V úvodu rozhovoru se Michal Semín věnoval aktivitám spolku Svatopluk, v jehož rámci se na konci května uskutečnila Československá konference v Bratislavě. „Byl to vlastně druhý ročník. Bylo to krátce poté, co Fialova vláda zrušila oboustranná jednání na té vysoké úrovni, potvrzující tu exkluzivitu našich vztahů obou národů. A bylo to také v době, kdy Fialova vláda na Slovensku se postavila kriticky vůči organizaci GLOBSEC, což je jedna z takových dnes asi nejznámějších konferencí věnovaných bezpečnosti v Evropě a ve světě,“ uvedl.
A pokračoval s vysvětlením širšího kontextu. „GLOBSEC vznikl na Slovensku s podporou liberálů, progresivistů. Docela se to tam etablovalo. S příchodem Fica do vlády se jim samozřejmě přestalo dařit, tak tehdy jim český prezident nabídl, že by se mohli přestěhovat do Prahy. Takže i když ten spolek má pořád sídlo v Bratislavě, tak svou prestižní akci pořádá, tuším, druhým rokem právě v Praze,“ připomněl Semín.
Semín zdůraznil, že činnost spolku Svatopluk a zmíněná konference byly záměrně reakcí na postup české vlády. „Takže my jsme vlastně v reakci na to si řekli, tak pojďme se snažit ty česko-slovenské vztahy nějak uchopit jinak, než jak to dělá Fiala,“ dodal, že cílem bylo vytvořit platformu pro hlubší spolupráci mezi národními silami v Česku a na Slovensku.
Obava z narušení česko-slovenských vztahů Fialovou vládou
„V Bratislavě jsme se sešli, myslím, v reprezentativním složení. Podařilo se nám přivézt na jedno pódium jednak premiéra Slovenské republiky – pod jeho záštitou se to konalo – a spolu s ním i předsedy zbývajících vládních stran, Hlasu i SNS. Byli tam ale i prezident jako Miloš Zemana, Ivan Gašparovič. A další čeští politici – Radek Vondráček, Kateřina Konečná, Radim Fiala,“ zmínil publicista.
Opakovaně upozornil na společnou obavu všech účastníků konference ohledně současného směřování české zahraniční politiky. „A všichni jsme se shodli na tom, že nenecháme vlastně vládu Petra Fialy tenhleten mimořádný vztah, který naše národy po dlouhou dobu mají, nějak definitivně pokazit, narušit, zničit,“ uvedl Semín.
Následně Michal Semín potvrdil, že tato akce nebyla jednorázovou záležitostí. Naopak, aktivity spolku Svatopluk mají dlouhodobý plán a nově i přesah na Slovensko. „Budeme to pořádat každý rok. Navíc Svatopluk začal působit i na Slovensku, protože Svatopluk kromě těch svých hlavních ideových proudů má i své regionální větve a jedna z nich je ta na Slovensku,“ uvedl Semín, že rozšíření spolkové činnosti vnímá jako přirozený krok v posilování česko-slovenských vazeb. „Takže my teď vlastně rozjíždíme vlastní autonomní činnost jako spolek na Slovensku. Určitě se zase příští rok sejdeme,“ dodal.
Fialova vláda slouží cizí moci, Ficova vláda nikoliv
Michal Semín se také vymezil proti článkům, které před blížícími se volbami varují, že by se česká opozice mohla dostat k moci a způsobit „slovenský scénář“, jehož cílem je zemi zničit. „Kdyby to bylo jenom přehnané, ono je to lživé, je to celé chybné,“ reagoval Semín na podobná mediální sdělení.
Podle jeho názoru slovenský premiér Robert Fico představuje pravý opak toho, co mu některá mainstreamová média podsouvají. „Slovensko v tuto chvíli má v čele státu někoho, s kým my jako Svatopluk sdílíme základní myšlenku. A to je suverenita. On opravdu hájí svrchovanou pozici vlastní země,“ uvedl.
V tomto kontextu opět kontrastoval přístup slovenské vlády s politikou kabinetu Petra Fialy, kterou označil za podřízenou zahraničním zájmům. „Fico na rozdíl od vlády Petra Fialy nestojí v předklonu před nějakou cizí mocí a nečeká na pokyny a povely,“ prohlásil Semín o Ficovi.
Naopak české vládě vyčetl, že nehájí národní zájmy. „Jeden z nejtragičtějších projevů současné české vlády je to, že ona není přesně vzato česká. Ona nehájí české národní zájmy, ona hájí zájmy unijní, zájmy cizích mocí a cizích států,“ pokračoval.
Jak hodnotíte práci Donalda Trumpa? (Ptáme se od 23.6.2025)Anketa
„Vlastně je vnáší do toho českého veřejného života a snaží se nějak udělat z nich český národní zájem. Ale fakticky většinu z toho, co dělá, tak dělá proto, že to po ní chce Brusel nebo že – až do nástupu Trumpa – to chtěl Washington a podobně,“ shrnul v závěru této pasáže výhrady vůči české vládě v oblasti suverenity.
Ocenil postoj slovenského premiéra Roberta Fica, zejména ve vztahu k jeho rozhodnutí přehodnotit některé zahraničněpolitické vazby. „Robert Fico, když přehodnocoval některé spojenecké závazky, tak si prostě uvědomil, že světový řád se mění, poválečný mezinárodní řád je v troskách. „A dokud tady nevznikne nový, tak je zapotřebí opravdu jednat suverénně a jednat napříč všemi světovými stranami. Snažit se ten národní zájem prosazovat skutečně svébytně, autonomně,“ dodal.
V neposlední řadě neopomněl vyzdvihnout Ficovu reakci po atentátu, který na něj byl spáchán. Podle něj Fico neukázal slabost, ale naopak vnitřní sílu. „Když to sledujeme na Ficovi, vidíme opravdu odvahu – odvážného politika, který po atentátu, ten ho měl zlomit, zabít – a když už se to nestalo – tak by se dalo čekat, že se lekne,“ řekl Semín s tím, že Fico uvažuje strategicky a už jen tím je inspirativní.
Počty muslimů rostou, křesťané vymírají, varuje Semín
V rozhovoru se publicista věnoval i otázce migrace, demografie a kulturní transformace evropských společností. Upozornil, že současná situace směřuje k zásadní proměně kontinentu, jak ho známe. „Celá Evropa je dnes velmi sekularizovaná. Ten Západ, potomci těch původních Evropanů, jsou do značné míry sekularizováni. Ty společnosti se otevřely působení jiného, cizorodého náboženství – islámu,“ uvedl Semín.
V této souvislosti zmínil konkrétní příklady z hlavních západoevropských zemí a poukázal na demografický zlom. „Ve Velké Británii, ve Francii, v Německu ty počty muslimů rostou. A ty počty křesťanů nebo post křesťanů buď stagnují, nebo – a to je tragédie poslední doby – vidíme ten rapidní pokles porodnosti,“ poukázal varovně Semín.
Evropa tak prý stojí před zásadní proměnou, která může vést až ke kulturnímu zániku Západu. „Vidíme to v celé Evropě. To znamená, že za nějakých 20, 30 let ty společnosti na Západ od nás už budou v podstatě půl na půl – z hlediska toho náboženského nebo mentálního složení nebo světonázorového – a to už nebude Evropa,“ uvedl.
Z tohoto důvodu vidí potenciál ve středoevropském prostoru, který by měl podle něj sehrát klíčovou roli v budoucím světovém uspořádání. „My si chceme vlastně tu starou Evropu ještě nějak uhájit. A myslíme si, že ten středoevropský region je po této stránce ideální, optimální pro nás,“ řekl Semín.
Ne Západ, ne Východ – ale vlastní cesta
Vymezil se proto vůči často zmiňovanému tradičnímu geopolitickému dělení. „Jinými slovy, ten slogan ‚buď na Západ, nebo na Východ‘ vidím jako falešný. My nepatříme ani na Západ v tomto smyslu toho politického Západu, tak jak vypadá dnes, ale nepatříme ani na Východ. A nechceme na něj patřit v tom smyslu, že bychom zase byli podřízeni nějaké mocnosti na Východě,“ prohlásil.
Nastínil naopak svou dlouhodobou představu geopolitického uspořádání. „Pojďme pracovat na tom, aby v tomto středoevropském širším regionu vznikl autonomní útvar, který – když opravdu ty národy budou ochotny spolupracovat – tak bude navíc natolik početný, že v tom novém světovém uspořádání to nebude zanedbatelný hlas,“ pokračoval. „Myslíme si, že ty země střední Evropy nejsou rozbité jako ty společnosti na Západě,“ podotkl.
České školství není v dobrém stavu
Dále se Semín pozastavil u neméně důležitého tématu, kterým bylo české školství. Podle jeho slov čelí systematickému úpadku. Reformy, které jsou přijímány pod vlivem liberálních proudů, podle něj vedou k postupné destrukci tradičního pojetí vzdělávání. „České školství není v dobrém stavu. A poslední školské reformy cestu toho školství zhoršují. Poslední reforma, která se vlastně chystá pro školy základní, to ještě posune dál, ještě horším směrem. Máme tu dlouhou tradici, nejen u nás, ale i v celé střední Evropě, znalostního školství. Škola byla vždy místem, kde se předávaly na prvním místě znalosti, vědomosti,“ řekl s tím, že české školství ovlivnily ideové směry, které do něj nepatří: „Vlivem liberálních myšlenkových směrů a progresivismu došlo k velkým změnám i na poli vzdělávání. Vůbec v chápání toho, k čemu slouží škola, vzdělávání,“ uvedl.
Tento posun se projevuje ve snaze nahradit pevné znalosti takzvanými kompetencemi. „Je tu dlouhodobý tlak na postupné odstraňování znalostí ze škol a jejich nahrazování takzvanými kompetencemi. A to opravdu mění úplně charakter toho školství – způsob výuky, metody výuky, vztah mezi učitelem a žákem,“ řekl Semín.
Za zlomový moment pak označil reformu z počátku 21. století, kdy se v Česku přestalo vyučovat podle jednotných osnov. „K první opravdu velké školské reformě došlo před dvaceti lety, došlo ke zrušení osnov. Možná o tom lidé ani nevědí, že už se tu dávno neučí podle nějakých osnov,“ připomněl, že stát už nedefinuje konkrétní učivo pro jednotlivé ročníky, což považuje za zásadní chybu. „Stát nechce po školách, aby se děti v daných ročnících učily určité učivo. Takže ten školský systém je dnes založen na, řekněme, takovém principu určité destrukce nějakého řádu. Toho klasického řádu, který to vzdělávání nutně potřebuje, aby bylo funkční,“ poznamenal.
Škola se mění v indoktrinační laboratoř
Důrazně se ohradil proti názoru, že v době internetu je zbytečné, aby se děti učily konkrétní historická data nebo fakta zpaměti. „Tohle se používá jako odůvodnění pro tu změnu ve výuce, ale to vychází z chybného chápání toho, jak vůbec vzdělávání probíhá,“ uvedl Semín. „Reformátoři – nebo spíš revolucionáři – chtějí redukovat učivo. Říkají, že děti jsou přetěžovány informacemi. Musí se toho příliš ve škole učit, příliš si toho pamatovat atd.,“ popsal, že současné reformní směry nevedou ke kvalitnějšímu vzdělání, ale k jeho oslabení.
A zdůraznil klíčový význam paměti pro rozvoj rozumových schopností. „Je to útok na paměťové učení, můžeme říct. Ale paměť je strašně důležitá v životě člověka, protože ona vytváří určitý základ vůbec pro nějaké vyšší kognitivní funkce toho myšlení. Člověk, který si nic nepamatuje, není schopen si ani dávat věci do souvislostí. Není schopen nějakého tvořivého myšlení,“ vysvětlil.
„Ve chvíli, kdy v té hlavě toho moc není, tak člověk ani nezíská tu potřebnou kompetenci k tomu, aby si ty jednotlivé informace a znalosti – ve chvíli, kdy je aktuálně potřebuje – opatřil. Je to fantasmagorie, nefunguje to,“ řekl a připomněl, že zkušenost západních zemí, odkud tyto reformy přicházejí, ukazuje jejich selhání. „V západních společnostech, které tyto reformy zaváděly dřív než my – protože my to sem samozřejmě zase taháme ze Západu – tam už se dávno ukazuje, že to byla slepá cesta. A že ty poslední generace z hlediska míry toho vzdělání jsou na tom podstatně hůř než ty generace předchozí,“ podotkl Semín.
„Místo, abychom si tu situaci nějak poctivě zanalyzovali, tak my sem vlastně přebíráme liberální reformy a čeká nás podobný osud,“ zkritizoval proto nedostatek sebereflexe a slepé přebírání neosvědčených zahraničních reforem. „Ta škola prostě přestane být místem, kde se naše děti učí a vzdělávají. Stane se to nějakou indoktrinační laboratoří, odkud vyjdou studenti, kteří budou snadno manipulovatelní, protože nebudou to samostatně uvažující bytosti,“ sdílel Semín své obavy, že takové školství je pro děti více nebezpečné než potřebné.
„Z malých egoistů vyrostou velcí egoisté,“ kritizuje Semín i výchovu v rodinách
Svou kritiku stavu vzdělávání rozšířil Semín i na prostředí rodin, v nichž podle něj často převládá liberální výchova, která dětem škodí. „Ten základ je opravdu v rodinách. A když v té rodině převáží ta liberální výchova, kde se dítě stává středem vesmíru a musí se mu zametat cestička, a hlavně aby nemělo v životě žádné překážky, které má překonávat – z takových lidí nic nikdy nevyroste. Budou to jenom takoví… z malých egoistů vyrostou prostě velcí egoisté. To jinak dopadnout nemůže,“ prohlásil Semín.
Ke změně tak nestačí pouze formální politická rozhodnutí, ale je nutná hlubší proměna myšlení celé společnosti. „Čili změna je nutná, nebude ale ze dne na den. Je nutné, aby většina společnosti… Musí proběhnout nějaká mentální změna. Ta se nedá provést snadno nějakým politickým rozhodnutím vlády a tak dále. Ta politika tomu musí napomoci,“ uvedl. Jako jedno z klíčových opatření navrhuje Semín zásadní revizi školské politiky a odložení plánované reformy. „Prvním takovým krokem, si myslím – dopadnou-li volby tak, že Ministerstvo školství nedostane do rukou nějaký progresivista – tak jako první krok je minimálně důkladná revize minimálně celé té vzdělávací politiky posledních dvaceti let,“ řekl. K reformě, která má vstoupit v platnost v roce 2027, byl ještě přímočařejší. „Stávající reformu, která má od roku 2027 jít do škol, dát do šuplíku a opravdu se hluboce zamyslet nad tím, zda není lepší se prostě vrátit k osvědčenému modelu,“ navrhl.
Závěrem připustil, že je potřeba do vzdělávání zakomponovat nové technologie – ale jako nástroje, nikoliv ideologii. „Samozřejmě doba je jiná. Máme informační technologie, umělou inteligenci – to jsou nástroje, se kterými předchozí generace nepracovaly. Neměly je, ale je zapotřebí je vzít v potaz a zakomponovat do nového modelu vzdělávání. Ale pokud skutečně to školství se zase nevrátí k tomu, aby děti především vzdělávalo a přestalo používat tu školu jako nástroj pro sociální experimenty, tak opravdu odsuzujeme naše děti ke špatné budoucnosti,“ uzavřel publicista.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Myslíte si, že by se Česko mělo vydat slovenskou cestou?
autor: Radim Panenka
