Alexander Stubb v rozhovoru pro domácí rozhlas uvedl, že vývoj války se z ukrajinského pohledu výrazně změnil. Podle něj se současná situace liší od předchozích fází konfliktu a Kyjev se nyní nachází v silnější pozici než v předchozích letech. „První rok této války byl pro Ukrajinu bojem o přežití. Následovaly tři roky odolnosti. A nyní jde o čistou matematiku,“ prohlásil Stubb podle informací deníku Ukrainska Pravda.

Podle jeho hodnocení se válka postupně přesouvá do fáze, kde hraje stále větší roli schopnost protivníků dlouhodobě udržet lidské i materiální zdroje. Současný vývoj podle něj naznačuje změnu dosavadní dynamiky konfliktu.

Stubb své hodnocení opřel především o údaje týkající se ztrát na bojišti. „Současná situace je taková, že na každého zabitého ukrajinského vojáka připadá osm zabitých ruských vojáků,“ uvedl finský prezident. Dodal, že vedle vojenských ztrát sleduje i proměnu nálad uvnitř Ruska. „Kromě toho klesá podpora války v Rusku, což znamená, že Ukrajina má v současné době navrch,“ zhodnotil. Tato tvrzení však nejsou nezávisle ověřitelná a údaje o ztrátách bývají jedním z nejspornějších bodů konfliktu. Obě strany války dlouhodobě zveřejňují rozdílné odhady počtu padlých.

Finský prezident se v poslední době vyjadřuje také k budoucímu diplomatickému řešení války. Již dříve uvedl, že Evropa bude muset dříve či později obnovit dialog s ruským vedením. Podle něj bude významné, zda se politika Spojených států vůči Rusku a Ukrajině bude shodovat s evropskými zájmy. V evropských politických kruzích se proto začaly objevovat spekulace, že by právě Stubb mohl sehrát roli při případných jednáních mezi stranami konfliktu. Jeho jméno se objevilo mezi kandidáty na možné evropské vyjednavače.

Sám Stubb možnost podobné role nevyloučil. „Pokud mě o to požádají, je to pravděpodobně něco, na co nelze odpovědět záporně,“ řekl podle informací Kyiv Independent. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se stále častěji hovoří o možném větším zapojení Evropy do mírového procesu. Důvodem jsou především komplikace kolem jednání zprostředkovaných Spojenými státy, která podle dostupných informací v posledních týdnech narazila na výrazné překážky. Diplomatické snahy o nalezení cesty k příměří tak zůstávají nejisté. Stubb zároveň upozornil, že jakákoli seriózní mírová jednání mohou začít až po dosažení příměří.

Řada expertů a komentátorů ale má jasno, že zrovna Alexander Stubb kvůli řadě svých prohlášení určitě prostředníkem být nemůže. „Nemyslím si, že by Kreml bral vážně lidi, kteří se takto vyjadřují, což Stubba diskvalifikuje jako vyjednavače – což je role, o kterou usiluje. Možná k němu pošlou někoho podobného, nebo ho vůbec nikoho nepošlou,“ reagoval novinář Leonid Ragozin.

I don’t think the Kremlin will consider people who say things like this serious which disqualufies Stubb as a negotiator - a role he is seeking. They may send a matching figure to talk to him or no one at all. https://t.co/Bi2VJ9sfjj

— Leonid Ragozin (@leonidragozin) May 25, 2026

Novinář Ben Aris připomíná, že to byl právě finský prezident Stubb, který opakovaně prohlašoval, že s Ruskem se nevyjednává a že je potřeba místo toho maximálně podporovat Ukrajinu. „Stubb tedy přijímá roli prostředníka mezi Evropou a Ruskem, aby vzápětí vyloučil jakoukoli možnost jednání a znovu kladl nesplnitelné předběžné podmínky. Skvělé. Jsem si jistý, že díky tomu jsou všichni v Evropě na jedné straně rádi, že se o něco pokusili, a na druhé straně spokojeni, že vědí, že se nic nestane,“ dodává Aris, že od EU jde o prázdná gesta.

So stubb accept the role as mediator between Europe and Russia and then immediately rules out any possibility of talks but once again demanding impossible preconditions

Nice. I’m sure that makes everybody in Europe Feel happy that they’ve tried to do something at the same time… https://t.co/fgYvGj6FOu

— BenAris (@bneeditor) May 24, 2026

Bývalá mluvčí prezidenta Volodymyra Zelenského Julia Mendelová se pak pozastavila nad Stubbovou matematikou, podle které je Ukrajině ve válce v nejlepší kondici za poslední roky. „Finský prezident Stubb tvrdí, že Ukrajina je díky ´matematice´ v nejlepší vojenské pozici za celou dobu války – na každého zabitého ukrajinského vojáka připadá osm Rusů. O tomto přístupu i o uvedených číslech vážně pochybuji; tato strategie je daleko od vítězství a není ani realistická,“ tvrdí Mendelová.

Pravda je totiž taková, že Ukrajina je vojensky, ekonomicky i společensky vyčerpaná a další pokračování konfliktu by byla pro Ukrajinu nevratná pohroma. „Rusko má 143 milionů obyvatel. Počet obyvatel Ukrajiny dramaticky poklesl – z více než 40 milionů před válkou na zhruba 25 milionů nebo dokonce méně dnes, s více než 10 miliony uprchlíků v zahraničí, vysokými ztrátami na životech civilistů a demografickým úpadkem země v brutální válce na vyčerpání. Hrubé poměry zabitých (obzvláště zjevně pochybné) ignorují tvrdou pravdu o udržitelnosti a výrazně odlišné velikosti našich národů,“ vysvětluje Mendelová.

„Stubbovo poselství by mohlo být užitečné pouze v případě, že by to byl způsob, jak pomoci Ukrajině zachovat si tvář při vyjednávání mírové dohody, a ne jako ospravedlnění prodlužování války. Ukončení této války je však pro Ukrajinu v každém případě vítězstvím,“ dodává, že jakákoliv mírová dohoda už je pro Ukrajinu lepší než žádná.

Finland’s President Stubb says Ukraine is in its best military position of the war thanks to ‘math’ — one Ukrainian soldier lost for every eight Russians. I seriously doubt both this approach and the numbers; and the strategy is far from winning or even realistic. Russia has 143… pic.twitter.com/9dHptGOkre

— Iuliia Mendel (@IuliiaMendel) May 25, 2026

Psali jsme:

Kyjev zasažen, zdemolován. Ale státům NATO se platit nechce

Nejpekelnější noc Kyjeva. Rusko ho zasypalo raketami, drony i Orešnikem

Slavný ukrajinský generál: NATO ztratilo schopnost zaručit bezpečnost

Merz cpe Ukrajinu do EU. Aby „udržel morálku“