Impulzivní Bělohradský, v jehož gestech lze vidět roky strávené v Itálii, vystupuje i píše jako o překot, nervně, chrlí. Jeho články a eseje vynikají detailně propracovanou stylistikou, rytmickým opakováním významných slov a spojení, ale také jemným slovním humorem.
V posledních letech zaujal například termínem „tekutý hněv", který používá pro hněv, který vyvolal globalismus ve světě, či názorem o zrušení osy levice - pravice. „Byli jsme zvyklí myslet pomocí této osy. Ta se ale zhroutila, té se musíme vzdát. Politický systém není popsatelný v termínech osy, ale v termínu kaleidoskopu," napsal.
A také neváhal provokovat, například názorem na Babičku Boženy Němcové: „Babička je katolický, prorakouský, ruralistický kýč. Babička je terapeutický kýč ženy pošlapané pokryteckou českou společností. V roce 1856, kdy vyšla tato kniha očí před skutečností bojácně zavřených, vyšla ve Francii Madam Bovaryová, kniha očí před skutečností odvážně otevřených. A ta otřásla světem."
Rozpoutal diskuze o násilí v médiích
Pražský rodák, kterého formovala zejména přelomová 60. léta a následná desetiletí života v exilu, si již stačil vypěstovat početnou obec odpůrců. A i někteří letití ctitelé občas připouštějí, že jeho neustálé rýpalské zpochybňování kdečeho a místy značná názorová přelétavost je zarážející.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
