Výsledek primárek lehce kopíruje primárky amerických demokratů, kde se vedle Hillary Clintonové dokázal prosadit Bernie Sanders, považovaný rovněž za výrazně levicového kandidáta. Ostatně Hamon patří mezi jeho obdivovatele a sdílí s ním mnohé postoje a názory. Na rozdíl od amerických demokratů se však samotných prezidentských voleb nezúčastní oba kandidáti, ale jen samotný vítěz, který vzejde ze druhého kola 29. ledna.
Stejně tak je ale možné výsledek primárek u socialistů přirovnat k primárkám u franouzských republikánů, kde se místo Alaina Juppého protlačil do druhého kola primárek konzervativec Fillon, který na rozdíl od něj zastává mnohem příznivější názory na ruského prezidenta Vladimira Putina a analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty jej označuje přímo za „proputinovského“. A právě Fillon nakonec neméně překvapivě v kole druhém „vyřídil“ i Nicholase Sarkozyho, který již v Elysejském paláci působil před odcházejícím prezidentem Hollandem.
Hamonovo dílčí vítězství však může připomínat nejenom překvapivý vzestup Sanderse, ale rovněž i úspěch Donalda Trumpa. Také nynější 45. prezident Spojených států byl považován za outsidera nejenom v rámci Republikánské strany, ale v rámci celého politického spektra. K zopakování jeho spanilé jízdy však Hamonovi zbývá urazit notný kus cesty a přes vítězství v prvním kole primárek to nevypadá, že by snad mohl o něčem takovém reálně uvažovat.
Hamon, který podle předběžných výsledků získal asi 36 % a ještě do nedávna premiéra země Vallse porazil asi o pět procent, patří zejména v zahraničí mezi relativně neznámé politiky. Byť již působil v Evropském parlamentu a mezi lety 2012 až 2014 také v čele ministerstva pro sociální a ekonomickou solidaritu v Hollandově vládě. Názorově však jde proti proudu a doma ve Francii na sebe umí upoutat pozornost.
Tvrdí o sobě, že by mohl přepsat historii francouzské levice. Mezi jeho plány patří zkrácení pracovního týdne z 35 na 32 hodin a také zavedení univerzálního měsíčního (základního) příjmu pro osoby ve věkové skupině 18 až 25 let s tím, že by se časem toto přelomové opatření týkalo všech. Na rozdíl od Vallse se staví velmi liberálně k řešení problémů s muslimskou menšinou a byl jedním z nejslyšitelnějších hlasů, které se ozvaly proti zákazu burkin na francouzských plážích.
Ovšem i kdyby náhodou příští neděli dokázal Hamon Vallse porazit, jemu osobně ani francouzským socialistům by se tím Elysejský palác příliš nepřiblížil. A to samé vlastně platí i v případě vítězství Vallse. Podle aktuálního průzkumu pro France2 by nyní Valls získal 9 % a Hamon ještě o procento méně. Oba tak i nadále propastně zaostávají za horkými favority Marine Le Penovou (27 %) a Françoisem Fillonem (26 %).
Psali jsme:
autor: Josef Provazník
