijatelná. A budu žádat o oddělené hlasování o této formulaci, která nás vrací před ten moment, kdy se premiéři všech členských zemí jednomyslně shodli na závazku, který je obsažen v Green Deal. Domnívám se, že v tomto případě je to prostě za hranicemi politické dohody, kterou já chci ctít,“ pravil Bek.
Není přitom bez zajímavosti, že před 17. listopadem 1989, kdy bylo Bekovi 25 let, aspiroval na členství v komunistické straně a dnes sám připouští, že hodnoty liberální demokracie dnes nejdůrazněji hájí lidé, kteří mají ještě z komunistických časů černé svědomí. Bek svou kandidaturu na členství v KSČ stáhl až v roce 1989, ale dodnes tento svůj krok považuje za odvážný, protože ještě v listopadu 1989 nebylo jasné, zda komunistický režim padne, či přetrvá.
„V roce 1989 jsem studoval na Karlově univerzitě jako doktorand a cestou z Albertova na Národní třídu jsem prožil vnitřní vysvobození,“ vysvětluje. Kandidaturu prý zrušil hned poté. „Hned v týdnu po 17. listopadu jsem kandidaturu zrušil, to jsme ještě nevěděli, jak to dopadne... Ale to už je jedno,“ vysvětloval ve vyjádření pro server Echo24.cz
- Další informace naleznete zde
Dnes považuje za paradoxní, že hlavními bojovníky za liberální demokracii v akademickém světě jsou on a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jehož předlistopadová minulost je ještě problematičtější. Zima měl ještě na jaře 1989 jako svazácký funkcionář na Lékařské fakultě trestat studenty zadržené během Palachova týdne.
Sám Bek se s tím před volbou svému akademickému senátu podle svých slov svěřil. Dnes už se na to podle něj nelze dívat takto striktně. „Myslím, že dělicí linie i tehdy vedla trošku jinak. Bylo by určitě lepší, kdyby dnes instituce a stát vedli lidé, kteří jsou něčím takovým nedotčeni, ale možná jich není dost, možná jsou někteří unaveni,“ řekl.
„Možná je to paradox, že v dnešní debatě hájí liberální hodnoty lidi, kteří si nesou své špatné svědomí. Ale možná je to pořád lepší než lidé bez svědomí,“ dodal.
Na tradiční listopadové demonstraci na Albertově promluvil např. v roce 2015 a konstatoval, že podle svobodomyslných lidí se jaksi nezdařila volba prezidenta.
Ing. Miloš Zeman
„Svobodomyslným lidem se zdá, že se nepodařila volba prezidenta, že nedopadly dobře ty či ony volby, ale zdá se mi, že existuje řada důvodů pro to, abychom hleděli do dalších časů s nadějí,“ řekl tehdy. V projevu také mluvil o „plebejství lokajském“ a „plebejství svobodném“.
Rozruch vzbudil například i tím, když na Masarykovu univerzitu pozval přednášet Jakuba Jandu z neziskové organizace Evropské hodnoty. Na protesty studentů i pedagogů tehdy reagoval slovy: „Univerzita a její fakulty studentům tradičně poskytují prostor pro pořádání veřejných debat s cílem vést studenty ke kritickému postoji a umění konstruktivní debaty.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
