„Havel, Klaus a Zeman, to byli všechno ‚šedesátkoví‘ lidé (ač Havel o něco starší). V té dekádě se nadechli, v ní se definitivně zformovali. Teď přichází řada na další generaci, tu normalizační. Protože normalizace 70. a 80. let je neoddělitelnou součástí našich dějin. A Babiš i Pavel tu dobu výstižně charakterizují, každý po svém: jeden bezpáteřní pézetkář, druhý přizpůsobivý lampasák. Jejich tehdejší členství v KSČ dávno nebylo výrazem nějakého světonázoru, ale čistě poukázkou ke kariéře. O jejich flexibilitě svědčí i to, jak bez problémů propluli změnou režimu, v 90. letech se chytili nových šancí a nastoupili cestu k úspěchu,“ poznamenal Zahradil ve svém facebookovém příspěvku.

„Pézetkář využil své sítě kontaktů i devadesátkové ‚gründerské‘ atmosféry a stal se dravým podnikatelem. Dnes může argumentovat tím, že zakládal podniky, budoval ekonomiku, dával lidem práci. Lampasák prokázal pravou vojenskou profesionalitu a bez mrknutí oka začal disciplinovaně sloužit bývalému nepříteli. Dnes může argumentovat tím, že samo NATO si jej vybralo do svého čela. Byl-li by zvolen jeden nebo druhý, znamenalo by to mj. definitivní rehabilitaci normalizačního oportunismu. A koneckonců – proč ne? Po 33 letech od pádu komunismu už je na čase, aby skončilo to únavně nekonečné ‚vyrovnávání s minulosti‘ (v Německu se 33 let po pádu nacismu psal rok 1978 a dávno se nikdo s ničím ‚nevyrovnával‘),“ dodal Zahradil.